Brejlovec Roco - zvuk

1. Úvod
2. Parametry
3. Nastavení CV
   1. Pohyb
   2. Posun, AccDec
   3. Maping
   4. Reset a j.
4. TrainController
   1. Základ
   2. Program
5. Závěr

(obrázek vpravo stránky výrobce)

Úvod

    Získal jsem zvukovou mašinu. Chvíli bude trvat, než zvládnu všechny fígle. Nějaké základy už jsem popsal (RailCo a zvuk), tady bych to rád trochu rozšířil. Podle dotazů, které na mne míří, je tam pár problematických míst, tak se to postupně budu snažit zvládnout. Běžné věci nebudu většinou popisovat, jsou v minulých článcích, ale spousta nastavení je shodná i s lokodekodéry nezvukovými (LD) a zde je popis mnohem detailnější, právě vzhledem k vašim dotazům.

    Předem upozorňuji, že se rozhodně nehodlám detailně zabývat zvukovými projekty, jako takovými. Jejich výroba, editace, doplnění vyžaduje další HW podporu a příslušné komponenty nejsou z nejlevnějších, takže je má málokdo. Jedna z doporučených možností, kterou já osobně pokládám za tu nejlepší, je obrátit se na experta. Tím je jednoznačně Petr Smutek, jehož zvukové projekty jsou nejen pokládány za špičku, ale je zde i možnost nestandardních úprav. Některé zvuky (především motor a pod.) jsou částečně závislé na rychlosti, akceleraci, brzdění atd., tedy na nastavení adekvátních registrů CV lokodekodéru. Nevhodnými hodnotami pak lze zvukový projekt ochudit. Pro fajnšmekry, kterým záleží na hodně reálném projevu, opět doporučuji kontakt s Petrem Smutkem.

    K článku je v sekci Ke stažení balík souborů (brejle_roco_zvuk), kde lze nalézt příklad v TC (7GF8), jeden z českých manuálů Zimo, šablonu pro TrainProgrammer atd.

K tomu pár poznámek:

1. TrainProgrammer funguje i zdarma. Lze však plně pracovat pouze při výběru výrobce "Standard", dekodér "Freeware". Pak jsou k dispozici základní registry CV1 - CV8, CV29 a CV105, 106. Pro základní čtení a zápis CV, včetně uložení do souboru *.yrp, je to lepší, než nic a mnohým to může pomoci. Detaily poskytnout nemohu, čerpal jsem pouze z manuálu.

2. Šablona Zimo, označená MX646, je vhodná i pro další zvukové dekodéry Zimo (pro všechny?).

3. Po otevření přiloženého souboru brejle_roco_mx646_lokopin.yrp v TP (nejprve nutno do databáze naimportovat šablonu MX6xx_sound_cz), si lze prohlédnout všechny hodnoty CV, jejich popis (místy slabý...), a to vše v češtině. Šablona lze snadno doplnit, upravit, dopsat nápovědu. Dle požadavků to mohu udělat.

Důrazně upozorňuji, že popisuji systém Lenz, a že jiné systémy mohou mít stejné nebo podobné jen dílčí části !!!  V článku Komponenty jsou detailnější informace o některých použitých prvcích.

Na začátek článku

Parametry

    Dle mého zvyku budu popisovat konkrétní produkty, které vlastním (škoda, že to nedělá každý). Zde zobrazené hodnoty CV, příp. i další údaje a parametry, se vztahují ke konkrétní mašině a dekodéru. Některé věci se u jiných typů lokomotiv a dekodérů mohou lišit. Snad potom tento článek poslouží alespoň jako inspirace, neboť velká většina údajů platí obecně.

Na začátek článku

Pohyb

    Zvukový lokodekodér, sounddekodér (dále SD), ať už kompaktní nebo oddělený, je třeba zpočátku nastavit stejně, jako ten nezvukový lokodekodér (LD). Některým oblastem je však třeba věnovat více pozornosti, neboť neustálé dotazy na nastavení jsou stále aktuální, a tak to raději vezmeme pěkně od počátku. Opakování matka moudrosti a tady to bude zase pěkně pohromadě. Přesto doporučuji přečíst minulé články, především TrainController - kalibrace a zastavování lokomotiv nebo Lokodekodéry - mapování funkcí. Tady se spíš budu snažit vypíchnout problémy, zádrhely, nepochopení, případně opravit i vlastní omyly (CV3,4 a skřípot brzd).

    Jak je psáno v článku Lokodekodéry 2, význam registrů je dán normou NMRA. Některé registry jsou povinné, některé důrazně doporučené, zbylé jsou volitelné, dle uvážení výrobce.

