Lokodekodér (dále LD) je sice velmi malý, ale jeho srdce je tvořeno mikroprocesorem nebývalých vlastností. Obsahuje několik desítek (i stovek) programovatelných parametrů. Většinu z nich ale běžně nepoužijeme a zde se budeme tedy zabývat jen těmi nejzákladnějšími.

    Programovatelná místa LD se nazývají registry, jsou označené CV a jsou očíslované. Každý registr obsahuje hodnotu, která má určitý význam a lze ji (až na výjimky) měnit. Tomu říkáme nastavení CV, programování LD. Registr obsahuje 8 bitů, tedy 8 dvojkových čísel ("0" nebo "1"), o vahách 1, 2, 4, 8, 16, 32, 64 a 128. Jejich dvojkový součet pak dává dekadické číslo v rozsahu 0 - 255. Hodnoty lze většinou do registru CV zadávat jak desítkově, tak dvojkově.

Binární kalkulačka zobrazení registru CV

by LokoPin (modified by M.& B.Partyk)

    Nastavování, programování registrů CV se dělá většinou na tzv. "programovací koleji", což je vlastně jen jiný způsob připojení mašiny k centrále. (Programování typu "PoM" tady vynechám.) Nastavovat CV registry lze buď přímo z ovladače centrály (u mne LH100) nebo z PC pomocí nějakého programovacího softwaru (RailCo TrainProgrammer, JMRI Decoder Pro...).

    Význam registrů je dán normou NMRA. Některé registry jsou povinné, některé důrazně doporučené, zbylé jsou volitelné, dle uvážení výrobce. Když se do toho trochu zahloubáte, zjistíte, že je v tom menší guláš. Některé zcela základní registry ani povinné nejsou a navíc se toto (povinnost, doporučení...) ještě časem mění. Uvádím to zde hlavně proto, že je možno koupit i velmi levný lokodekodér, jen se pak nesmíme divit, když tam nepůjde nastavit třeba střední rychlost. Registry jsou vždy popsány v manuálu lokodekodéru, a to je rozhodující.

Následující tabulka lokodekodéru Zimo MX621 uvádí ty nejdůležitější CV.

    Tyto registry jsou ty nejzákladnější. Rozsah povolených hodnot je ve sloupci Hodnota, tovární nastavení (s tím dekodér koupíme) je ve sloupci Default. I když je většina asi jasná, raději to probereme detailněji.

CV1 ... adresa lokomotivy. Na kolejích může být lokomotiv mnoho. Aby centrála "věděla", které mašině poslat určitý povel (jeď, rozsviť...), musí být možno lokomotivu identifikovat. K tomu právě slouží adresa. První registr, který tedy musíme nastavit je CV1. Naprosté většině z nás bude povolený rozsah do 127 plně stačit (ale jde to i výš). Mašinky si tedy pěkně očíslujeme a je jen na nás, jestli to bude v pořadí postupně od "1"... nebo si třeba rozčleníme páry 1 - 20, diesely 21 - 40 atd.

CV2 ... rozjezdové (startovací) napětí. Je to vlastně první bod (počátek) tříbodové křivky nastavení rychlosti (viz dále). Pro novější mašiny stačí hodnota "1" (u Lenz je to "0"). Některé starší stroje ovšem s velmi nízkým napětím buď nejedou vůbec nebo různě trhají, tak se hodnota zkusmo zvýší. Obvykle stačí tak o jeden až tři stupně.

CV3 ... rozjezd, akcelerace. Pokud na ovladači nastavíme určitou rychlost směrem nahoru (přidáme), jde o to, jak rychle na ni mašina zareaguje. Při hodnotě "0" je to okamžitě, zvyšování hodnoty vede k plynulejším změnám rychlosti. Mašina se plynuleji rozjíždí.

CV4 ... dojezd, decelerace. Pokud na ovladači nastavíme určitou rychlost směrem dolů (ubereme), jde o to, jak rychle mašina zareaguje. Při hodnotě "0" je to okamžitě, zvyšování hodnoty vede k plynulejší změně rychlosti. Mašina prostě pomaleji brzdí.

CV5 ... maximální rychlost. Pomocí tohoto CV by měla být nastavena modelová rychlost, odpovídající skutečné konstrukční rychlosti mašiny. Je-li to třeba u Brejlovce 100 km/h, je nejlepší CV5 nastavit tak, aby při max. vytočení ovladače jela mašina zhruba stejnou nebo o něco vyšší rychlostí, dejme tomu 110 km/h. Je to také třetí bod (konec) tříbodové křivky nastavení rychlosti (viz dále).

