Úvod

    Toto je pouze varianta původního článku RailCo - software pro ovládání modelové železnice, upravená pro novější verze 7 - 9. Úpravy spočívají především v nahrazení obrázků, které ve verzi 5.8 vypadaly odlišně. Zde je jako výchozí verze 9 Gold, takže v nižších verzích a podverzích mohou být nějaké odlišnosti, chybějící prvky, možnosti ... Nenechte se tím mýlit, základní funkcionalita je stejná. Ještě nutno podotknout, že ve verzi 9 také došlo k zásadnímu přepracování menu, nabídky, ovládacích a nástrojových lišt v horní části aplikace. Jednoduše lze však přepnout do klasického módu verzí 7, 8, což je zde využito.

    Zatím nevím, co bude se starou verzí tohoto článku. Nejspíš ji odstraním, prostor na stránkách LokoPin se rychle zmenšuje a nějak se mi nechce přejít na placenou verzi. Každopádně bych mohl článek potom poskytnout na vyžádání, uživatelů verze 5.8 se přece jen ještě pár najde.

    Pro ty, co hledají novinky, rozdíly, výhody verze 9, jsem připravil malý, jen velmi stručný přehled (proti verzi 8). U řady funkcí, výpočtů, akcí je uvedeno "Zlepšení", "Vylepšení", "Rozšíření", "Upravení" ... takové detaily zde nejsou, soustředění je spíš na zásadní věci. Originální, detailní informace o rozdílech lze nalézt na stránkách výrobce Freiwald Software.

1. Grafické rozhraní ala Microsoft Office, lišty (lze přepnout "do stara")
2. Výběr většího počtu defaultních zobrazení aplikace. (Až zbytečně moc ... )
3. Rozdělení do jednotlivých panelů (switchboards).
4. Detailnější použití barevných schémat, zvýraznění cest atd.
5. Podpora schránky (Copy, Paste ...) v Trigger, Condition, Operation ...
6. Výběr podobného prvku z kontextového menu prvku.
7. Přesnější kalibrace, kompenzace brzd, zastavování při malé rychlosti apod.
8. Popojetí (Short Distance Move v Train function)
9. Detailnější zobrazení okna Inspektor
10. Hromadné změny / Multiple Changes ... Indikátory, barvy, zál. Memory ...
11. Zda je aktivní Autotrain nebo Spontaneous, lze hodnotit v triggerech nebo podmínkách.
12. Hromadné změny pravidel v plánech.
13. Rozšíření Pravidel v Plánech (třeba o odst. Signals)
14. Aktuální a následná návěst bloku.
15. Víceřádkové texty, za prvkem, průhlednost ...
16. Přidány závory, vrata, některé kolejové prvky ...
17. Vylepšení přístupu a dialogu s knihovnou.
18. Oddělený Export/Import loko-vozy
19. Čekací časy v Plánech jsou v reálném čase.
20. Vlaky nemusí nutně zastavovat na mostu točny při přímém průjezdu.
21. Přidány další systémové funkce, především "Begin of Session", Začátek sezení, tedy to, čemu se běžně říká StartUp.

    Rovněž neuvádím, co považuji za důležité, co za méně podstatné. Každý uživatel má k aplikaci vlastní přístup, jiné požadavky, nemělo by to smysl.

Čeština

    Za zmínku stojí rozhodně i to, že "devítka" disponuje českou lokalizací. Češtinu pro verzi "9" naleznete v Novinkách, či v sekci Ke stažení. Vděk patří především Josefu Selingerovi, který je autorem překladu. Funguje pro všechny podverze (Gold, Silver, Bronze) a jak to bude s Patch, to se uvidí, až přijde A4.

    A jen tak pro zajímavost. Původní článek RailCo - software pro ovládání modelové železnice, byl vydán 16.7.2008, letos tedy bude mít desetileté výročí. To to utíká ...

Nové Menu verze 9, záložka Track.

     Článek je poněkud odlišně formátován. Pro snazší navigaci je zde mnoho odkazů a vysvětlivek. Odkazy proto nejsou podtrženy (vypadalo to jako omalovánky), jsou naznačeny pouze barevně a u některých je připojena ještě "bublinová" vysvětlivka. Také bych rád upozornil, že jsou zde vloženy obrázky poněkud větších rozměrů z důvodů lepší čitelnosti. Snad to nebude na závadu.

    Protože program (i manuál) je pouze v angličtině nebo němčině, budu některé výrazy i překládat do češtiny. Ono je to s tou "techničtinou" při skloňování vždycky problém. Říkat "...do Blocků..."  nebo "...v Schedulech..." je divné, ale třeba "...použití AutoTrainu" jde v pohodě. Předpokladem je také základní znalost ovládání počítače, tedy výrazy kurzor, myš, poklepání, okno atd. Rovněž podotýkám, že řadu akcí lze téměř vždy provádět více způsoby, ale na to jistě přijdete sami. Originální manuál verze 9 Gold-Silver má přes 400 stran. Cena za překlad (pokud je vůbec povolen) je vysoká a zájemců zase asi není tak mnoho. Pokusím se popsat a vysvětlit alespoň to nejdůležitější. Pokud se mi to nepovede nejlépe, budu podle připomínek opravovat a doplňovat.

    Takto upravovat a doplňovat článek o cca 50ti stránkách, není zrovna jednoduché. Je tedy pravděpodobné, že tam budou duplicity a další nesrovnalosti. Pokud je později objevím, nebo upozorníte-li mě na ně, pokusím se to napravit. Snad toho nebude moc.

    Tak už je připojeno a nainstalován software. K dispozici jsou také komponenty, použité na připojení počítače (PC) ke kolejišti, ale popisovaný software, TrainController, produktu Railroad & CO, fy Freiwald Software (dále jen TC) pracuje s většinou zařízení, např.:

Digitrax LocoNet
Lenz Digital Plus

ESU ECoS
Maerklin Digital
Maerklin Central Station
Roco Digital (multiMAUS and Lokmaus, multiMAUS^PRO, multiZENTRALE^PRO, z21, Z21)
Trix Selectrix
Uhlenbrock Intellibox
Fleischmann Twin Center
Fleischmann FMZ

Digikeijs DR5000
Zimo
CT Elektronik (Tran)
Littfinski HSI-88 / HSI-88-USB a řadou dalších.

    TrainController nejen tedy umí pracovat s mnoha digitálními systémy, ale umí to najednou, současně. Může být připojen Lenz, Digitrax, Zimo atd., záleží pouze na tom, kolik máme k dispozici na počítači volných portů, což je třeba v případě připojení přes USB v podstatě neomezené. V manuálu je doslova napsáno: "Až dvanáct digitálních a řídících systémů může být připojeno současně." Dvanáct je trochu moc, ale dva, tři systémy najednou není nic neobvyklého.

    Upozorňuji, že i digitální komponenty, které jsou dále v tomto článku uvedeny, mají většinou mnoho variant. Od stejného nebo od jiných výrobců. Toto je pouze popis mých vlastních komponent a zkušeností, které jsem nabyl při jejich zapojování, ovládání a provozu. V článku Komponenty jsou detailnější informace.

Na začátek článku

Čas

    Časové údaje nás budou provázet napříč celou aplikací. Bohužel u každého z nich chybí údaj, o jaký časový údaj se jedná, zda jde o čas reálný, nebo modelový. V průběhu vývoje TrainControlleru se toto ještě měnilo, takže opravdu nemíním uvádět, jak to na kterém místě je. Vyzkoušet, otestovat, zjistit.

Na začátek článku

Dekodéry

    Pomocí počítače lze ovládat téměř veškeré elektrické a elektronické prvky, nacházející se na kolejišti. Musí být ovšem vybaveny příslušným digi zařízením, které jsem z části už popisoval (např. Digitál 1 a Digitál 3). Na jedné straně máme tedy kolejiště s jeho prvky (mašiny, výhybky, návěstidla...) a na druhé počítač s programem. Komunikace mezi tím je oboustranná, duplicitní, informace jdou z PC do kolejiště i naopak.

    Celá "cesta" od programu v počítači třeba k výhybce (nebo naopak) vypadá takto: počítač, jeho výstupní port (USB nebo RS-232), interfejs, centrála, spínací dekodér, přestavník, výhybka. Zařízení, která umožňují přenos informací mezi centrálou a prvky kolejiště (výhybky, návěstidla, lokomotivy...), jsou lokodekodéry, spínací dekodéry a enkodéry.

Lokomotivní dekodéry, lokodekodéry - jsou zabudované v mašinách. Zpracovávají informace, přicházející z PC (některé umí něco i odesílat). Podle nich ovládají motor, světla, příp. i další funkce (zvuk, spřáhla, dýmový generátor...). Informace (pokyny) i zdroj energie (pro motor, světla...) je předáván kolejemi (sběrnice J-K).

Spínací dekodéry - spínají proud do nejrůznějších prvků. Jejich použití je většinou specifikováno, a tak jsou někdy nazývány jako dekodéry příslušenství, výhybkové dekodéry, návěstní dekodéry, servodekodéry a pod. Spínají tedy především přestavníky výhybek, ale i třeba rozpojovače spřáhel, závory, osvětlení. Mají určitou povolenou zátěž (proud) a pokud potřebujeme výkon větší, použijeme ještě jako mezičlánek relé nebo jinou elektroniku. Spínací dekodéry také ovládají návěstidla, mechanická i světelná. Některé jsou pro návěstidla přímo určená (DP2N) a mají další potřebné funkce. Tyto spínací dekodéry jsou pak většinou označovány jako návěstní dekodéry. Informace (pokyny) i zdroj energie (pro motor, světla...) je rovněž předáván sběrnicí J-K, ale napájecí zdroj je možno oddělit (U-V), což je z důvodu nezatěžování sběrnice J-K mnohem lepší..