Základní CV pro pohyb a rychlost lokomotivy, dekodéry Zimo.

 ¹⁾ CV58, CV66 a CV95 k základním povinným registrům nepatří (takto to má Zimo). Běžně se upravuje pouze jeden z těchto CV.

 ²⁾ Ani zde není hodnota "1" standardem, opět je to "trik" Zimo.

Registr CV29, základní konfigurace. Červeně jsou vyznačené údaje, vztahující se k pohybu, rychlosti. K snadnějšímu použití poslouží Binární kalkulačka.

Lokodekodér je třeba nastavit vždy!!!

    I když se jezdí jen myší, či plnou automatikou pomocí softu. Adresa je jasná, dalších pár CV se týká rychlosti, průběhu rychlostní křivky, zrychlení/akcelerace a brzdění/decelerace.

Pokud používáme TrainController, příp. i jiný soft, základní nastavení pro pohyb a rychlost je nutno udělat nejprve!!!

Tříbodová rychlostní křivka.

    Tříbodová rychlostní křivka většinou stačí. Tu uživatelskou, vícebodovou, tvořenou (dle nastavení) např. 28mi body, jsem použil v jednom z dvaceti případů.

Poloha 3 bodů lze nastavit pomocí CV2,6,5 a dělá se to v následujícím pořadí:

CV2 - Startovací rychlost, počáteční bod třírychlostní křivky. Na první stupně reaguje každý motor jinak. Některý se začne otáčet (spíš poskakovat) až u stupně 5, jiný (5ti pól, novější), reaguje hned na stupeň 1 (CV2 = 0). I u motorů, které reagují hned, může být výhodné počáteční oblast "přeskočit". Ono je většinou zbytečné, aby mašina jela rychlostí, která není ani vidět (třeba 1cm/min). Nastavení CV2 se provádí tak, že z nuly zvyšujeme hodnotu až tam, kde mašina jede nejmenší požadovanou rychlostí nebo takovou, když aspoň nějak neposkakuje. Nejvyšší hodnotu mám asi CV2 = 5, a to u mašiny BTTB, kde na první 3 hodnoty se motor ani nehnul a na CV2 = 4 ještě hodně trhal. Je jasné, že pak tam minimální rychlost není moc minimální, ale to je prostě zastaralým motorem. U zde popisovaného Brejlovce Roco mám CV2 = 4, neboť na první stupně je rychlost tak malá, že to není ani vidět (bez sundání kastle se pohyb motoru kontroluje poslechem).

CV5 - Maximální rychlost, je konečný bod třírychlostní křivky. Každá mašina má nějakou konstrukční rychlost, kterou lze obvykle dohledat na webu. U Brejlovce je to 100 kmh. Pomocí CV5 se nastaví maximální rychlost tak, že při vytočení ovladače na max, pojede mašina o něco rychleji (o 5 - 10 %), než je její rychlost konstrukční. Zde tedy 105 až 110 kmh. Rychlost se kontroluje na měřeném úseku pomocí stopek nebo třeba přímo aplikací TC (tam to jde nejlépe). Změříme, je-li mimo požadovanou toleranci, změníme hodnotu CV5, znovu změříme atd. Dokud to není vyhovující. Tady bych rád upozornil na několik problémů.
1. Hodnoty CV5 rozhodně nejsou v nějakém vztahu ke kmh !!! Jsou to jen čísla.

2. Chyba je, nedá-li se požadované rychlosti dosáhnout. Je to ovšem chyba konstrukční, výrobní a náprava je pouze ve výměně motoru nebo v úpravě převodů. Jezdí-li tedy Brejlovec na CV5 = 255 jen 90 kmh, moc s tím nenaděláme. Existují však určité možnosti. Jednou z nich je zmenšení nebo vypnutí zátěžové regulace. Tím se totiž maximální rychlost někdy zvýší a někdy i o dost. Další experimenty lze směřovat na nastavení typu motoru a jeho frekvence. I tady lze někdy docílit určitých zlepšení.

3. Pozor na hodnotu "1". U Zimo je to stejné, jako 255 (tedy plný kopr).

    Nenastavení správné minimální a především maximální rychlosti má za následek to, že se ochuzujeme o jemnější regulaci. Je prostě nesmysl, abychom třeba ze 28mi stupňů regulátoru využívali jen polovinu. Přesně to se stane, když při CV5 = 255 jezdí mašina 200 kmh a my ji pak v TC nastavíme maximálku na 100. Znám ovšem i ty, kteří to tak mají schválně. Aspoň na ruku to chtějí někdy pořádně vosolit. Ubírat si z největšího rozsahu nenastavením CV2 je ovšem zcela zbytečné, i když se to tak neprojeví, jako špatné nastavení CV5.

