RailCo a zvuk

  1. Úvod
  2. Zvukové lokodekodéry
  3. RailCo TC a ovládání zvuku
  4. Poznatky
  5. Závěr

Úvod

Další detaily v článku Brejlovec Roco - zvuk !!!

Důrazně upozorňuji, že popisuji systém Lenz, a že jiné systémy mohou mít stejné nebo podobné jen dílčí části !!!  V článku Komponenty jsou detailnější informace o některých použitých prvcích.

    Jak je mým zvykem, prezentuji pouze vlastní zkušenosti. I když zatím nemám ani jednu mašinu se zvukem, obrátil se na mne kolega Pavel Mihula (PaMi) s žádostí o konzultaci a nakonec jsem usoudil, že poznatky jsou tak zajímavé, že by mohly někomu usnadnit začátky. Ještě jsem na toto téma nic nezveřejňoval, tak se nevyhnu několika málo základním údajům. Ti znalejší prominou.

    Testovaná mašina byl TT Sergej Roco, výrobcem osazený zvukovým lokodekodérem. Typ dekodéru neznám, zvuk byl poměrně slabý, možná jen slabě nastavený, ale s CV jsem manipulovat nechtěl. Pro zjišťování práce v RailCo TC to nebylo podstatné.

Na začátek článku

Zvukové lokodekodéry

    Co je lokodekodér, už bylo řečeno. Třeba zde. I jinde na webu je toho dost. Pokud chceme, aby mašina měla i zvuk, přidáme buď zvukový dekodér nebo použijeme zvukový lokodekodér. Trochu předekodérováno , ale je to jednoduché. Dekodéry do mašin se dělají buď bez zvuku nebo se zvukem nebo je zvukový modul prostě zvlášť (k dekodérům, které jsou na to uzpůsobeny, lze připojit). Všechno bývá obvykle závislé na více věcech, z nichž jedna z hlavních je prostor v mašině, který je k dispozici. Součástí "zvukové sestavy" je pochopitelně reproduktor a obecně platí, čím větší, tím lepší. Můžu tedy litovat "eNkaře" (a obdivovat jejich um a trpělivost) a závidět "Hánulkařům". Pár mašin jsem už slyšel a shrnul bych to jednou větou. Pára je lepší, než diesel, H0 je lepší, než TT a Zimo je lepší, než většina ostatních. Berte to ovšem trochu s nadsázkou, jde jen o moje subjektivní posouzení. Vše je ovšem logické a odvíjí se to od přenosu hlubokých kmitočtů. "Bublání" dieselového motoru obsahuje mnohem více hloubek, než sykot páry.

    Ovládání zvuku (myslím bez PC) je jednoduché. Na ručním ovladači aktivujeme nějakou funkci (obvykle kromě F0 a F3). To je vše. Spousta parametrů (třeba hlasitost) lze ovšem nastavit pomocí registrů CV, to však zcela překračuje nejen rámec tohoto článku, ale i mé praktické znalosti.

Na začátek článku

RailCo TC a ovládání zvuku

    Jak lze tedy v TC ovládat zvuk mašiny? Možností je více. Nejprve ovšem musíme pro mašinu nadefinovat požadované funkce.

Okno vlastností mašiny (Sergej), záložka Funkce.

    Všimněte si především roletky vpravo dole, kde lze definovat, zda je funkce ovládána vypínačem (Zap/Vyp) nebo tlačítkem (po uvolnění skončí), případně zda na ovladači není (na Throttle).

Okno ovládání mašiny/vlaku (Plyn, Throttle).

    Na oknu ovládání mašiny/vlaku (Plyn, Throttle) jsou v dolní části viditelné ovládací prvky pro definované funkce (pokud nejsou nastavené, jako "skryté"). Myší lze zapnout motor, ten pak při jízdě mění zvuk, dle rychlosti. Vypínač je trvale zapnut, dokud ho stejným tlačítkem nevypneme. Toto tlačítko funkce je tedy typu "vypínač". "Trumpetka" je naopak nastavena jako "tlačítko", které po puštění myši "vyskočí". Zde vše chodilo "na první dobrou", na žádné těžkosti jsem nenarazil.

    Teď tedy přišlo na řadu ovládání z automatiky. Nejprve jsem do jednoduchého plánu pro přejezd z bloku B01 do bloku B01 (tedy okruh) nadefinoval zapnutí zvuku a po dojetí jeho vypnutí. Dělá se to v oknu vlastností Bloku v Plánu, na záložce Akce.

Okno vlastností Bloku v Plánu, záložka Akce.

    Na řádku Pokračovat (to je tedy při rozjezdu) je nastaveno zapnutí funkce F1 (motor). Na řádku Stop (při zastavení) je funkce F1 vypnuta. Po spuštění plánu se nejprve ozvalo nastartování motoru, pak se mašina rozjela. Perfekt. Objela kruh, vjela opět do bloku B01 a začala brzdit. Neozval se žádný zvuk brzd a po zastavení mašiny (to je Akce Stop) byl veškerý zvuk bez odkladu ukončen. No, to jsem čuměl. Byl jsem ovšem předem vybaven informacemi od kolegy Arnošta Dvořáka, takže mě to zase až tak nepřekvapilo. Vyrobil jsem tedy makro, které zvuk (funkci F1) vypnulo až po určité době.