Kodéry (chybně dekodéry) zpětného hlášení , neboli enkodéry - mají přesně opačnou funkci. Posílají informace z kolejiště do PC. Především jde o pohyb a lokalizaci kolejových vozidel nebo o polohu (stav) výhybek. Jako prvotní zdroj signálu lze využít leccos, od prostých kontaktů až po složitější elektroniku. Mikrospínače, jazýčková relé, optoprvky, snímače (detektory) obsazení úseků (DO) atd. Sběrnice, po které jdou informace do centrály se (u Lenze) jmenuje R-S, napájení těchto komponent je oddělené (U-V). I systém Roco/Lenz však může používat sběrnici S88, dokonce obě současně, a to i přesto, že centrála Lenz na příjem signálu S88 vybavena není. Sběrnice S88 je připojena přes jiný interfejs (např. LDT HSI88) přímo do PC přes USB.

    Některá zařízení v sobě sdružují více funkcí najednou. Některé lokodekodéry umí posílat informace (třeba o rychlosti) do PC. Nebo dekodér Lenz LS100 je sdružený spínací výhybkový dekodér, včetně enkodéru. Prostě nejen přehodí výhybku, ale podá i informaci o tom, zda se správně přestavila (ve skutečnosti záleží na konkrétním zapojení, co je vlastně prvotním zdrojem ohlasu).

    U spínacích dekodérů vstupuje do hry ještě jeden důležitý parametr, a tím je druh výstupního (i vstupního) napětí, zda jde o stejnosměrné (ss, =), či střídavé (stř., »). Mnoho manuálů k dispozici nemám a někdy to tam ještě není tak úplně uvedeno. Ale pokud jsem mohl zjistit, tak jediný spínací dekodér se střídavým výstupem je Lenz LS150 (LS100). Rozhodující jsou vždy údaje výrobce, kterých je třeba dbát, opak se nemusí vyplatit.

Blokové schéma "digitálu" ovládaného počítačem.

Napájení stř. 16 V (U-V). Zde jsou tři zdroje, z důvodů zatížitelnosti a oddělení (rušení) viz Digitál 3. (V testovacím kolejišti byl použit bez problémů pouze jeden společný zdroj 1 A.)

Sběrnice J-K vede informace k lokomotivním (přes koleje) a spínacím dekodérům.

Sběrnice R-S vede informace zpětného hlášení zpátky do centrály.

    Na scéně se také objevila serva, a to nejen jako přestavníky výhybek, ale také jako pohony nejrůznějšího dalšího příslušenství, mechanických návěstidel, vrat, závor a pod. Protože ovládání serv je provedeno zcela jiným způsobem, než jak je to u elektromagnetických a elektromotorických přestavníků, je nutno je připojit na speciální servodekodéry.

Na začátek článku

Zpětné hlášení (ohlas)

    Zpětné hlášení (ohlas) je informace, která se pohybuje z kolejiště do centrály (do PC). Jsou to signály o obsazení úseků (bloků, výhybek/zhlaví) kolejovými vozidly a hlášení o stavu polohy výhybek, jazyků, přestavníků, příp. o stavu jiných ovládacích prvků (vrata, závory, ovládací prvky atd.).

    Pro provoz vozidel je nutné znát jejich polohu. Musíme vědět, které koleje v nádraží jsou obsazené, které části širé trati jsou volné, aby na ně mohl být vpuštěn vlak atd. To provedeme nadefinováním bloků a sledováním stavu jejich obsazenosti. Pro automatický provoz a řízení přes PC je to jedna ze základních věcí.

Detekce obsazení bloků

    To je ovšem základ při ovládání modelové železnice softwarem. Bez toho se obejít nelze. Detailní popis je v několika dalších článcích, zde se tím zabývat nebudeme.

Detekce zhlaví

    Úvodem bych zdůraznil, že aplikace bloků přes zhlaví, přes výhybky,  je naprosto scestná! Bloky se přes výhybky nedělají, ani to nejde nakreslit, i když to také nějak funguje. V každém případě to má řadu negativních důsledků a především, není to třeba. V těchto případech se totiž použije detekce výhybky/zhlaví (nebo jeho části), případně detekce cesty. Zhlaví se odizoluje stejně, jako v případě instalace bloku a připojí se přes detektor obsazení (DO). Takto získanou informaci umí TC jednoduše využívat, případně zpracovávat k dalším účelům.

    Důležitý je i stav polohy všech výhybek. Tady budeme muset zvážit situaci a vybrat vhodnou alternativu.

    Zpětné hlášení o stavu polohy výhybek můžeme rozdělit na dvě skupiny.

1. Skutečné.    Jazyky výhybky jsou mechanicky spojeny třeba s mikrospínačem a jeho kontakty budou tím prvotním zdrojem pro zpětné hlášení. Pokud je to umožněno použitým přestavníkem a konstrukcí výhybky, lze výhybku přestavovat i ručně. Informace do PC dorazí. Stejně tak budeme informováni, nedojde-li k přestavení z důvodu nějaké "poruchy na trase". Přestat fungovat může dekodér, přestavník, spřažení, výhybka. Je to rozhodně nejjistější zpětné hlášení o poloze výhybky, které máme k dispozici.
2. Virtuální.    Počítač, centrála vyšle pokyn pro přestavení výhybky a předpokládá, že k přestavení došlo. Software (třeba TrainController) to indikuje, výhybka na obrazovce změní polohu. Při vypnutí kolejiště i PC se tento stav v programu pamatuje. Při příštím zapnutí vidíme na obrazovce výhybky v tom stavu, v jakém byly při vypnutí.

    Jak už to tak bývá, oba způsoby mají své výhody a nevýhody.

    ad 1.1.    Výhodou prvního je možnost ovládat výhybku ručně, potřebujeme-li to, a přenést tuto informaci zpět. Další výhodou je jistota. Musíme však mít k dispozici dva kontakty, které budou mechanicky spřaženy s jazyky výhybky a sepnou teprve tehdy, dojede-li jazyk opravdu do konce. To už není tak jednoduché udělat. Proto se většinou využívá spřažení mikrospínače s táhlem přestavníku nebo s využitím kontaktů, které má přestavník zabudované. To už se ale nedozvíme, praskne-li třeba plastové očko výhybky, do kterého je vsunuta torzní tyč nebo praskne-li "brko", které výhybku ovládá nebo se prostě zasekne výhybka, třeba pro kousek zapadlého štěrku.

    ad 1.2.    Nevýhodou je potřeba dalšího přepínacího kontaktu u výhybky (o mechanickém spřažení s jazyky ani nemluvě) a potřeba dalšího vstupu enkodéru. Zvláště to poslední "bolí" finančně.

    ad 1.3.    Závěr: je to jistější, ale pracnější a dražší.

 

    ad 2.1.    Výhodou druhého způsobu je jednoduchost a levnost. Žádné další kontakty u výhybky (jen na přepnutí srdcovky) a hlavně žádné enkodérem.

    ad 2.2.    Nevýhodou je, že při poruše dekodéru, přestavníku, výhybky o tom nemáme informaci. Pro počítač je prostě výhybka přestavená.

    ad 2.3.    Závěr: je to sice nejisté, ale ušetříme nejen práci, ale hlavně peníze za materiál, především za enkodéry.

    Jsou situace, kdy je nutné nebo lepší to první, skutečné zpětné hlášení. Musí pro to být ale opravdu pádné důvody. Také rozhoduje, zda to chceme aplikovat u šesti výhybek skrytého nádraží nebo u padesáti na celém kolejišti. Většinou, a v případě ovládání z PC to platí dvojnásob, vyhovuje způsob virtuální.
Praktické poznatky většiny uživatelů hovoří o tom, že indikace stavu výhybek, tedy polohy jazyků, se využívá jen výjimečně.

Na začátek článku

Prvky kolejiště

    Prvky kolejiště jsou koleje, výhybky, návěstidla, Accessories/ovládací prvky, indikátory, cesty, bloky, text, Image/obrázky. Kreslení (vkládání) se provádí na panelu Switchboard (možno přejmenovat třeba na Kolejiště), pomocí pevně zobrazené Nástrojové lišty, nebo přímo z Menu Tools. TC při tom ovšem musí být přepnut do Editačního módu (pomocí CTRL-E nebo stiskem tlačítka na liště). Vybereme potřebný prvek (kurzor se při tom změní v matkový klíč) a klepneme na místo, kam chceme prvek vložit. U některých prvků (text, obrázek) se hned objeví okno vlastností, jinde je vyvoláme poklepáním na prvek a lze tedy dále editovat.

    Ještě bych dodal, že pokud třeba výhybku, návěstidlo... nazveme (pojmenujeme) V1, N1... neznamená to, že se tento název objeví také jako text vedle příslušného prvku. Popis musíme na plochu kolejiště vložit pomocí prvku Text (ABC) z Nástrojové lišty. Naopak název, přiřazený v oknu vlastností na záložce General (pol. Name) příslušného prvku, slouží pro vlastní označení prvku. Pod tímto názvem se pak tento prvek prezentuje při ukázání na ploše, v oknu Exploreru atd. Pokud tento název neuvedeme (nevyplníme), bude se prvek prezentovat pouze souřadnicemi plochy (řádek/sloupec), tedy např. Switchboard (04/46).

Na obrázku je Nástrojová lišta ToolBar a pod ní zkusmo vložené některé prvky.

 

    Za pozornost stojí tabulka v článku Indikátory, kde jsou souhrnně uvedeny vlastnosti jednotlivých prvků !!!