CV6 - Střední rychlost, prostřední bod třírychlostní křivky. Při vytočení ovladače na polovinu by mašina měla jet zhruba poloviční rychlostí. U Brejlovce tedy 50 kmh. Nastavíme-li si třeba jen 40 kmh, křivku bude prohnutá dolů atp. Většina lokodekodérů (možná všechny) křivku vyrovnává, zaobluje (čárkovaně). Pro základní potřeby bývá křivka rovná, lineární, body Start a Max jsou spojené přímkou. Prohnutí dolů je výhodné pro jemnější regulaci při nízkých rychlostech, nutné to ale není. Opět zde není žádný vztah, rovnost mezi hodnotou CV6 a rychlostí v kmh. Už jsem měl dekodér, který měl CV6 nastaven na vyšší hodnotu, než CV5, a přesto střední rychlost byla nižší. U většiny LD však hodnota CV6 nelze nastavit vyšší, než je CV5 nebo se tak chová. A ještě jedna poznámka, u většiny LD je střední rychlost rovná té posunové. Opět pozor na hodnotu "1". U Zimo to znamená 1/3 okamžité rychlosti.

CV3 - Akcelerace (Acc), plynulé zrychlování při rozjezdu. Vyšší hodnota, pomalejší, delší rozjezd. Obvyklý rozsah bývá 5 - 10. Při horní mezi hodnoty (různá u různých LD) se mašina bude rozjíždět i mnoho metrů (nesmysl).

CV4 - Decelerace (Dec), plynulé zpomalování při dojezdu. Vyšší hodnota, pomalejší, delší dojezd. Obvyklý rozsah bývá 5 - 10. Při horní mezi hodnoty (různá u různých LD) mašina bude zpomalovat, brzdit i mnoho metrů (nesmysl).

    Zde nastávají první komplikace. Tyto dva poslední CV3 a CV4 ovlivňují tedy způsob změn rychlosti mašiny. Pokud jde o ovládání ruční, není co dodat. Jakmile však je k ovládání použit software, třeba TrainController, je to trochu jinak. TC si totiž způsob změn rychlosti řeší sám, trochu jinak, na základě svých požadavků a parametrů. Rozjezdové a brzdící zrychlení z lokodekodéru je pro TrainController vlastně na závadu. Je-li tedy nastavena Acc a Dec i v LD, je jí třeba vypnout. To lze třeba tím, že nastavíme CV3 = 0 a CV4 = 0. Jenže u SD pak přestane fungovat zvuk skřípění brzd. Naštěstí existuje ještě druhá možnost a tou je vypnutí Acc a Dec pomocí funkce LD, AccDeccOFF. U Lenze to byla F4, u Zimo je defaultně toto vypnuto, ale snadno lze nastavit pomocí příslušných CV. Pomocí mapování lze na AccDecOFF pochopitelně použít i jiné tlačítko, než F4.

Při zapnuté AccDeccOFF, tedy když jsou vlastně CV3 a CV4 vyřazeny (jako by byly nastaveny na nulu), brzdy skřípají !!!

    Výsledkem je, že lze jediným tlačítkem ovladače vypínat/zapínat rozjezd a dojezd, nastavený lokodekodérem. Při použití TC se pomocí funkce AccDecOff vyřadí CV3 a CV4 z činnosti, naopak při ručním ovládání se tato činnost zapne.

CV29 - Konfigurace. Zde lze nastavit některé další, základní parametry. Tento registr je "konstruován" jinak, a to bitově. Nastavením jednotlivých bitů na "0" nebo "1" pak lze docílit vynutí/zapnutí několika funkcí (směr, jízdní stupně atd.). I tento registr patří k těm povinným, stejným u všech dekodérů. K snadnějšímu použití poslouží Binární kalkulačka.

Na začátek článku

Posun, AccDec

    Posun je funkce LD, která při zapnutí sníží rychlost na polovinu. Zhruba. Detaily bych neřešil, některé LD to nastavují dle CV6, tedy na střední rychlost, některé na polovinu rychlosti okamžité, jistě mohou být i jiné způsoby. Protože jsem zpočátku používal LD Lenz, a tam byl posun aktivován klávesou F3 (Lenz CV58), zvyknul jsem si na to. Pak přišlo Zimo, Posun byl na F4 (Zimo CV124, CV155). Zvukový Brejlovec od Roco, se sounddekodérem MX646 to měl zase jinde, na F6.