Makro "Sound 1 OFF" na vypnutí zvuku motoru.

    Do záložky Akce se potom po ukončení jízdy vloží místo přímého vypnutí funkce F1 toto vypínací makro.

Okno vlastností Bloku v Plánu, záložka Akce. Na vypnutí zvuku po dojetí je použito makro "Sound 1 OFF".

    Teď už to bylo v pořádku. Mašina po vjetí do bloku B01 začala brzdit, ke konci brzdění se ozval zvuk brzd a po zastavení mašiny zůstal motor běžet. Po chvíli se vypnul, včetně příslušné "doběhové sekvence". Perfektní.

    Takže to by bylo. Teď ještě "zahoukat" po vjetí do bloku. Do několika bloků. Nejprve jsem opět zkusil přímé zapnutí houkačky po vjetí do bloku.

Přímé zapnutí funkce houkačky.

    Ani si to ne...houklo. Makro pro zapnutí zvuku sice po vjetí do bloku zahoukalo, ale v dalších blocích už ne. Po dojetí plánu bylo na ovladači plynu vidět tlačítko s trumpetkou stlačené. Přesto, že je nastavené jako "tlačítko", nestačí je tedy jen zapnout. Musí se i vypínat, jinak podruhé už nezafunguje.

    Vypínání, ukončení příslušného zvuku je možné mnoha způsoby. Na stejném bloku, na dalším bloku, makrem se zpožděním a pod. Detaily zde nemá smysl rozebírat, každý to jistě doladí po svém. Také jsem nezkoušel různé varianty se zpožděním, trváním zvuku atd. Jeden ze způsobů zahoukání je na násl. dvou obrázcích.

Makro "Houk" pro zapnutí i vypnutí zvuku, oddělené zpožděním 2 sekundy.
 
Okno vlastností Bloku v Plánu, záložka Akce. Zahoukání po vjetí do bloku zajistí makro "Houk".

    TrainController umí pochopitelně spouštět i běžné zvukové soubory z PC. To je však už trochu jiná záležitost, navíc je to dost jednoduché. Stačí na to makro a jeho spuštění je už zcela obvyklé.

Pomocí tlačítka Změnit... se zvukový soubor vybere z PC. Stačí spustit makro (v Plánu, tlačítkem, Flagmanem...) a z PC se ozve třeba hlášení staničního rozhlasu.

Na začátek článku

Poznatky

    Předpokládal bych, že zjištěné skutečnosti jsou všeobecně známé. O opaku svědčí to, že se mě na tuto problematiku pořád občas někdo ptá. Odchýlím se tedy trochu od mé zásady a dovolím si malé teoretizování. Takové předpoklady nebo tipy.

    Součinnost softwaru (RailCo TC) a hardwaru (dekodér) je problematická téměř vždy. Obě strany mohou reagovat dost variabilně, někdy je součinnost dokonce nemožná. Části prostě nejsou kompatibilní. Svědčí to obvykle o nízké kvalitě jedné nebo obou stran. Pokud "to" nefunguje, není to ještě tak hrozné. Aspoň víme, na čem jsme. Horší je, když na jedné (někdy i na druhé) straně je možno použít různé komponenty a jejich kooperace je pokaždé trochu jiná. Někdy méně, někdy více. Krásným příkladem na toto téma je právě digitální modelová železnice a zvukové lokodekodéry obzvlášť.

    Dostane-li ozvučená mašina povel k jízdě, "něco" musí zařídit, aby se nejprve zapnul zvuk a proběhla sekvence, která začíná startováním motoru a končí zvýšením otáček, a pak se teprve mašina musí dát do pohybu. Při zastavení je to obdobné. To "něco" může být zřejmě jak dekodér, tak software. Jinak řečeno, neumí-li to dekodér, musí to udělat software. Závěr, který z toho plyne, je jasný. Různé zvukové lokodekodéry se mohou chovat různě. Některé situace lze jistě zvolit pomocí nastavení CV. Tady bude jistě platit, za málo peněz, málo muziky. Proto jsem se zmiňoval o kvalitě dekodérů Zimo, které patří k uznávané špičce. Bohužel nemohu provést žádnou důkladnější analýzu. A ti, kdo by mohli, ti zase asi nemají zájem psát na web.

    Hlavním výsledkem tohoto malého testování jsou tedy dva poznatky.

  1. I funkce, nadefinované jako "tlačítko", je třeba vypínat.
  2. Pokud nelze docílit správného efektu přímým přiřazením zvukové funkce, použijeme makro.

Na začátek článku

Závěr

    Jestli i tady budu editovat, to se teprve ukáže. Na mašinách bez zvuku toho moc otestovat nejde.    Ale třeba narazím na naftu, a pak mi to bude všechno "hrát" ostošest. Jdu hledat tu naftu.

Na začátek článku
Menu

LokoPin      14.03.2011  
  16.02.2016 (poslední editace)
Spolupracovali: Pavel Mihula, Arnošt Dvořák