Na začátek článku

Ověření činnosti

    Pro ověření základní funkčnosti je vhodné třeba připojení a ovládání jedné výhybky. Snad to bude srozumitelné, neboť velice složité se to zdá zpočátku (i mně, a to se výpočetní technikou a programováním živím celý život), ale postupně se zjistí, že to zdaleka tak hrozné není. Výsledek za to rozhodně stojí (opět z mého pohledu). Dost plácání...

1. Počítač s nainstalovaným softwarem (TrainController, dále jen TC), připojený ke kolejišti, které je digitalizované (Lenz LZV100 - centrála, ovladač). Demo, které je volně k dispozici, je plně provozuschopné po dobu několika minut (asi 15). Pak je třeba program znovu natáhnout. To zas není až tak hrozné a jak jsem zjistil, někteří kolegové běžně tohoto způsobu využívají.
2. Výhybka připojená přes dekodér příslušenství (Lenz LS150), dále jen DP (výstup 1).
3. Každé digi zařízení (dekodér) má nastavenou nějakou adresu, aby centrála věděla, kam že to má příslušný povel poslat. Způsob nastavení hardwarové (HW) adresy je v manuálu každého zařízení. DP Lenz LS150 má 6 dvoustavových výstupů, lze jím tedy ovládat např. 6 výhybek. Nastavíme-li adresu DP na "1", jsou pak adresy těchto výhybek 1, 2, 3, 4, 5 a 6. Tak je aspoň budeme "adresovat" v PC, tedy v programu, v softwaru (SW) .
4. V TC nakreslíme výhybku z Nástrojové lišty nebo přímo Menu Tools.
5. Postavíme kurzor na výhybku, poklepeme a objeví se okno, které patří k této komponentě, tedy k výhybce. Přiřadíme jí adresu "1".
6. TC - vypneme Editační mód (CTRL-E). TC musí být zapnutý, Zelená šipka (Power On). Postavíme-li ukazatel myši na tuto výhybku, změní se ukazatel na tvar výměnového tělesa. Stisknutím levého tlačítka dojde k přestavení.

Přepneme do Editačního módu (pomocí CTRL-E nebo stiskem tlačítka na liště).

 

Pomocí Nástrojové lišty nebo Menu Tools nakreslíme, vložíme výhybku na layout, a pak na ni poklepeme.

 

Otevře se okno Vlastností vybraného prvku, v tomto případě výhybky.
Na záložce Connection nastavíme příslušný Digitální systém a adresu výstupu spínacího, výhybkového dekodéru, ke kterému je připojen přestavník
Na záložce General ji můžeme pojmenovat (třeba V01).

 

Funguje? To byl jen takový lehký úvod. Tak to trochu rozšíříme.

Na začátek článku

Kolejiště

    Kolejiště se kreslí v Editačním módu (CTRL-E), pomocí prvků Nástrojové lišty nebo přímo z Menu Tools. Pomocí nástroje Draw/Tužka to jde velmi rychle. Jde mazat, kopírovat, přesouvat, otáčet atd. Koleje lze napojovat na jiné, automaticky se vykreslí výhybka. Nástroj Výběr, šipka (Select) vybere příslušný objekt a poklepáním se zobrazí okno Vlastnosti, vztahující se k tomuto objektu, tedy k výhybce, bloku atd. V okně Vlastnosti lze pak editovat, tedy např. nastavit jméno (třeba V1, B4), adresu, podmínky atd. Pro připojení třech výhybek stačí tedy jeden dekodér příslušenství (LS150). Jeho adresu nastavíme na "1", výhybky připojíme na svorkovnici výstupů 1, 2 a 3. Stejně pak adresujeme v TC. Možná, že někomu poslouží lépe násl. tabulka:

HW = hardware, tedy fyzické zařízení, vlastní dekodér LS150

SW = software, tedy výhybka, nakreslená v programu TC a její adresa

    Na tento dekodér lze tedy připojit 6 výhybek (vlastně přestavníků). Pro dalších šest by to tedy vypadalo takto:

    První dekodér tedy má HW adresu 1, druhý až 7, třetí by měl 13 atd. Ale to jsme odbočili do HW.

    Na následujícím obrázku je testovací kolejiště, které budu používat v popisu tohoto článku. Abyste mohli laborovat se mnou, můžete si stáhnout soubory *.yrr,yrs (i zde se budou objevovat nejaktuálnější soubory). Poběží ovšem jen ve verzi 5.8 a vyšší.

Train Controller 9 v plné kráse. Kolejiště ovšem jen velmi skrovné, testovací. Už teď se ale dají volit tlačítky cesty, nastavují se výhybky i návěstidla.

 

Na ukázku část skutečného kolejiště. Autor Petr Smutek zatím využívá hlavně stavění cest a návěstní soustavu.

A teď pozor, na tomto obrázku je fotka (mizerná) skutečné aplikace, kterou se řídí nádraží Ražice u Písku. Podobnost vskutku zajímavá, ne?

A tady už je TrainController upraven tak, aby se podobal reálu. Autorem je Roman Bačo z Košic.

Na začátek článku

Ovládací prvky

    Kolejiště lze ovládat automaticky, k tomu se teprve dostaneme, ale také ručně. Tím ručně myslím nejen zcela bez PC, bez softwaru, tedy pomocí různých ovladačů (LH100, LH200, LW100), ale i ovládáním z obrazovky PC, pomocí klávesnice a hlavně myši. A právě na takovéto ruční ovládání potřebujeme Ovládací prvky, z kategorie Accessories / Příslušenství. Od verze 5.8 něco málo přibylo.

	Tlačítko	Push Button	K zapnutí dočasné funkce, třeba rozpojovače spřáhel.
	Přepínač	Toggle Switch	K přepnutí mezi dvěma trvalými stavy, např. funkce ABC, včetně návěstidla.
	Vypínač	On-Off Switch	K trvalému zapnutí - vypnutí, např. osvětlení.
	Počítadlo	Counter	Počítá nejrůznější operace, spouštění, průjezd mašin, Plánů v blocích atd.
	Vrata	Gate	Funkčně podobné výhybce.
	Závory	Crossing Gate	Funkčně podobné výhybce.

    Tady snad není třeba nějakého dalšího popisu, názvy prvků hovoří dost výmluvně. Až na Počítadlo, které za zmínku rozhodně stojí. Při automatickém provozu lze jeho pomocí ověřit četnost průjezdů, spouštění Plánů atd. Vynikající pomoc např. pro korigování časů v Timetable.

Na začátek článku

Makro

    Macro/Makro je virtuální prvek kolejiště. Slouží k provedení různých akcí, operací, případně za daných podmínek. Je to prvek, podobný třeba tlačítku, ale pracuje skrytě, na pozadí. Pomocí makra lze provést řadu operací v určitém sledu, třeba s různým časovým odstupem, za stanovených podmínek.

    Na mnoha místech aplikace TC lze spustit nějakou akci. Někde lze spustit akcí celou řadu (třeba na záložce Operace), jinde však jen akci jedinou (např. na záložce Actions/Akce v oknu vlastností bloku v Plánu). Pokud je potřeba právě v tom druhém případě spustit akcí více, použije se Makro.

    Makro se také použije tam, kde se určitý sled akcí opakuje, aby nebylo nutno pokaždé psát všechny operace. Takto se na požadované místo vloží jen makro 01 Světla OFF del.

Makro "Světla OFF del" obsahuje několik akcí (se zpožděním vypíná všechna světla).

 

Makro "Světla OFF del" se pak vloží třeba do akce v oknu vlastností bloku v Plánu.

    Předchozí obrázek vlastně spojuje oba důvody použití makra. Nejen, že zde lze vložit pouze jedna akce (nebo Makro), ale toto makro je vloženo na každém místě, kde je vyžadováno vypnutí světel mašiny.

    Některé vlastnosti makra stojí za uvedení...

1. Makro neumí spustit samo sebe (ale jiné Makro ano).
2. Pokud je Makro spuštěno, doběhne do konce. Je důležité si toto uvědomit, protože Makro dobíhá bez ohledu na činnost ostatních částí programu (Plánů, Akcí, Operací...). Makro, spuštěné třeba z Plánu, může dobíhat ještě i po tom, co je Plán dávno vypnut, ukončen.

   ad 1) Je-li tedy nutno spouštět Makro_1 opakovaně (třeba u zvukové smyčky), vytvoří se Makro_2, které spouští Makro_1. Makro_1 pak má na konci spuštění Makra_2. Ukončení cyklu lze provést třeba podmínkou v jednom z těchto maker. Jinými slovy... Makro_1 spustí Makro_2. Makro_2 spustí Makro_1. Dokolečka, dokola. Říká se tomu smyčka. Smyčku ukončíme podmínkou v jednom z maker. Obrázky to snad vylepší.

Zde jsou definovaná makra.

Makro_1 na konci spustí Makro_2 ...

 

... a Makro_2 na konci spustí Makro_1.

 

Jedno z maker spustíme třeba vypínačem V1.

 

Jedno z maker musí být něčím podmíněné, aby šla smyčka ukončit.

Na začátek článku

Bloky

    Kolejiště je rozděleno na blocks / bloky.

    Blok je virtuální (pomyslný), logický prvek kolejiště.¹⁾ Vytvořený je pouze programem. Všude tam kde budeme chtít ovlivnit nebo kontrolovat jízdu vlaku, musí být blok. Blok je jedním ze základních prvků tohoto programu. K němu se přiřazují indikátory obsazení ¹⁾, ovládá se provoz vlaku Plánovačem, lokalizace atd.
¹⁾ Blok v TC je ovšem vždy odvozen od nějakých fyzických prvků kolejiště. Nejčastěji to bývá proudový detektor obsazení (DO), vyžadující oddělenou část kolejnice, příp. jiný fyzický kontakt, jazýčkové relé a pod. Tyto prvky jsou referenčním spouštěčem indikátorů, které jsou pak k blokům přiřazeny (viz dále).