    Vypnutí Akcelerace a Decelerace, popisované velice nesourodě (vypnutí zpoždění, vypnutí zrychlení, delay off, no momentum, momentum deactivation, switching off the delay ... tady se vývojáři i překladatelé vyřádili), je funkce v podstatě jednoduchá, ale velice potřebná. Název AccDecOff  mi připadá nejvhodnější, tak se ho nadále budu držet. Ať už je však název této funkce jakýkoliv, její zapnutí, tedy fce AccDecOff je aktivní, svítí indikace na ovladači (ručním, nebo v TC) provede jednoduchou věc. Vypne akceleraci a deceleraci lokodekodéru (tedy AccDecOff), nastavenou registry CV3 a CV4. U Lenze je tato funkce defaultně na F4. Zimo má tento registr defaultně vypnutý. 

    Správná činnost funkcí Posun a AccDecOff lze jednoduše ověřit. Při jízdě ručním ovladačem (MM, LH100...) nastavujeme střídavě funkci Posun. Při zapnuté AccDecOff budou změny rychlosti skokové, při vypnuté AccDecOff, budou plynulé.

    Samozřejmě, že jak Lenz, tak Zimo umí funkce Posun i AccDecOff  nastavit a namapovat, přiřadit na libovolná funkční tlačítka ovladače.

Na začátek článku

Maping

    Maping je způsob přiřazení funkcí lokodekodéru k funkčním tlačítkům ovladače (multiMAUS, LH100..). Jak se to provádí pro světelné a funkční výstupy je uvedeno v článku Lokodekodéry - mapování funkcí. Zde se budeme zabývat trochu jiným mapingem, a to především v závislosti na funkcích zvukových.

    Pokud úvodní věta tohoto odstavce působí příliš vědecky, raději příklad. Na ovladači  (multiMAUS, LH100...) se při stisku "1" (zapnutí funkce F1), nastartuje motor. Pokud je požadováno, aby se tak stalo při stisknutí "8", je třeba funkci zapnutí motoru přemapovat jinam, na tlačítko "8". Takto lze obvykle přesunout, přemapovat všechny funkce, nejen zvukové, ale i světelné, Posun, AccDecOff atd. Aspoň Zimo to umí, u ostatních netuším. Je to jednoduché a funkční. Nebýt rady jednoho z konzultantů, asi bych to v manuálu hledal podstatně déle.

    Takže zpět ke zmíněnému SD Zimo MX646. Jak na to? V následující tabulce je přehled obsazených funkcí. (Zeleně výchozí stav, modře požadovaný, fialový pak ještě úprava při instalaci spřáhla SD-modell.)

Tabulka přiřazení, namapování funkčních tlačítek (Zimo MX646).

    U zvukových lokodekodérů Zimo, je od verze firmwaru 34.0 (leden 2014) k dispozici mapování pomocí registrů CV400 - CV428, The ZIMO “Input Mapping”  ¹⁾. Každou funkci, tedy F0 až F28, lze přiřadit libovolnému funkčnímu tlačítku ovladače.

Manuál Zimo: The ZIMO “Input Mapping” Pomocí „přiřazení vstupů“ lze odstranit omezení přiřazení funkcí NMRA (jen 12 funkčních tlačítek, a vždy jen jedna možnost z 8 funkčních výstupů k jednotlivému funkčnímu tlačítku). Kromě toho mohou být použitá funkční tlačítka (= externí funkce) rychle přizpůsobena požadavkům uživatele, a to společně pro funkční výstupy a zvukové funkce bez toho, že by se musela měnit interní přiřazení funkcí, zejména beze změny zvukových projektů.

    Příklad: Ovládá-li se funkce Posun tlačítkem 6, stačí do CV406 zapsat 3 a Posun se bude ovládat tlačítkem 3. Defultně jsou registry CV400 - 428 = 0, tedy "žádné přemapování".

 ¹⁾ Ono to s těmi verzemi firmwaru asi nebude tak jednoduché. Momentálně mám dva lokodekodéry Zimo MX646. Jeden je verze 30, druhý 33. Na obou však ZIMO "input mapping" pomocí CV400-428 funguje.

    Celé přemapování do požadovaného stavu pak vypadá takto (opět zeleně výchozí stav, modře požadovaný):

Krok za krokem:

1.    CV124 = 3. To jsou nastavené první dva bity, což znamená "Úplná deaktivace CV3 a CV4" (lze to zapnout i jinak, viz manuál).

U dekodérů Zimo se přiřazení pro F3 a F4 dá udělat dvěma způsoby. Ten první (CV124) je z historických důvodů, ten druhý se zdá jednodušší (CV155 a CV156).