CV6 ... střední rychlost ¹⁾, kterou se mašina pohybuje, nastavíme-li ovladač přesně na polovinu. Je to vlastně druhý bod tříbodové křivky nastavení rychlosti nebo střed křivky uživatelské (viz dále). Také je to rychlost, kterou se mašina pohybuje, zapneme-li funkci Posun (většinou F3). CV6 tedy platí pouze při tříbodové křivce rychlosti, tedy CV29, bit 4 = 0 !!! Je-li nastavena rychlostní křivka uživatelská, vlastní, dle CV67-94, při CV29, bit 4 = 1, pak je střední rychlost odvozena od této křivky, leží v její polovině. V obou případech bude střední rychlost polovinou maximální rychlosti pouze tehdy, bude-li použitá křivka lineární !!! Tak to ovšem obvykle nepožadujeme. Rychlostní křivka (ať už tříbodová nebo uživatelská) je většinou prohnutá směrem dolů, aby regulace byla při nižších rychlostech jemnější.
Poznámka: Vztah mezi hodnotami CV5 a CV6 nemusí být v souladu s poměrem maximální a střední rychlosti. Jinými slovy, při nastavení např. CV5=200 a CV6=100 to neznamená, že střední rychlost bude poloviční !!! Naopak, CV6 může být klidně i větší, než CV5. Jaké jsou limity, zda lze třeba střední rychlost nastavit větší, než maximální, to jsem ale už opravdu nezkoušel.

CV7 ... číslo verze firmwaru (programu, který je nahrán v LD). Pomineme-li některé výjimky, lze tento CV pouze číst.

CV8 ... identifikační číslo výrobce (Zimo=145, Lenz=99 atd.). Pomineme-li některé výjimky, lze tento CV pouze číst. Právě přečtením hodnoty z tohoto registru určíme neznámý dekodér. Jedna výjimka je však podstatná, a tou je RESET dekodéru. Zadáme-li zápis hodnoty "8" (u Lenz je to "33") do tohoto CV, tedy CV8=8, provede se nastavení všech CV na tovární (defaultní) hodnoty. Jak je tato možnost důležitá, uvidíme dále.

Poznámka: Pomocí CV7,8 lze tedy snadno zjistit, o jaký lokodekodér a typ se jedná. Asi nejlepším zdrojem jsou stránky JMRI.

CV29 ... konfigurace některých důležitých vlastností (viz dále).

¹⁾ Tady nutno uvést rozdíl mezi lokodekodéry Zimo a Lenz.

• LENZ - Funkce POSUN nastaví polovinu rychlosti maximální, tedy podle CV5 (Posun = CV5/2). Je-li tedy CV5 nastaveno tak, že mašina jede na "plný plyn" 100 km/h, při zapnutí POSUN jede 50 km/h. CV6 je pouze středním bodem tříbodové křivky, který se uplatní při regulaci zadáváním rychlostních stupňů (např. LH100) nebo otočením "kolečkového" regulátoru ručního ovladače (např. multiMAUS). Podotýkám, že ta "polovina" nemusí být zcela přesně polovinou. U dvou testovaných mašin to bylo ale téměř "pinktlich".
• ZIMO - Funkce POSUN nastaví rychlost dle CV6. Bez ohledu na nastavení CV5. Tedy žádná polovina. Pokud je CV6 ≥ CV5, pak je i posunová rychlost stejná, jako maximální. Stejně tak snižování CV5, až do CV5=CV6 nemá na střední rychlost žádný vliv. Při dalším snižování CV5 se snižuje i střední rychlost, ta nemůže být větší, než maximální. A to i přesto, že CV6 lze nastavit na vyšší hodnotu, než CV5.

    Je otázkou, který "systém" je lepší. Podotýkám, že jsem nezkoušel všechny typy lokodekodérů Lenz, ani Zimo. Ale nepředpokládám, že by se to nějak lišilo. Ověřováno na Lenz Gold Mini a Zimo MX621.

Všechno je snad jasné, jediné, co zbývá, je registr CV29. Ten je trochu jiný, lze v něm nastavit více věcí a je zde významné především tzv. bitové nastavení.

    V posledním sloupci je dekadické (desítkové) vyjádření binárního čísla, zadaného v jednotlivých bitech. Ti, kdo tomu moc nerozumí, si mohou pomoci binární kalkulačkou, příp. z netu (převod mezi DEC a BIN umí i kalkulátor systému Windows). Je to jednoduché. Ve sloupci bit je vlastně mocnitel čísla dvě. Tam, kde je jednička se připočte do výsledného čísla dekadická hodnota příslušné mocniny a součet se zapíše do CV29.

Příklad:

    Ještě si trochu vysvětlíme některé bity registru CV29.