    Dá se říct, že nakreslené kolejiště se označí pomocí bloků tak, aby v každém úseku mezi výhybkami (i kusé koleje) byl aspoň jeden blok !!!

    Vytvoření bloku provedeme z Nástrojové lišty Block. Kurzor se změní na vytvářecí nástroj (matkový klíč) a tím klepneme na místo (většinou na kolej), kde chceme blok vytvořit. Takto vytvoříme všechny potřebné bloky. Přes vhodná čidla, indikátory (jazýčková relé, optoprvky, snímače obsazení úseku atd.) pak sledujeme situaci v bloku a provádíme potřebné akce, např. zastavení, zpomalení nebo rozjezd vlaku atd. Hlavní signalizací bloku je změna barvy bloku na červenou, pokud je blok obsazen, nachází se v něm kolejové vozidlo.

    Blok je obdoba izolovaných úseků z analogu. Ale jak je to s tím izolováním? Každý blok musí mít přiřazen aspoň jeden indikátor. Indikátory mohou být různého druhu. Používají se mikrospínače, jazýčková relé, světelné závory atd. Mně osobně se nejvíce líbí detektor (snímač) obsazeného úseku (třeba Lenz LB101 ...). Ten ale vyžaduje jednu kolej oddělenou, izolovanou. Indikátor, který je postaven na bázi optozávory, však galvanicky do kolejí vůbec nezasahuje. Jde tedy pouze o to, jaký indikátor bude použit. Některé izolovaný úsek potřebují, jiné ne. V praxi to znamená, že ideální řešení je všechny úseky mezi výhybkami odizolovat a napájení vyvést pod základní desku. Napájení kolejnic výhybek většinou stejně potřebuje srdcovkové kolejnice izolované, s ohledem na napájení srdcovky. A pod deskou s tím můžeme manipulovat libovolně a nemusíme si lámat hlavu s tím, jak udělat izolovaný úsek s vyvedeným napájením na přilepeném a zaštěrkovaném úseku. I když ani to není tak těžké.

    Problematika fyzické polohy bloků v kolejišti je popsána v článku RailCo 5.8 - tipy a triky, kde jsou i další odkazy k tomuto tématu.

Na začátek článku

Dr. Railroad, Explorer, Dispečer, Traffic Control

   Teď je možná vhodná doba na seznámení s několika pomocníky.

    Pan doktor Railroad je vynikající pomocník, který oznamuje stav, průběh a chybová hlášení. Zapneme ho z Menu Railroad-Dr.Railroad Messages/Zprávy, pokud už nebylo otevřené. A hned si můžeme přečíst, co je špatně. Dr..Railroad funguje v Normálním i Editačním módu (CTRL-E). První tři tlačítka jsou celkem jasná, týkají se textu v okně. Zaškrtávátkem Verbose lze přepnout do detailnějšího způsobu výpisu. Ale pokud není nutno, nezapínáme je, neboť zpomaluje činnost programu. Tlačítkem Clear vyčistíme okno Zpráv a po stisknutí tl. Dr.Railroad se zobrazí chybový výpis. Pokud se objeví "0 warnings total.", je vše v pořádku. V opačném případě hledáme, odstraňujeme chyby a znovu spouštíme  Dr.Railroad. Tak dlouho, dokud nedosáhneme výpisu bez chyb. Jako chybné se nejvíc objevují duplicitní názvy, duplicitní adresy, chybějící indikátory atd.

Dr. RailRoad hlásí "Vše OK." Takto by to mělo vypadat.
Nutno však podotknout, že některé chybové hlášky jsou nepodstatné, některé naopak značí záměr, třeba stejná adresa pro dva přestavníky u kolejové spojky, ale i to lze odstranit.

    Inspektor - velmi důležité okno.

V oknu Inspektor lze totiž nalézt místa, kde je daný prvek použit (v Operaci, Podmínce, Triggeru, Plánu...).

    Další pomocník je New Explorer. Zapneme přes Menu Window-New ExplorerTurnouts/Výhybky, Signals/Návěstidla, indikátory Routes/Cesty, bloky Engines/mašiny, Trains/Vlaky, Plány... Pokud chceme přehled, toto je to správné místo. Okno vpravo nahoře lze přepínat do módu Inspector View nebo Property view, ta druhá varianta je pak totožná s oknem Vlastnosti a v Editačním módu zde také jde hodnoty nastavovat. Inspector View naopak údaje shromažďuje a je velice potřebný pro informace, kde všude je příslušný prvek použit.

New Explorer je sdružený prohlížecí a editační nástroj, zahrnující informace Inspektora a Vlastností.

Dispatcher / Dispečer je okno, ve kterém se zobrazují a editují především bloky a Plány. Zde se provádí sledování (monitoring), ale především nastavení automatického provozu. Otevřeme třeba Menu Window-Dispatcher

 

    Traffic Control  / Sledování provozu je okno, které zapneme přes Menu Window-Traffic Control. Zde se během provozu zobrazuje aktuální stav vybraného vlaku (lokomotivy), cest a především stav jednotlivých Markerů / Ukazatelů, které jsou přiřazeny k aktuálnímu Bloku. Při spuštění nějakého Plánu v simulačním režimu můžeme pak tyto prvky i nastavovat (třeba indikátor bloku) a tak simulovat, že vlak blok opustil nebo že do něj naopak vstoupil. Na násl. obrázku je vidět, jak Taurus odjíždí z Bloku 1 (rychlost znázorňuje žížala). Nastavením indikátoru (Block 1) simulátoru řekneme, že se Taurus už nenachází v Bloku 1.

    Od verze 7 je však "v provozu" tzv. Simulátor, který po spuštění sám nastavuje příslušné indikátory.

Okno Traffic Control lze spustit i vícekrát. Pomocí ikon v jeho liště lze zamknout pro zobrazení k určité mašině, či určitému bloku.
Jinak zobrazuje mašinu či blok, na kterém stiskneme kurzor.

    Simulovaný provoz je funkční pouze při odpojeném kolejišti, centrále. Tento výborný nástroj nám umožní pracovat, opravovat, ladit, hledat chyby na kolejišti, i když u něj fyzicky nejsme. Nakonec, bez něj bych nebyl schopen pomáhat dalším kolegům, neboť cestování už zvládám jen těžko.

Na začátek článku

Indikátory

    Pokud máme vytvořené bloky a spustíme Dr. Railroad, bude pan doktor hlásit, že bloky nemají žádný indikátor. Hardwarová podoba indikátoru může být rozličná, dostaneme se k tomu později, teď ale potřebujeme, aby každý blok měl nějaký indikátor nastaven. Indikátorem může být:

Znak	Název	Spoušť	Podmínky (Condition)	Poznámka
	Contact Indicator Indikátor	Fyzicky	NE	Fyzický kontakt, tvořený různými zařízeními od jazýčkového relé po optickou bránu a umístěný na určité místo kolejiště. Jedním z nejrozšířenějších je proudový detektor (snímač) obsazení (DO).
	Virtual Contact, Virtuální kontakt, VK	Poloha od fyzického kontaktu (Reference)	ANO	Programový prvek, podobný Kontaktu, ale ovládaný (reagující) třeba až v určité vzdálenosti od Kontaktu. Obsahuje také záložku podmínek (Condition). Použití VK ve vyšších verzích nahradily Markery.
	Flagman	Trigger	ANO	Něco jako relé, ovládané, spouštěné prvky kolejiště i TC a jejich kombinacemi (záložka Trigger) a spouštějící jednu i více akcí, činností (záložka Operations), a to ještě třeba za určitých podmínek (záložka Condition).

     Rozdíly, mezi jednotlivými indikátory, jsou vidět v předchozí tabulce. Jde o to, čím se kontakt nahodí (Spoušť) a zda můžeme zadat Podmínky.

    Kontakt je spouštěn nějakým fyzickým zařízením v kolejišti. Nemá tedy žádnou jinou Spoušť (spouští se projetím vozidla), ani Podmínky spuštění.

    VK je spouštěn v závislosti na Kontaktu. Lze ale zadat nejen vzdálenost (Reference) od Kontaktu, ve které dojde ke spuštění VK, ale i směr. Jedním Kontaktem můžeme nahodit libovolné množství VK na jednu stranu i na stranu opačnou. V záložce Memory jde nastavit také způsob vypínání a přepínání VK. Důležité je, že virtuální kontakt musí být použit pouze v rámci bloku, ve kterém je přiřazen jeho referenční kontakt!!!
Virtuální kontakt je víceméně přežitek z nižších verzí (5.8, Silver ...). V Goldu se místo něj používá Action Marker, příp. i další Markery. V podstatě je to ovšem to samé.

     Flagman je mocným nástrojem této aplikace. Lze nejen zapnout nejrůznějšími způsoby, definovanými v záložce Trigger, kombinací prvků kolejiště, ale i jeho vypnutí lze nastavit hodně modifikovaně (záložka Memory). Opět kombinací určitých prvků, po nastavené prodlevě, manuálně atd. Při aktivaci Toggle se přepíná střídavě z jednoho do druhého stavu. Flagmanem lze spustit i jiný Flagman.

Na obrázku jsou vidět v oknu Exploreru zobrazené vlastnosti prvku Flagman aF1. Tlačítko aT2 střídavě přepíná (Toggle) dvě cesty.
Způsob zobrazení Inspektor nebo Vlastnosti se volí pomocí roletky.