2.    CV155 = 6. Funkce Posun přiřazena tlačítku F6.

3.    CV156 = 9. Funkce AccDecOff přiřazena tlačítku F9.

Aby bylo možno obsadit tlačítka F3 a F4 funkcemi Posun a AccDecOff, je nutno tato tlačítka nejprve uvolnit, příslušné funkce (Hvizd, Spřáhlo) přesunout jinam. Hvizd tedy na tl. F6, Spřáhlo na F2. Pak už jen umístit Posun a AccDecOff na tl. F3 a F4. Veškeré požadované přesuny se pak provedou pomocí CV400 - 428, konkrétně:

4.    CV402 = 9, CV403 = 6, CV404 = 2, CV406 = 3, CV409 = 4.

    Pevně věřím, že je to mnohem těžší napsat, než to pochopit.

Na začátek článku

Reset a jiné poznámky

    Reset lokodedéru, jinak úprava hodnot do továrního nastavení, je akce, kterou oplývají všechny dekodéry (tedy doufám). Reset se používá především v tom případě, kdy se hodnoty CV dostanou (většinou vlastní vinou) do takového stavu, že dekodér nefunguje správně nebo je třeba se prostě vrátit na začátek a začít s editací hodnot znovu. Dokonce i dekodér, jenž se jevil jako zcela vadný, nekomunikoval, nešel ani běžně zapsat povel pro Reset, při povelu Reset pomocí POM, se "opravil".

    Reset se dělá u různých LD různě, viz ID výrobce a Reset lokodekodérů. Mnohdy je k dispozici i více druhů různých Resetů. Zimo LD obsahují i více přednastavených parametrů, k nimž se lze dostat právě pomocí určitého typu Resetu. Detaily v manuálech. Zde by mělo stačit, že základním typem Resetu, je zápis hodnoty "8" do CV8 (CV8=8), tzv. Hard Reset (dle standardu NMRA, kdy všechna CV se nastaví na hodnoty naposledy aktivované sady CV nebo zvukového projektu, nebo (pokud před tím nic takového nebylo aktivováno) defaultní hodnoty podle tabulky CV. Jinak řečeno, měl by nastat stav, v jakém to bylo, než jsme začali ladit..

    Lokodekodéry (zvuk i nezvuk) mají řadu registrů CV, kde lze některá nastavení udělat podstatně detailněji, než je zde popisováno. A opět především Zimo disponuje mnohem větším počtem nastavovacích detailů, než lze nalézt u LD jiných výrobců. Za všechny třeba detailní průběh zátěžové regulace nebo právě přemapování zvukových funkcí. Většina těchto jemných možností nebude zde popisována. Nakonec, bylo by to jen opisování manuálů, které jsou u Zimo i v češtině, a značně by to přesáhlo možnosti tohoto webu.

Reset pro lokodekodéry Zimo. Modrá čtení, červená zápis. Po zápisu do CV8 může být hlášena chyba, což není na závadu.

Údaje v předchozí tabulce jsou z manuálu. Za jejich pravdivost (ani za překlad) neručím.

    Doporučuji prohlédnout přednastavené sady CV  (viz manuál). Dají se tam vyčíst inspirativní věci. Tyto sady nejsou určeny pro zvukové lokodekodéry.

    Základní nastavení pro pohyb a rychlost je hotovo, teď se může zapojit do hry TrainController, kalibrace atd.!!!

Na začátek článku

TrainController

Základ

    Něco je už v článku RailCo a zvuk. Poznatky tam ovšem pocházely pouze z několikahodinového laborování s cizí mašinou, takže to asi žádná sláva nebyla. Teď se to zde pokusím vylepšit a rozšířit. Stejně bude lepší, když se v něčem budu opakovat, než abych neustále poukazoval na minulé.

    Zvuky na modelovém kolejišti mohou mít obecně různé zdroje:

    Zde přijde na přetřes pouze ta první možnost. Kromě vlastního zvuku lokomotivy, má tento způsob ještě výhodu v tom, že zní ze správného místa, což je výhoda např. u Staničního hlášení, a vztahuje se ke konkrétnímu vozidlu. Tady ovšem další výhody končí. Zvuky nelze snadno doplňovat, měnit, editovat atd. I s tím, co je k dispozici, si však užijeme zábavy dost.

    Aby bylo možno zvuky spouštět, je třeba je nejprve jako funkce k mašině nainstalovat. Dělá se to v okně vlastností, zál. Funkce/Functions.

Některé funkční ikony nejsou k dispozici, je třeba je vytvořit. Takto se v Knihovně/Library dělá např. ikona "Krátká houkačka".

Okno vlastností loko, záložka Funkce/Functions.

    Parametry záložky Functions:

¹⁾ V nabídce je sice ikon dost, pořád jich ale spousta chybí. Dodělával jsem např. ikonu pro Posun, pro AccDecOff, pro Hvizd, krátký Hvizd a pod. Knihovna je součástí souboru *.yrr, takže stačí naimportovat mašinu ze souboru LokoPin_Ikony.yrl (je rovněž v souboru (brejle_roco_zvuk), a hned budou v knihovně i všechny její ikony, a to i po smazání naimportované mašiny. Ale pozor, v Knihovně/Library, a rovněž v nabídkách Lokomotivní Operace/Train Operations se nově objeví pouze ty ikony, co tam dosud nebyly.

²⁾ Knihovna/Library - Zde bude nutno detailněji popsat systém, který autoři vytvořili. Knihovna/Library je součástí základního souboru layoutu (yrr, či yrrg).

Defaultní sada ikon pro Lokomotivní Operace/Train Operations. (Slepeno ze dvou částí, aby bylo vidět vše.)

Ikony z předchozího obrázku se tedy "dotáhnou" vždy, když otevřeme nový projekt, návrh, layout /New. Pro knihovnu platí několik vlastností, většinou nepříjemných.

S tím vším je tedy nutno počítat! Pokud si chcete prohlédnout všechny ikony mašiny ze souboru LokoPin_Ikony.yrl (v souboru (brejle_roco_zvuk), je nutno nejprve smazat Light až Light4. Abych dostal ikony Posun a AccDecOff nahoru, editoval jsem některé defaultní.

³⁾ Možná zajímavé, ale je to pouze pro funkční (tedy další) dekodéry. Ty nevlastním, takže tady další detaily nemohu zatím poskytnout. Možná brzy...

Okno Train Window/Tachometr může pak vypadat třeba takto.

    Zvukové funkce lze rozlišit dle délky trvání. Je to dáno zvukovým projektem a je třeba vyzkoušet, jak se který zvuk chová. Škoda, že tento parametr autoři zvukových projektů pro každou funkci neuvádějí, je to třeba znát při nastavování ručního i SW ovladače. U motoru je to zřejmě vždy stejné (u ostatních zvuků by se to mohlo lišit).

Dle délky trvání lze zvuky rozdělit do tří kategorií:

1. trvalé (motor, zařízení spojená s pohonem)
2. částečně trvalé (brzdy, pískování...)
3. jednorázové (houkačka, hvizd, píšťala, staniční hlášení...)

ad 1)    trvalé funkce (motor,další zařízení pohonu) se zapnou a trvají až do vypnutí funkce.

ad 2)    částečně trvalé funkce trvají pouze po dobu zapnuté funkce (pískování, kompresor, ventilátor...). Jde o zvukovou smyčku.

ad 3)    jednorázové funkce se ozvou jen jednou (délka zvuku může být různá) a skončí (s určitou konečnou fází), i když funkce zůstane zapnutá. Lze je spustit i několikanásobně (což je ovšem nesmysl).

    Obecně lze zvuky spouštět:

1. z ručního ovladače (MM, LH100...)
2. z okna Train Window/tachometr (tlačítkem myši PC)
3. Operací (povelem, programovým kódem TC)

ad A)    Povely z funkčních tlačítek různých ovladačů se různí. Trvalý povel se vyšle při stisku tlačítka, a pak je nutný další stisk pro vypnutí (třeba MM). Tlačítko funkce prostě funguje jako vypínač, Zap/Vyp. Někdy lze nastavit i povel mžikový, kdy je příkaz vysílán, jen pokud se tlačítko drží stisknuté, a po uvolnění se ukončí (u LH100 lze jednotlivá tlačítka pro každou lokomotivu nastavit trvale či mžikově, viz manuál LH100 - přístup přes F-1-1). Podobně lze nastavit i multiMAUS (ověřeno u verze 1.02), jen je to globální nastavení (všechny funkce, všechny loko), ale zase lze podle délky stisknutí tlačítka volit mžikový (delší stisk, >1s) či trvalý povel (krátký stisk).

ad B)    Prakticky stejná funkcionalita, jako ad A). Volba se provede v roletě okna vlastností mašiny, zál. Funkce/Functions, viz výše, Push Button = mžiková, On/Off Switch = trvalá.

ad C)    Při spuštění Operací, tedy např. v Plánu, bloku atd., je vždy nutno funkci také vypnout. Bez ohledu na to, zda je funkce ad A,B) nastavena jako mžiková. Zde žádná možnost mžikového, jednorázového povelu není. Neprovede-li se vypnutí, příště se zvuk neozve!

    Obecně tedy platí:

Zvukové funkce je nutno po zapnutí i vypnout.

    Mžikový průběh ad A,B) je výhodný pro zvuky částečně trvalé, jako je Pískování, Skřípění brzd, a stejně i pro zvuky jednorázové, tedy houkačky, píšťaly a pod. Není třeba např. při Hvizdu dvakrát mačkat tlačítko Hvizd. Zmáčkne se tlačítko a pustí, loko zapíská a konec. Při částečně trvalé funkci se stiskne, zvuk započne, pustí se, zvuk po doznění ustane.

Na začátek článku

Program

    A teď to hlavní u zvukových funkcí. Kde a jak zapnout, kde vypnout (myšleno Operací, v TC, především v Plánu). Zde platí jedno základní pravidlo.

Veškeré Operace se především zadávají na záložce Akce/Actions v bloku v Plánu.

    Operace může být lokomotivní (Train Operations), pro světla, zvuky atd., či jiná (zapnutí Plánu, sepnutí vypínače osvětlení, spuštění makra...). Zde se budeme pochopitelně zabývat těmi zvuky.

    Nevyhovuje-li pro počátek zvuku 5 možností na zál. Actions (Entry/Vstup, Brake/poč.Brzdění, Stop/Zastavení, Continue/před Rozjezdem, Release/Uvolnění), lze použít i Action Marker AM, Flagman nebo virtuální kontakt VK (dle verze TC, Gold, Silver). Jde-li o Operaci lokomotivní, musí být spouštěcí prvek (AM, Flagman, VK) přiřazen v bloku (tím TC pozná, u jaké mašiny má povel, funkci spustit). Markery je nutno také použít, je-li požadováno rozlišení, dle vozidel, skupin vlaků (zál. Trains).

    Veškerý následující popis je pro verzi 7(8) Gold, pro Silver se budu snažit výjimky uvádět. Layout je v balíku brejle_roco_zvuk. Některé časové posloupnosti se v simulátoru projevují poněkud odlišně, lze to však snadno vyzkoušet i na reálném kolejišti. Stačí správně nastavit adresy indikátorů třech následujících bloků.

    Jednotlivé situace se liší způsobem a místem zapnutí i vypnutí. Začneme tím nejjednodušším.

    Nejprve layout, situace.

Tři bloky (B01, B02, B03) ...

... jednoduchý plán "B01-B03-1", tedy přejezd z bloku B01 do B03.

1.    Zahoukání (Houkačka, Horn) v daném místě.

Vlastnosti bloku B02 v Plánu B01-B03-1, zál. Akce/Actions , položka Entry/Vstup do bloku...

V Operaci/Operations je vloženo makro Houkačka, předem připravené.

Makro Houkačka, včetně vypnutí funkce. Stav zapnout/vypnout lze zadat, měnit přes tlačítko Change...

    V makru je připravené zapnutí i vypnutí, oddělené zpožděním/Delay. Houkačka/Horn je funkce jednorázová, hodnota zpoždění zde nehraje roli, ale nejmenší hodnoty se pohybují kolem 0,1 s. Pak už se nemusí zvuk ozvat vůbec, funkce se vypne dřív, než se stačí spustit.  Funkce musí být vypnuta dřív, než je požadováno její další spuštění. Houkačka na předchozím obrázku tedy nepůjde znovu spustit dřív, než za 2,5 s (správně by zpoždění mělo být např. 0,1s).

Toto je způsob použití zvukové funkce, kdy zapnutí je dáno pozicí a vypnutí pak časem. Obě akce jsou na stejném místě, v makru.

1.    Pískování v daném místě.

    Pískování je na rozdíl od Houkačky (ta je jednorázová) funkce dočasně trvalá. Po zapnutí se ozve zvuk, po vypnutí je zvuk (po určitém doznění) ukončen. Aktivace zvuku Pískování je možná stejným způsobem, jako v předešlém případě. Zvuk se pak ozývá po dobu, kterou má zpoždění/Delay, vložené mezi zapnutím a vypnutím funkce. Někdy tento způsob (časový úsek) není vhodný, požadován je zvuk na určité dráze, tedy od místa A do místa B. Ten se od časového úseku může dost lišit, neboť i rychlost vozidla se může měnit.

Bloky jsou dlouhé 100 cm, pískování zapnuto v B05 na 30 cm, ukončeno na 90 cm.

Action markery AM v Bloku B05. Všimněte si, že oba jsou umístěny před Stop markerem.¹⁾

Ve verzi Silver, kde AM nejsou, se obdobně použijí virtuální kontakty VK. Stejně jako AM (ty jsou tam automaticky), i VK musí být vloženy v bloku.

Stejně tak mohou být příslušné akce vloženy v Operaci Brake, Stop či Speed markeru. Obecně vzato, všechno jsou to virtuální kontakty.

Zapnutí funkce Písek na prvním AM. Obdobně je to na druhém AM pro vypnutí stejné funkce.

¹⁾ Pokud dojde k zastavení vozidla a je tedy aktivován Stop Marker, k žádnému dalšímu spuštění AM už nedojde. Funkce by zůstala zapnutá nebo by se ani nespustila.

Toto je způsob použití zvukové funkce, kdy zapnutí i vypnutí zvuku je dáno pozicí vozidla.

1.    Startovací sekvence.

    Toto je asi nejsložitější část ovládání zvukových funkcí. Jde o sled několika akcí, které jsou před rozjezdem mašiny obvykle požadovány. Tady je ovšem nutno zmínit jeden podstatný rozdíl mezi zvukovými dekodéry. Jsou totiž dvojího typu:

1. Pokud je během startu motoru dán povel k pohybu (což není nijak blokováno), zvuk startu je ukončen a přejde se hned ke zvuku jízdy. (ZIMO)
2. Pokud je během startu motoru dán povel k pohybu, je pohyb mašiny blokován, mašina stojí, nejprve jsou dokončeny zvuky startu, a teprve potom se loko rozjede. (ESU)

Startovací makro Z Start pro Staniční hlášení, start Motoru, rozsvícení světel, ...
    Zpoždění/Delay zajišťuje správné načasování jednotlivých akcí. Pokud by Delay chybělo, všechno by se spustilo ve stejnou dobu. Makro nefunguje tak, že by se třeba Motor spustil, až je první makro s Hlášením dokončeno.

... vložené opět na zál. Akce/Actions, tentokrát start bloku a na položku Rozjezd/Continue.

    Je snad zřejmé, že všechny tyto triky s odloženým startem lze pro typ 2 vynechat (u dekodérů ESU...). Pak se ovšem při výpadku napájení mašina zastaví a než se rozjede, odběhne nejprve celá startovací sekvence.

    Je zde ovšem ještě jeden problém. U verze Silver žádné zpoždění rozjezdu není. Ani v Plánu, ani v bloku. Za málo peněz ... To je holt obchodní politika. "Nemusí se nám to líbit, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co můžeme." by řekl klasik.

    Do verze 8 patch C1 bylo možno snadno použít příkaz Speed (viz třeba Rychlost). S parametrem "0" se vložil před startovací sekvenci, na její konec pak opět, s parametrem třeba 300. Tím se mašina vlastně na rychlost "0" nemohla rozjet a pěkně čekala, dokud všechna Zpoždění/Delay neproběhnou. Od patch D2 to však nefunguje, takže co s tím?

    Nenašel jsem jinou možnost (třeba jsem nehledal dobře), než na potřebnou dobu zablokovat výjezd z bloku (nebo vjezd do následujícího). Potíž je pouze v tom, že zámek je nutno udělat dřív, než je spuštěn Plán. Není možno tedy spustit rovnou Plán, je nutno udělat makro.

Spuštění Plánu ve verzi Silver.

Startovací sekvence pro Silver končí odblokováním výjezdu/unlock exit ze startovacího bloku.

    Protože spuštění plánu i makra lze provést třeba i v TimeTable, neměly by být zde žádné problémy.

    Všechna další použití zvukových funkcí by měla být jednodušší obdobou výše popsaného. Doufám (netroufám si říct, pevně věřím), že vám to všem bude k užitku.

Na začátek článku

Závěr

    Nečekám nějaký velký průvan v oblasti připomínek, neboť podle dosavadních informací se problematice zatím věnuje jen malá část kolegů, ale třeba se jich přece jen pár najde, a pak nějaká doplnění či editaci rád provedu.

    Zvlášť mimořádné poděkování tentokrát patří spolupracovníkům. Nebýt Honzy, nebylo by o čem psát, nebýt Petra, chyběly by některé zásadní informace a nebýt Jaroslava, trvalo by to mnohem déle.
    Pánové, velice vám děkuji.

    Mimochodem, zvuková mašina je opravdu bomba. Kdo si ale myslí, že si jich pustí pět najednou a do půl hodiny se nezblázní, to už musí blázen dávno být. Ale to jsme nakonec asi všichni, ne?

Na začátek článku
Menu