    Indikátor je hlavním, vlastně jediným nástrojem, kterým je kolejiště propojeno s centrálou, ve směru Kolejiště --> centrála (příp. rovnou PC). Indikátor zobrazuje aktivitu nějakého kontaktu, kterým může být kolejový kontakt, tlačítko, vypínač, optobrána,

nejčastěji to však bývá proudový detektor obsazení (DO), který je použit na zjišťování polohy vozidel (loko, vagonů) v kolejišti.

Na začátek článku

Markery

Přiřazení Indikátorů a Markerů do bloku

Otevřeme okno vlastností bloku (třeba dvojklikem na bloku v kolejišti), záložka Block Editor.

Přiřazení indikátoru do bloku. V oblasti indikátorů (vpravo nahoře) stačí klepnout na první značku vlevo (žluté kolečko) ...

 
... blok zčervená a je přiřazeno. Na okno vlastností indikátoru se dostaneme dvojklikem na bloku v editačním poli nebo stisknutím známé ikony Properties... v oblasti Markerů.

    Teď ještě Brake Marker a Stop Marker.

Přímo můžeme nastavit u Brake položku Distance (vzdálenost od počátku bloku, od aktivace indikátoru). Rovněž Ramp zde lze také nastavit a také Distance Stop Markeru (zase umístění od počátku bloku).

Klepneme na blok v editačním poli (máme už tam indikátor) a nyní klepnutím na trojúhelníčky nastavíme Markery. Žlutý Brake, červený Stop. Po jednom pro každý směr. Po každém Markeru musíme znovu klepnout na blok, jinak jsou značky Markerů nepřístupné. Možná trochu podivné, ale má to svoji logiku. Indikátorů totiž v bloku může být více a klepnutím na něj volíme, k jakému z více indikátorů bude Marker patřit. V oknu vlastností Markeru se pak na záložce Memory přednastaví příslušný indikátor (zde IB01).

 

Na předchozím obrázku jsou vidět už nastavené Markery. Všimněte si (v TC), že přístupnost položek se mění podle toho, na který prvek v editačním poli klepneme.

 

    Obrázek mašinky v editačním poli mi připadá trochu legrační (poloha se mění, podle aktivace Markeru v čele/Head, středu/Middle a konci/Tail vlaku).

Na základě nějakého pevného fyzického bodu na koleji, kterým je třeba vjezd na izolovanou část kolejnice, je třeba začít někde brzdit a někde zastavit.
Počátek brzdění je Brake Marker, Rampa je brzdná dráha a bod zastavení je Stop Marker. Takže je třeba přiřadit indikátor (třeba DO) do bloku a nastavit Brake a Stop.

    A ještě...

1. Blok musí mít aspoň jeden indikátor a aspoň jeden Stop Marker. V opačném případě to hlásí Dr. Railroad jako chybu.
2. Indikátor nemusí být připojen. Na záložce Connection může být nastaveno Bez připojení (Without Connection). V jedné řadě adres S připojením nebo Bez připojení nesmí být stejné adresy. Duplicitu adres opět hlásí Dr. Railroad jako chybu.

    V praxi bude indikátorem třeba detektor obsazení (DO Lenz LB101, připojený k enkodéru LR101 (příp. LDT RS16-opto). Jakmile do úseku, sledovaného tímto indikátorem, vjede kolejové vozidlo, bude o tom mít centrála (počítač) informaci a započne výpočet vzdáleností, ve kterých se aktivují Markery.

    Ve verzi Gold existují ještě další dva Markery. Action Marker (AM) a Speed Marker (SpM).

    A protože Markery si rozhodně zaslouží zvýšenou pozornost, přehled jistě neuškodí.

Znak	Název	Funkce	Poznámka
	Brake Marker BM Brzdící značka	Počátek brzdění. Od aktivace je lineárně snižována rychlost na dráze Ramp, až po dosažení Prahové rychlosti.
	Stop Marker SM Stop značka	Zastavení. Při aktivaci dojde k okamžité nastavení rychlosti na nulu.
	Action Marker AM Akční značka	Značka pro zadání Operace (akce, příkazu), Makra.	Jen Gold
	Speed Marker SpM Rychlostní značka	Značka, kterou lze stanovit počátek a brzdná dráha, je-li v následujícím bloku nižší rychlost.	Jen Gold

    Action Marker je vlastně lepší náhrada Virtuálního kontaktu. Pomocí něj lze spustit libovolnou Operaci nebo Makro kdekoliv v bloku.

    Speed Marker je značka, pomocí které lze ovlivnit počátek a dráhu brzdění (Ramp), je-li v následujícím bloku nižší rychlost. Defaultně (bez SpM) se rychlost snižuje mezi BM a SM předchozího bloku.
Škoda, že to stejně nefunguje při zvyšování rychlosti. Další "rychlostní" fígle nalezneme v článku Rychlost.

Na začátek článku

Výhybky

    Výhybka (správný výraz, mezi modeláři nepoužívaný, je výměna). Jeden z těch základních prvků kolejiště. Okno vlastnosti nám umožní každou výhybku pojmenovat, přiřadit jí digitální adresu, příp. indikátor obsazení a nastavit podmínky, za kterých je ji možno přepnout Rovně nebo do Odbočky. Je ovšem více míst, odkud ji lze přepnout. Může to být z bloku, tlačítka, cesty, návěstidla, makra... je mnoho možností. Většinou to však není potřeba, ovládání je ponecháno plně na TrainControlleru.

Na začátek článku

Lokomotivy

    Lokomotivy asi popisovat netřeba. Ovšem v TC k nim můžeme přiřadit určité vlastnosti. Je to především výkon, max. rychlost, akcelerace, decelerace, délka, váha (ve vyšších verzích TC), ale třeba i kapacita a spotřeba paliva, počet ujetých kilometrů atd. Všechno jsou to údaje velice důležité, pokud je nezadáme, řada věcí nebude fungovat správně. Třeba rychlost, akcelerace a decelerace, tedy rozjezdové a brzdící zrychlení je totiž stejně jako v reálu závislé na výkonu, váze atd.

Okno vlastností Engine / Lokomotiva  má pět záložek. Na záložce General lze nastavit základní údaje včetně obrázku, který se pak bude zobrazovat v blocích.

 

Na záložce Connection se volí adresa lokodekodéru. Je zde také zobrazen čas provozu lokomotivy.

Záložka Speed a Kalibrace je popsána v jiných článcích, např. RAILROAD & Co - Zastavení loko/vlaku ve verzi 7 (8) Gold nebo TrainController - kalibrace a zastavování lokomotiv.

Důležitá je také záložka Functions, kde se definují funkce lokodekodéru, které chceme ovládat. Přes tlačítko Library... jdou funkce přidávat, přejmenovávat...

 

A konečně záložka Resources, kde je možno nadefinovat spotřebu pohonných hmot.

 

Dojde-li pak třeba uhlí, musíme ho přes kontextové menu v oknu Train Window doplnit. Pouze takto, ručně, programově to nejde. Tuto "hru" na spotřebu lze globálně (pro všechny mašiny) vypnout nebo zapnout pomocí Menu Train-Resource Simulation. Není-li pole zatržené, spotřeba se nekontroluje.

Na začátek článku

Vlak

    Vlaky jsou na tom podobně, jako lokomotivy. Také tady můžeme k vlaku přiřadit některé vlastnosti. Především délku a váhu, jaká lokomotiva je připřažena atd. A opět jsou to důležité hodnoty (viz odstavec Lokomotivy). Vlak je ovšem již přežitkem, jeho použití nahradil v novějších verzích TrainSet.

Na začátek článku

TrainSet

    TrainSety/Vlakové soupravy vstupují na scénu od verze 7, 8 G, a pak ve verzi 9 G, S, B. Je to systém, kdy lokomotivy a vozy se definují zvlášť a do vlaků se skládají. Při otevření z nižších verzí se vlaky importují, lze ji i editovat, ale nelze je už nově vytvářet.

Vytvoření vozu. Následující nabídka Change Train Set...

... slouží k editaci TrainSetu. Zde se skládají soupravy z loko a vozů. Stejně tak třeba jen dvě loko.

    Složit vlak z mašiny a třeba deseti vozů možné je. V bloku to pak ale moc jasně nevypadá, mnoho vozů se tam málokdy zobrazí. Mnohem výhodnější je vytvořit jeden vůz, který má 10x větší váhu, délku atd., a ten pak použít pro soupravu. Záleží pak na osobních požadavcích, zda se vytvoří obrázek třeba se dvěma, nebo více vozy.

TrainSet tvořený Ragulinem LP a třemi vozy Bmto. Není-li zadáno Name/Jméno, zobrazuje se TrainSet pod názvem loko.

    A mimochodem, na parametrech vlaku závisí další věci. Rychlost při rozjezdu (váha, vozy mohou být plné/prázdné), na délce zase záleží třeba výběr bloku v nádraží, způsob uvolňování bloků za vlakem atd.

Na začátek článku

Cesty

    Routes / Cesty jsou pomyslné cesty částí kolejiště, jejichž zapnutí, aktivace způsobí nastavení všech výhybek, přes které cesta vede. Na následujícím obrázku je vidět fialová cesta z bloku 1 na odstavnou kolej bloku 3. Současně je nastavena i cesta žlutého okruhu z bloku 2, přes blok 5 a blok 7, opět do bloku 2 (dokola). Návěstidla N22, N21, N11 a N41 jsou nastavena na volno. Nastavení návěstí rozhodně praxi neodpovídá, to budeme řešit později, zde je to jen pro názornost. Ikona aktivace cesty lze zvolit obousměrná nebo jednosměrná, ale ve skutečnosti je cesta obousměrná vždy. Rozlišení je pouze grafické, třeba pro větší názornost.

    Cestu vytvoříme z Nástrojové lišty tlačítkem Route / Cesta a klepnutím do kolejiště (nebo i mimo) se vytvoří ovládací prvek (tlačítko), kterým se cesta aktivuje. Poklepáním otevřeme okno Vlastnosti , kterým cestu nadefinujeme (tl. Record...), pojmenujeme, obarvíme atd. Toto jsou cesty vytvořené ručně. Používají se pouze pro ruční ovládání provozu. Pro automatický provoz jich třeba není.

    Pokud uděláme Plán, nemusíme ručně vytvořit ani jedinou cestu. Dispečer je vytvoří automaticky sám. Rozdíl oproti cestám, vytvořených ručně je v tom, že je lze použít v Plánu. Cesty vytvořené ručně v Plánu použít nelze. Automaticky vytvořené cesty můžeme použít stejně, jako cesty vytvořené ručně, na jejich aktivaci a deaktivaci lze použít třeba Push button/Tlačítko .

    A POZOR !!! Automaticky vytvořené cesty mají oproti cestám, vytvořených ručně ještě jeden podstatný rozdíl. Obsahují záložku Trains / Vlaky !!! Možnosti využití jsou popsány např. v článku RailCo - Kudy kam ?

    V základu lze říct, že pro manuální provoz vytvoříme cesty ručně, pro provoz automatický si cest vůbec nemusíme všímat, udělají se samy.

     S touto problematikou ještě souvisí další termíny. Jsou to Linky (Links), Cesty (Routes), Panely (Switchboards) atd. Prosté spojení mezi bloky je Linka. Linky, obsahující výhybky, už jsou Cesty. Pro základní práci se celý návrh (layout) nakreslí na jeden hlavní (main) Panel (Switchboard).

    Panelů může být více. Lze na ně umístit třeba různé ovládací prvky (tlačítka, vypínače atd.). Ve vyšších verzích (7G, 8G) lze na další panely umístit vše. Kolejové prvky se pak propojí pomocí prvku "konektor".

Na začátek článku

Návěsti

    Signals / Návěsti jsou signalizovány návěstidly různého provedení. TC umí ovládat návěstidla dvou-, tří- a čtyřstavová. Potřebuje na to jeden (pro dvoustavové návěstidlo) nebo dva (pro ostatní) dvoustavové výstupy dekodéru. Návěstidla jsou dvojího druhu, bloková a mimobloková. Bloková ovládá TC, mimobloková pak lze nastavovat i ručně. K této problematice se ještě dostaneme později, viz Návěstidla a Návěstidla 2.

Na začátek článku

Podmínky

     V oknu Vlastnosti je většinou také záložka Conditions / Podmínky. Tady je možno nastavit omezení, podmínky, za kterých daný prvek funguje, daná operace je spustitelná. Dělá se to pomocí známé logiky AND/OR Booleovy algebry. Syntaxe ale není běžná, je to tzv. převrácená polská logika (její výhodou je, že nepotřebuje závorky), a proto je v souboru testkol21 také příklad, na kterém je možno si vše prohlédnout, příp. vyzkoušet. V sekci Ke stažení se občas rozrůstá i balík souborů *.yrr. Např. v souboru lokopin_nd4* si u návěstidla N8n můžeme na záložce Trigger prohlédnout i trochu složitější syntaxi, sloužící k "doprogramování" návěstního dekodéru MTBbus ND4.

    Na předchozím obrázku je dole vidět návěstidlo Test, trojice přepínačů TC1,2,3 a tlačítka TA - TE. Funguje to takhle: Pokud stiskneme jedno z tlačítek TA... TE, vyhodnotí se poloha přepínačů TC1,2 a 3. Jsou-li splněny podmínky, návěstidlo Test zabliká. Podmínky jsou uvedeny vždy vedle každého tlačítka.

    U tl. TE je napsáno "(TC1=L or TC2=L) and TC3=L". To znamená, pokud je přepínač TC1 nebo př. TC2 VLEVO a současně př. TC3 je také VLEVO, podmínka je splněna a návěstidlo po stisknutí tl. TE zabliká. Takže nastavíme přepínače TC1,2,3. (TC1=L znamená, že přepínač TC1 je v poloze VLEVO.) vyzkoušíme, prohlédneme nastavení podmínky v Exploreru.

    V oknu Exploreru jsou podmínky pro tl. TE vidět. Stáhněte, otestujte, vyzkoušejte. Myslím, že v tomto případě je to asi nejrychlejší cesta k pochopení.

Na začátek článku

Vlastnosti

    U většiny prvků kolejiště (výhybky, ovl. prvky, indikátory, bloky, návěstidla, cesty, plány, mašiny, vlaky, makra...) lze otevřít okno Properties / Vlastnosti. Otevřeme ho z Menu Edit-Properties nebo CTRL+W nebo poklepáním na příslušný prvek. Zde se nachází jedno z nejdůležitějších míst celé aplikace. I když položky těchto oken jsou pro různé prvky různé, řada z nich se opakuje. Nastavují se zde vlastnosti základní, jako je Jméno, Adresa, třeba Barva atd. K nejdůležitějším však patří Operace (Operations), Spouštění (Trigger) a Podmínky (Conditions). Zde se totiž nastavují všechny potřebné akce, vazby, omezující podmínky a pod. Právě tady třeba nastavíme, že při zapnutí určité cesty (např. výjezd z nádraží) se také nastaví návěst na volno, a současně to nepůjde, je-li předchozí blok obsazený. Až se dostaneme trochu dál a budou k dispozici další soubory *.yrr, *.yrs, bude nejlépe je stáhnout a prostudovat, jak jsou tyto operace a vazby nastaveny. Na následujícím obrázku je okno vlastností prvku Cesta 1-3:

V položce Operace je nastaveno, že po zpoždění 2 sekundy se rozsvítí na návěstidlech N22 i N52 POSUN POVOLEN. Teď také oceníme okno Explorer, které ve své pravé části ukazuje v módu Property View nebo Inspector View vlastnosti zvoleného prvku. Property View je v podstatě okno Vlastnosti, mód Inspector View dává naopak přehled o všech operacích a všech místech (jiných prvcích), kde je příslušný prvek použit. Pokud je zvolen Editační mód, lze hodnoty i měnit, a to v obou módech.

 

Okno Explorer má v levé části vybrané Cesty, dole je tedy seznam všech Cest v podobě List (vybráno v roletce vlevo nahoře). V druhé roletce je vybrán mód Inspector View, který lze také zvolit z kontextového menu na prvku v seznamu dole. V pravé části jsou pak zobrazeny všechny akce tlačítka Cesta 1-3 a jeho použití jinde (Used in...).

    A ještě jedna důležitá poznámka v souvislosti s okny Vlastností.

Jde o způsob zápisu údajů. V pravém dolním rohu je přepínač. Při volbě horního "puntíku" lze zapsat údaje pouze jediného, právě vybraného prvku. Jiný prvek vybrat nelze. Pokud ale zvolíme ten spodní "puntík", je možno volit (ukázáním a stiskem levého tlačítka myši) libovolné jiné prvky (další bloky, cesty, indikátory...). Při stisku tlačítka OK se pak provedou všechny změny, které jsme udělali. Po stisku Cancel se ovšem nezapíše nic. Při hromadných úpravách je to výhodné.

Na začátek článku

AutoTrain

    AutoTrain je vlastně Schedule/Plán, sloužící k pomocnému přesunu loko/vlaku z místa (bloku) "A" do místa (bloku) "B". Oproti pohybu loko/vlaku pomocí TrainWindow/Tachometru či ručního ovladače má AutoTrain jednu velkou výhodu. Funguje při něm totiž plné zabezpečení, takže nemůže dojít ke kolizi. AutoTrain lze ovšem pojmenovat, editovat, uložit, prostě z něj udělat plnohodnotný Plán.

Okno nástroje AutoTrain.

    Jednotlivé příkazy popisovat nehodlám, za zmínku stojí pouze Properties/Vlastnosti, kde lze nastavit některé detaily, především Rules/Pravidla (podobně, jako u Plánu). Tato Pravidla jsou pak funkční pro všechny dále spuštěné AutoTrainy.

AutoTrain Drag & Drop

    Mnohem pružnější je použití AutoTrainu stylem Drag&Drop (tedy táhni a pusť, ATDD). Při aktivní ikoně ATDD ukážeme myší na blok odkud chceme jet. Kurzor otevře další okno, kde lze vybrat směr startu. Levé tlačítko myši podržíme a přetáhneme do cílového bloku, kde se podobným způsobem vybere správná strana. A myš se pustí. Mašina přejede do cílového bloku.
Toto považuji za jeden z největších kroků zpět verze "9". Ten starý způsob byl mnohem jednodušší, snadnější. Je to ovšem samozřejmě pouze můj subjektivní pohled.

AutoTrain verze "9".

    Lze to trochu zrychlit, když při předpokládaném větším počtu spouštěných AutoTrainů, se stiskem prostředního pole na předchozím obrázku AutoTrain "uzamkne" a nemusí se vždy mačkat na ikonu ATDD. No, aspoň něco, ale celkově ... raději "Bez komentáře".

    Plnohodnotným nástrojem pro pohyb loko/vlaků i dalších akcí je však Plán.

Na začátek článku

Plán

    Máme kolejiště, bloky s indikátory, cesty, můžeme plánovat. Plánovač (Scheduler) slouží k nejrůznějším automatickým činnostem, které provádí počítač (software) a přenáší je na připojené kolejiště. Tato automatická činnost, kterou je především pohyb loko/vlaků, lze libovolně kombinovat s ovládáním manuálním. Pomocí Plánovače lze řídit provoz velkého množství loko/vlaků, a to i podle grafikonu. Jako příklad bude vytvořen Plán 1, který bude řídit jízdu jednoho loko/vlaku dokola, se zastavením v nádraží.

    Vytvoření Plánu je možné dvěma způsoby. První možnost je nástroj AutoTrain (Menu Schedule-AutoTrain, nebo ikonou z lišty či ), spuštěný v Editačním módu, který nám jednoduchým způsobem pomůže vytvořit Plán, pomocí kterého se vlak přesune z jednoho místa (bloku) do druhého. Nadále jej pak možno "dodělat", pojmenovat, vybrat požadované bloky, cesty, přidat akce (světla, zvuky ...), čekání atd.

    Jinak lze nový Schedule/Plán vytvořit v oknu Dispečer (Dispatcher), přes nabídku Menu Schedule-Create Schedule. Bloky i cesty jsou však vykreslené nevýrazně, šedivě. Musíme je v Plánu aktivovat, a to uděláme tak, že aktivujeme ikonu Tools-Pick from Block Diagram. Postavíme-li teď kurzor nad blok nebo cestu, změní se kurzor v takové tři malé propojené čtverečky (asi diagram) a při stisku se tato část zaktivuje, zapojí se do Plánu, přičemž změní barvu na výraznou. Takto výrazné musí být všechny bloky i cesty, které v Plánu požadujeme.

Vytvoření Plánu. 

    Pokud není návrh kolejiště (layout) zrovna jednoduchý (to je málokdy), nemusí se označit vždy cesta požadovaná. Naopak, označuje se všechno možné (cesty, bloky), jen ne to, co chceme. Pomůže

Použití okna Routes in Schedule/Cesty v Plánu.

    Odstranění zvýraznění dosáhneme přes kontextové menu příkazem Delete, nebo vybráním a tlačítkem Delete. Přepneme-li nyní v okně Dispečer tlačítko Show Main Block Diagram, zůstane viditelná pouze zvýrazněná, požadovaná část Plánu. Opět do počátečního bloku také musíme umístit lokomotivu nebo vlak a stisknutím Start Schedule (z kontextového menu nebo z lišty ) spustíme vybraný Plán.

Kontextové menu na Plánu...

    V Editačním módu lze editovat parametry Plánů (kontextové menu Properties....) a také parametry jednotlivých bloků (kontextové menu na bloku - Properties). Důležitá je však zejména editace sekcí  Plánu (viz dále).

    Okno vlastností Plánu má následujících šest záložek. U některých parametrů se trochu zastavíme, neboť tato oblast patří k srdci automatického řízení.

Záložka General   

Typ	Význam	Poznámka
Normal	Normální provoz.	Z bloku,-ů Start do bloku,-ů Cíl.
Shuttle	Kyvadlově	V poli Repeat Count (2=tam a zpět) lze zadat počet opakování.
Cycle	Cyklicky (dokola)	V poli Repeat Count lze zadat počet opakování. Start a Cíl musí být ve stejném bloku.
Shunt	Posun	Dle mého názoru prakticky nepoužitelné.

    V poli Try again se nastavuje, jak dlouho (v sekundách) se Plánovač bude opakovaně pokoušet spustit Plán. Pokud je hodnota "0", spustí se Plán pouze jednou.

    Pole Operations se obvykle používá pro nějakou činnost, která předchází spuštění Plánu (zapnutí motoru, generátoru dýmu, osvětlení krajiny atd.). Používá se Makro nebo lokomotivní funkce.

 

    V poli Driving Mode / Režim řízení, ovládání se volí, zda půjde o plnoautomatický, poloautomatický nebo manuální provoz.

Driving Mode		Provoz
1		Plnoautomatický. Plné řízení počítačem.
2		Poloautomatický. Počítač řídí vlak, má-li zastavit nebo jet sníženou rychlostí. Při plné rychlosti lze vlak ovládat manuálně.
3		Poloautomatický. Počítač řídí vlak, má-li zastavit. Při jízdě (bez ohledu na rychlost) lze vlak ovládat manuálně.
4		Manuální. Veškeré řízení vlaku je na obsluze. V případě nezastavení na "Stůj" však dojde k nouzovému zastavení.
5		Manuální. Veškeré řízení vlaku je na obsluze.

ad 2) Tento Režim funguje tak, že loko je pod manuálním řízením z ovladače. Pokud má však loko snížit rychlost, nebo zastavit, převezme kontrolu TC. Vyjede-li vlak z úseku se sníženou rychlostí (blok, výhybka), přesune se ovládání opět na obsluhu. Je to vidět i na barvě šipky v okně vlaku, která je při řízení z TC šedivá, při manuálním ovládání zelená.
ad 3) obdobně, např. po plánovaném zastavení ve stanici.
V souvislosti s vlastním správným pochopením ad2,3) byl také upraven railres.dll (čeština pro TC).

    Tento parametr (Driving Mode/Režim ovládání) má jednu zajímavou možnost. Jak je vidět na předchozím obrázku, lze nastavovat zvlášť pro každý Plán (okno vlastností Plánu, zál. General/Obecné). Jenže Režim lze nastavit také zvlášť pro jednotlivé lokomotivy.

Okno Loko, Kontextové menu (pravá myš), Řízení ... nebo z Menu-Vlak (ovšem při aktivním oknu urč. loko) ...

    Zde nastavený režim je pak platný pro Spontaneus Run/Spontánní jízdu, ovšem právě jen pro danou loko (zde Bastard).   

Záložka Rules / Pravidla

    Pro verzi 7 detailní popis existuje. Ve verzích 8 a 9 přibylo ještě pár dalších věcí.

Okno vlastností Properties... Plánu, záložka Rules (Pravidla). Toto je snímek současného stavu překladu, jehož nejsem autorem.
Tlačítka v dolní části okna (Obnovit... a Použít...) se také jistě hodí. Nastavit nějaké pravidlo, stejným způsobem do 50ti plánů, je pak snadné.
Obrázek je zde jen pro úplnost a české texty se mohou poněkud lišit, což závisí na momentálním stavu překladu, jež je zatím ve vývoji.

    Vlak je možno určit tím, že je buď ve startovním bloku nebo je kdekoliv na trati (ale jen jeden). Současně platí omezení v zál. Trains a také pravidlo 5. Klasický případ nepřípustné situace je, když vlak nemusí být ve start bloku, na trati je více vlaků, není aktivováno pravidlo 5 a dle záložky Trains je podmínka splněna pro více, než jeden vlak (z těch, co jsou na trati). Tratí se samozřejmě myslí bloky, které jsou pro daný Plán vybrány.

    Rules / Pravidla jsou asi nejvýznamnější záložkou automatiky. Zde se nastavuje chování vlaku při provádění Plánu, zastavování po cestě, ovládání lokomotivních funkcí a pod. Dále jde o různé blokace a uvolnění jednotlivých bloků a cest, které jsou do Plánu "zakomponovány". Tady nezbude, než popsat jednotlivá zatrhávací pole (zatržítka) a parametry. Pokud je psáno vlak, platí to pochopitelně stejně i pro lokomotivu.

Successors / Následovníci

Tady se mohou nastavit další, následně spouštěné Plány.

    Na předchozím obrázku je nastaveno, aby se spustil Plán s nejstaršími dvěma vlaky, obsaženými v Train... (Zdá se mi to trochu na hlavu ... ale budiž.)

Další volby jsou:

Trains / Vlaky

Na této záložce lze nadefinovat povolené vlaky, které se Plánu mohou zúčastnit. Zde motorové lokomotivy a elektrika Taurus.

Condition / Podmínka

Start Destination / Start Cíl

    Další informace najdete v článku RailCo - tipy a triky - Plán - průběh a návaznost.

Na začátek článku

Sekce plánu

    Blok nebo cesta mají určité vlastnosti (Properties). Ty už byly popsány. Navíc však tyto dva prvky, označované jako sekce Plánu, mají ještě další vlastnosti, které jsou velmi důležité. Pokud chceme třeba nastavit čekání v nádraží nebo ovládání vlakových funkcí, tohle je to správné místo.

    V Plánu lze na bloku nebo cestě vyvolat kontextové menu. Pro blok se třeba kromě Properties...

... nabídne Schedule specific Block/Route Settings... a touto volbou se otevře okno vlastností sekce pro příslušný blok/cestu v Plánu.
Jinak řečeno, je to Okno vlastností bloku/cesty v Plánu.

Okno vlastností bloku/cesty v Plánu.
Na záložce General se nastavuje řada zajímavých vlastností. Start Block a Dest Block označují začátek, konec a směr jízdy, Waiting Time je čekací doba, Aditional Start Delay je přidané zpoždění rozjezdu, Critical Section je označení, že blok patří do Kritické sekce a v dolní části Signal and Speed Limit lze nastavit návěst a snížená rychlost v bloku. Další info nalezneme v článku RailCo 5.8 - automatický provoz.

    Neméně zajímavá je i záložka Actions / Akce.

Právě zde se totiž dají nastavit činnosti, které bohatě oživí prostou jízdu. Jednotlivé akce přiřadíme určitému okamžiku, a jak je vidět na uvedeném příkladu, po vjetí do bloku se vykoná činnost makra, při počátku brzdění se zahouká, při zastavení zhasnou světla, před rozjetím se zase rozsvítí a při opuštění (uvolnění) bloku nádraží zhasne. Některé akce (třeba světla mašiny) stačí jen vybrat, jiné musíme připravit do maker (chceme-li třeba při zastavení spustit nějakou činnost zvukodekodéru a ještě vypnout reflektory a spustit třeba hlášení rozhlasu). Připomínám, že všechno to funguje pouze pro vybraný blok a Plán, takže každý vlak spuštěný Plánem pak může provádět akce naprosto odlišné. To je automatika, co? Tady se mi to teprve začíná líbit.

    Čas ovšem ukázal, že je zde popis málo podrobný, tak to trochu vylepšíme...

    Na záložce Akce (Actions) je 5 položek. Je to 5 míst, kde můžeme spustit libovolnou akci, činnost. Je možno si vybrat přímo z lokomotivních akcí nebo lze použít makro, ve vyšších verzích z Listu cokoliv. V následující tabulce je těchto 5 fází, bodů, míst přehledně uvedeno.

Bod	Název	Česky	Význam	Poznámka
1	Entry	Vstup	Po vstupu do bloku	Při sepnutí indikace obsazení.
2	Brake	Brzda	Počátek brzdění	Při počátku brzdění, aktivaci Brake Markeru (BM).
3	Stop	Stop	Zastavení	Při zastavení, aktivaci Stop Markeru (SM).
4	Continue	Pokračovat	Rozjetí	Při rozjetí loko/vlaku.
5	Release	Uvolnit	Uvolnění rezervace bloku	Při uvolnění rezervace, tedy když z bloku zmizí ikona loko/vlaku.

    Akce se spustí pochopitelně pouze při ovládání mašiny Plánem. Ovládá-li se mašina bez Plánu, aktivují se sice příslušné Markery (Brake, Stop...), ale Akce se neaktivují.

    Z významu jednotlivých bodů je jasné, že ne vždy se spouští všechny akce. Body 2, 3, 4 jsou závislé na tom, zda se loko/vlak zastaví nebo hodlá zastavit (na blokovém návěstidle příslušného bloku ve směru jízdy BN→  je signál "Stůj"). Je jedno zda jde o zastavení naprogramované (Wait...) nebo jen další cesta prostě není momentálně volná.

    Pokud loko/vlak pouze projíždí, spustí se jen akce 1 a 5.

    Pokud loko/vlak zastaví (BN→ = "Stůj"), provedou se akce 1, 2, 3, 4, 5.

    Může dojít k tomu, že loko/vlak vjede do bloku, na návěstidle BN→ je "Stůj", ale pak se návěst změní na "Volno". To, které akce se provedou, je závislé na tom, kdy ke změně návěsti dojde. Může to být ještě před začátkem brzdění (provede se jen 1 a 5) nebo už po začátku brzdění (provede se 1, 2 a 5). Rovněž při nuceném ukončení Plánu nemusí být spuštěny všechny Akce. I zde záleží na tom, kdy k ukončení Plánu dojde. Stane-li se tak třeba po vjetí do bloku, ale ještě před aktivací Brake Markeru, je spuštěna jen akce 1.

Poznámka: Chceme-li spustit nějakou akci bez ohledu na to, zda loko/vlak v bloku zastavuje či ne, použijí se virtuální kontakty (což jsou také i Brake a Stop Markery, nebo, u verzí Gold, Action Marker).

    A  pokračujeme dále...

    Obdobně lze spustit kontextové menu z cesty. To se používá především ve verzích Silver, kde nelze nastavit sníženou rychlost na výhybce. Pak je to třeba udělat na každé cestě, která patří do daného Plánu. Jo, Gold je Gold.

    Okna vlastností Section Options jsou tedy nástrojem, který nádherně celou automatiku doladí. Na vjezdovém návěstidle se objeví návěst pro vjezd odbočkou, vlak začne brzdit na sníženou rychlost, zapíská, zastávka se rozsvítí, vlak zabrzdí, ozve se zvuk otevíraných dveří, hlášení rozhlasu... jako v reálu, není to nádhera?

Na začátek článku

Jízdní řád

    Na časově definované spouštění je k dispozici záložka Timetable okna Dispečer. V Editačním módu zapneme Hodiny (Menu Window-Clock). Jejich čas lze nastavit přes Menu Edit-Properties... nebo CTRL-W. Tady kupodivu nefunguje kontextové menu, stejně, jako to uvidíme dále u záznamů jednotlivých časových údajů. V Dispečeru tedy přepneme na záložku Timetable a přes Menu Schedule-New Timetable Entry... pořídíme nový záznam. I když nechodí kontextové menu ostatní příkazy fungují, otevřeme tedy Menu Edit-Properties... nebo CTRL-W nebo dvojklik (je to stále stejné) a otevře se okno vlastností, kde můžeme nastavit CO spustíme (Plán nebo Makro), KDY to spustíme, zda se to bude OPAKOVAT a jak ČASTO a DOKDY. Prostě si tady nadefinujeme kompletní jízdní řád. Paráda.

    Volbou Probability je možno také zadat Pravděpodobnost spuštění akce a Maximum Delay ještě definuje náhodně generované Zpoždění, až do uvedené hodnoty. Zřejmě tím lze vytvořit určitou míru náhodně spouštěné akce, která pak více odpovídá realitě (v Japonsku nevyužitelné).

Příklad.
Při nastavení Probability 50 % a Maximum Delay 10 minut, se akce (Plán nebo Makro) spustí jen v polovině případů a ještě s náhodným zpožděním až 10 minut (zde modelového času). To zpoždění chápu, ale ta Pravděpodobnost mi moc jasná není. To jako že by ten vlak někdy vůbec nevyjel? Jedině, že by zrovna spadnul most. (To je tzv. černý humor nejhnusnějšího kalibru. Sorry.) Také další možnosti, jako spouštění v různé dny v týdnu nebo přesně podle data, se asi využívají pouze pro nějaký předváděcí provoz, v obchodech, na výstavách a pod.

Další informace jsou v článku "RailCo 5.8 - tipy a triky".

Na začátek článku

Simulace

    Automatický provoz, tedy činnost Plánu(-ů), je možno vyzkoušet i bez kolejiště, simulovaně, asi bychom řekli spíš virtuálně. Je to běžný způsob, který používáme především při počátečním "ladění" Plánu, při odstraňování chyb, prostě nechová-li se to tak, jak požadujeme. Především je nutno odpojit kolejiště od centrály, tedy nastavit stav Offline. Jinak jsou totiž indikátory připojené k počítači a nejdou nastavovat ručně.

Nastavení režimu Offline je nutné pro simulaci.

    Od verze 7 je funkční Simulátor, z nabídky Menu Window - Simulator.

Okno Simulátoru.

    Vynikající nástroj. Pomocí dvou ikon lze zapnout do průběžného nebo krokového režimu (běží-li, točí se mašině kolečka). Funguje to naprosto jednoduše. Při zapnutém a běžícím Simulátoru můžeme spustit AutoTrain, Plán, Hodiny (tím Timetable) a všechno běží, jako kdyby centrála byla připojena ke kolejišti. V oknu Traffic Control (lze otevřít víckrát, přivázat k určitému bloku, mašině...) pak uvidíme i práci Markerů / Ukazatelů, virtuálních kontaktů, rychlost atd. Takto může TrainController běžet a my můžeme sledovat, zda se všechno chová tak, jak požadujeme. Třeba na jiném počítači, v obývacím pokoji, se sklenkou dobrého nápoje. Mně se takto hledají chyby nejlépe.

Na začátek článku

Závěr

    Zhruba po deseti letech došlo k rasantní editaci původního článku, tvořeného na základu verze 5.8. Současná verze je 9 a hodně používané jsou i verze 7 a 8. Všechno má již dost změněnou grafiku, takže změna obrázků byla nutná. I těch dalších novinek je tolik, že už to prostě chtělo předělat. Akorát ta motivace mi už nějak chybí. Za měsíc práce, odměna celkem nulová.

    Opět jsem se snažil podat aspoň ty nejzákladnější údaje. Ty, které jsem sám na testovacím kolejišti vyzkoušel.

    TrainController™ z programového balíku RAILROAD & CO.®, německé firmy Freiwald Software, je velmi mocná aplikace s obrovskými schopnostmi. Napsat kvalitní návod si může dovolit jen velmi zkušený uživatel nebo autor (nejsem ani jedno). Slyšel jsem i o neudělení souhlasu s překladem manuálu do češtiny. Zajímavé, spíš pro mne nepochopitelné, ale neověřené. Verze 3.3 český překlad má. Stáhl jsem ho na 5pHobby (dříve, momentálně to už nejde), ale v úvodu je napsáno, že se bez vědomí autora nesmí jakýmkoliv způsobem reprodukovat. Nereprodukuji, ale mám ho. V některých případech se od verze 5.8 neliší, takže i zde je možno hledat informace.

    Další poznatky, doplnění, korekce, chyby ... budu rád, když mi je ohlásíte. Nejspíš to hned opravím, nebo aspoň budu konzultovat, vysvětlovat ... jestli ovšem bude co, a hlavně s kým. I když dnes je situace podstatně jiná, než před deseti lety. Tenkrát na netu nebylo téměř nic. Na konzultanty mi stačily prsty jedné ruky a ještě zbylo. Teď je na diskuzních fórech "chytrolínů" dost. V tom TrainControlleru to naštěstí ještě jde, a právě proto se k tomu ostatnímu skoro nevyjadřuji.

    Digitalistů stále přibývá, uživatelů TrainControlleru rovněž. Těch ortodoxních odpůrců digitálu nemá cenu se všímat. Ti stejně budou tvrdit pořád dokola to samé. A jestli někdo používá jiný soft, než tento, proč ne? Všechno má svá pro a proti. Já si hlavně budu přát, aby nám to dělalo radost, a to stále u mne platí.

    Tak ať TrainController™ slouží. Snad k tomu aspoň trochu přispěji.

Na začátek článku
Menu

 

LokoPin	24.04.2018	Původní článek verze 5.8 z 16.07.2008
	26.04.2018	Markery
	06.05.2018	Rozdíly verze, Pravidla, opravy překlepů
	05.03.2022	Režim ovládání / Driving Mode
	19.04.2022	(poslední editace)
Spolupracovali: