Lokodekodéry 2

  1. Úvod
  2. Popis
  3. Nastavení
  4. Další CV
  5. Funkce
  6. TrainController
  7. Chyby
  8. Závěr

Úvod

    Další detaily v článku Brejlovec Roco - zvuk !!!

    Tento článek by měl pomoci hlavně začínajícím kolegům. Rozhodně zde nebudu popisovat podrobně možnosti mnoha dekodérů. Je třeba si uvědomit, že manuál k lokodekodéru obsahuje několik desítek stran textu. A to jde o jediného výrobce a jeden typ dekodéru. Základní nastavení jsou však naštěstí stejná či podobná. A různá úskalí, vyskytující se při instalaci a nastavení, rovněž. Také vztah ke způsobu ovládání hraje velkou roli. "Moje parketa" je RailCo TC, a tak i tento moment je zde preferován.

    Když jsem před lety začínal s digitálem, naivně jsem čekal, že budou k dispozici informace typu...takto se nastaví lokodekodér pro tuto mašinu. Stačí stáhnout, nastavit a hotovo. Když nic takového k nalezení na netu nebylo, domníval jsem se, že se to objeví časem. Dnes je mi jasné, že by to bylo dost obtížné. Velké množství lokodekodérů, mašin a požadavků vytváří nepřeberné množství kombinací a variant. Existují sice nějaké defaultní soubory, ale jen od některých výrobců a jen pro určité dekodéry. Zkušenosti však naštěstí přece jen nějaké možnosti ukázaly. Určité výsledky lze považovat za globální, opakující se ve více případech. Myslím, že nebude na škodu, aspoň nějaké informace zveřejnit.

    Zpočátku jsem neměl výhrady k jednotlivým výrobcům, ani typům. Nejsem však prodejce, ani opravář, takže mnoho jsem toho vyzkoušet nemohl. Nějaké Noname, Kuehn, Fleischmann, Piko...někdy jsem ani nevěděl, co to je. Podle svého zvyku nechci nějakého výrobce preferovat, ale postupně jsem začal používat výhradně Lenz a Zimo. Jistě, je i řada dalších, kvalitních výrobků, ale to už je čistě na každém jednotlivci. Zvukové lokodekodéry jsou trochu jiná kategorie, tady o nich řeč nebude.

    Také je třeba podotknout, že na téma digitalizace v železničním modelářství se začínají objevovat setkání, školení, semináře, kde je tato problematika fundovaně přednášena. Doufám, že tento trend bude pokračovat a jen lituji, že se to nedělo už před pár lety.

    A jako obvykle... Důrazně upozorňuji, že popisuji systém Lenz, a že jiné systémy mohou mít stejné nebo podobné jen dílčí části !!!  V článku Komponenty jsou detailnější informace o některých použitých prvcích, takže pokud nebude uvedeno jinak, jde o lokodekodéry Lenz Gold mini, Zimo MX620(621), centrála Lenz LZV100 s ovladačem LH100.

    Další informace a šablonu (konfigurační soubor) pro Zimo MX6xx v češtině najdete v článku MX6xx_cz - šablona YRC.

Na začátek článku

Popis

    Lokodekodér je elektronické zařízení malých rozměrů (od nějakých 10x7x2 mm), které je vloženo do hnacího vozidla, lokomotivy. Ze signálu, odebíraného z kolejí, je napájen, řízen a rovněž z něj vytváří napájení a řízení motoru, světel, příp. dalších zařízení. Tato zařízení toho umí opravdu hodně. V první řadě je to ovládání motoru. Přizpůsobení typu motoru, různě nastavitelné řízení otáček pulzní modulací (PWM), rekce na zátěž (Back-EMF), také detailně nastavitelná, plynulý rozjezd a dojezd, kde křivky lze ještě různě upravovat, automatický rozjezd a dojezd (Lenz ABC)...je toho mraky. Pak následuje ovládání pomocných funkcí, světel, serv, spřáhel, generátoru zvuků nebo dýmu. Takže velmi mnoho parametrů, které je možno (a nutno) správně nastavit (viz dále).

    Připojení v lokomotivě je provedeno různými způsoby, od konektorů (rozhraní), až po volné vodiče (dráty). Možnosti řeší normy NEM (651,652,658...). Popisů instalací dekodérů do mašin je na webu hodně, zbytečně to opakovat.

Na začátek článku

Nastavení

    Lokodekodér (dále LD) je sice velmi malý, ale jeho srdce je tvořeno mikroprocesorem nebývalých vlastností. Obsahuje několik desítek (i stovek) programovatelných parametrů. Většinu z nich ale běžně nepoužijeme a zde se budeme tedy zabývat jen těmi nejzákladnějšími.

    Programovatelná místa LD se nazývají registry, jsou označené CV a jsou očíslované. Každý registr obsahuje hodnotu, která má určitý význam a lze ji (až na výjimky) měnit. Tomu říkáme nastavení CV, programování LD. Registr obsahuje 8 bitů, tedy 8 dvojkových čísel ("0" nebo "1"), o vahách 1, 2, 4, 8, 16, 32, 64 a 128. Jejich dvojkový součet pak dává dekadické číslo v rozsahu 0 - 255. Hodnoty lze většinou do registru CV zadávat jak desítkově, tak dvojkově.

Binární kalkulačka zobrazení registru CV

HEX (0x..) 8 7 6 5 4 3 2 1 pořadí
7 6 5 4 3 2 1 0 bit
Dekadicky 128 64 32 16 8 4 2 1 váha bitu

by LokoPin (modified by M.& B.Partyk)

    Nastavování, programování registrů CV se dělá většinou na tzv. "programovací koleji", což je vlastně jen jiný způsob připojení mašiny k centrále. (Programování typu "PoM" tady vynechám.) Nastavovat CV registry lze buď přímo z ovladače centrály (u mne LH100) nebo z PC pomocí nějakého programovacího softwaru (RailCo TrainProgrammer, JMRI Decoder Pro...).

    Význam registrů je dán normou NMRA. Některé registry jsou povinné, některé důrazně doporučené, zbylé jsou volitelné, dle uvážení výrobce. Když se do toho trochu zahloubáte, zjistíte, že je v tom menší guláš. Některé zcela základní registry ani povinné nejsou a navíc se toto (povinnost, doporučení...) ještě časem mění. Uvádím to zde hlavně proto, že je možno koupit i velmi levný lokodekodér, jen se pak nesmíme divit, když tam nepůjde nastavit třeba střední rychlost. Registry jsou vždy popsány v manuálu lokodekodéru, a to je rozhodující.

Následující tabulka lokodekodéru Zimo MX621 uvádí ty nejdůležitější CV.

CV Hodnota Default Význam Poznámka
1 1 – 127 3 adresa loko  
2 1 – 252 1 rozjezdové napětí  
3 0 – 255 2 rozjezd  
4 0 – 255 1 dojezd  
5 1 – 252 1 max. rychlost  
6 Ľ až ˝ hodnoty
CV5
1 střední rychlost  
7     číslo verze  
8   145 (=Zimo) identifikace výrobce CV8 = „8“ -> HARD RESET
(všechna CV se nastaví na defaultní, tovární hodnoty).
29   14 konfigurace  

    Tyto registry jsou ty nejzákladnější. Rozsah povolených hodnot je ve sloupci Hodnota, tovární nastavení (s tím dekodér koupíme) je ve sloupci Default. I když je většina asi jasná, raději to probereme detailněji.

CV1 ... adresa lokomotivy. Na kolejích může být lokomotiv mnoho. Aby centrála "věděla", které mašině poslat určitý povel (jeď, rozsviť...), musí být možno lokomotivu identifikovat. K tomu právě slouží adresa. První registr, který tedy musíme nastavit je CV1. Naprosté většině z nás bude povolený rozsah do 127 plně stačit (ale jde to i výš). Mašinky si tedy pěkně očíslujeme a je jen na nás, jestli to bude v pořadí postupně od "1"... nebo si třeba rozčleníme páry 1 - 20, diesely 21 - 40 atd.

CV2 ... rozjezdové (startovací) napětí. Je to vlastně první bod (počátek) tříbodové křivky nastavení rychlosti (viz dále). Pro novější mašiny stačí hodnota "1" (u Lenz je to "0"). Některé starší stroje ovšem s velmi nízkým napětím buď nejedou vůbec nebo různě trhají, tak se hodnota zkusmo zvýší. Obvykle stačí tak o jeden až tři stupně.

CV3 ... rozjezd, akcelerace. Pokud na ovladači nastavíme určitou rychlost směrem nahoru (přidáme), jde o to, jak rychle na ni mašina zareaguje. Při hodnotě "0" je to okamžitě, zvyšování hodnoty vede k plynulejším změnám rychlosti. Mašina se plynuleji rozjíždí.

CV4 ... dojezd, decelerace. Pokud na ovladači nastavíme určitou rychlost směrem dolů (ubereme), jde o to, jak rychle mašina zareaguje. Při hodnotě "0" je to okamžitě, zvyšování hodnoty vede k plynulejší změně rychlosti. Mašina prostě pomaleji brzdí.

CV5 ... maximální rychlost. Pomocí tohoto CV by měla být nastavena modelová rychlost, odpovídající skutečné konstrukční rychlosti mašiny. Je-li to třeba u Brejlovce 100 km/h, je nejlepší CV5 nastavit tak, aby při max. vytočení ovladače jela mašina zhruba stejnou nebo o něco vyšší rychlostí, dejme tomu 110 km/h. Je to také třetí bod (konec) tříbodové křivky nastavení rychlosti (viz dále).

CV6 ... střední rychlost 1), kterou se mašina pohybuje, nastavíme-li ovladač přesně na polovinu. Je to vlastně druhý bod tříbodové křivky nastavení rychlosti nebo střed křivky uživatelské (viz dále). Také je to rychlost, kterou se mašina pohybuje, zapneme-li funkci Posun (většinou F3). CV6 tedy platí pouze při tříbodové křivce rychlosti, tedy CV29, bit 4 = 0 !!! Je-li nastavena rychlostní křivka uživatelská, vlastní, dle CV67-94, při CV29, bit 4 = 1, pak je střední rychlost odvozena od této křivky, leží v její polovině. V obou případech bude střední rychlost polovinou maximální rychlosti pouze tehdy, bude-li použitá křivka lineární !!! Tak to ovšem obvykle nepožadujeme. Rychlostní křivka (ať už tříbodová nebo uživatelská) je většinou prohnutá směrem dolů, aby regulace byla při nižších rychlostech jemnější.
Poznámka: Vztah mezi hodnotami CV5 a CV6 nemusí být v souladu s poměrem maximální a střední rychlosti.
Jinými slovy, při nastavení např. CV5=200 a CV6=100 to neznamená, že střední rychlost bude poloviční !!! Naopak, CV6 může být klidně i větší, než CV5. Jaké jsou limity, zda lze třeba střední rychlost nastavit větší, než maximální, to jsem ale už opravdu nezkoušel.

CV7 ... číslo verze firmwaru (programu, který je nahrán v LD). Pomineme-li některé výjimky, lze tento CV pouze číst.

CV8 ... identifikační číslo výrobce (Zimo=145, Lenz=99 atd.). Pomineme-li některé výjimky, lze tento CV pouze číst. Právě přečtením hodnoty z tohoto registru určíme neznámý dekodér. Jedna výjimka je však podstatná, a tou je RESET dekodéru. Zadáme-li zápis hodnoty "8" (u Lenz je to "33") do tohoto CV, tedy CV8=8, provede se nastavení všech CV na tovární (defaultní) hodnoty. Jak je tato možnost důležitá, uvidíme dále.
Poznámka: Pomocí CV7,8 lze tedy snadno zjistit, o jaký lokodekodér a typ se jedná. Asi nejlepším zdrojem jsou stránky JMRI.

CV29 ... konfigurace některých důležitých vlastností (viz dále).

1) Tady nutno uvést rozdíl mezi lokodekodéry Zimo a Lenz.

    Je otázkou, který "systém" je lepší. Podotýkám, že jsem nezkoušel všechny typy lokodekodérů Lenz, ani Zimo. Ale nepředpokládám, že by se to nějak lišilo. Ověřováno na Lenz Gold Mini a Zimo MX621.

Všechno je snad jasné, jediné, co zbývá, je registr CV29. Ten je trochu jiný, lze v něm nastavit více věcí a je zde významné především tzv. bitové nastavení.

bit význam hodnota dekadicky
0 směr jízdy 0 = normální   1 = obrácený 1
1 mód jízdních stupňů 0 = 14/27, 1 = 28/128 jízdních stupňů
(Systém jízdních stupňů pro 128 je aktivní, vždy když je doručen příslušný paket dat DCC.
2
2 analogový provoz 0 = jen digi, 1 = digi i analog 4
3 RailCom 0 = vypnuto 1 = zapnuto 8
4 křivka rychlosti 0 = tříbodová křivka dle CV2, 5, 6
1 = uživatelská křivka dle CV67 – 94
16
5 adresa 0 = 1-bytová („krátká“) adresa dle CV1
1 = 2-bytová („dlouhá“) adresa dle CV17+18
32
6 nepoužito    
7 nepoužito    

    V posledním sloupci je dekadické (desítkové) vyjádření binárního čísla, zadaného v jednotlivých bitech. Ti, kdo tomu moc nerozumí, si mohou pomoci binární kalkulačkou, příp. z netu (převod mezi DEC a BIN umí i kalkulátor systému Windows). Je to jednoduché. Ve sloupci bit je vlastně mocnitel čísla dvě. Tam, kde je jednička se připočte do výsledného čísla dekadická hodnota příslušné mocniny a součet se zapíše do CV29.

Příklad:

  bit dekadicky
mód jízdních stupňů 28/128 1 2
digi i analog 2 4
RailCom zapnuto 3 8
součet (CV29)   14

    Ještě si trochu vysvětlíme některé bity registru CV29.

0 směr jízdy    Používá se, pokud je z nějakého důvodu potřeba změnit směr otáčení motoru a nechceme rozebírat mašinu.

1 mód jízdních stupňů    Já nastavoval vždy 28/128. Pozor na nastavení ovladače (centrály). Nesouhlasné nastavení může dělat divy (viz níže).

2 analogový provoz    Při nastavení tohoto bitu jezdí mašina s lokodekodérem i na analogu. Z digitálních "fíglů" toho však moc nefunguje.

4 křivka rychlosti    Tady se zastavíme. V dekodéru lze definovat vztah mezi nastavením ovládacího signálu pro rychlost a signálem, posílaným do motoru. Laicky řečeno, určuje to, jak rychle mašina jede v závislosti na otočení kolečka ovladače. Tento vztah je určen nějakou funkcí, křivkou a tato křivka se dá nastavit. K dispozici je buď nastavení pomocí pouze tří bodů křivky, a to počátku, středu a konce nebo komfortnější, vícebodové nastavení celého průběhu. Mluvíme pak buď o tříbodové křivce nebo o rychlostní tabulce (SpeedTable). Většinou postačí křivka tříbodová (dekodér ji obvykle pěkně "zaoblí"), v některých případech je nutno použít detailnější, vícebodovou křivku, pomocí které lze vyrovnat případné nerovnoměrnosti motoru či převodů. Počet bodů vícebodové křivky záleží na vybraném módu jízdních stupňů (14,27,28).

Na obrázcích křivka tříbodová, vícebodová (28 st.), prohnutá (pro jemnější regulaci v nižších rychlostech), vícebodová (14 st.). Zdroj RailCo TP.
 

Na začátek článku

Další CV

    Existuje ještě pár parametrů, které za povšimnutí stojí. Registry CV, které je ovládají, už však bývají různé, s různými schopnostmi, na různých místech.

Zátěžová regulace EMF
EMF, Back-EMF, zátěžová regulace... Na webu lze nalézt na toto téma dost materiálu, takže tady jen princip. Při otáčení motoru vzniká napětí, které je úměrné jeho zátěži. Změny tohoto napětí lze tedy poměrně jednoduše využít k regulaci otáček v závislosti na zátěži. Stručně řečeno, pokles otáček zatíženého motoru lze do jisté míry eliminovat, vyrovnat. Tento princip je nejen ve většině dekodérů využíván, ale obvykle ho jde i regulovat, měnit. Někde jen zapnout-vypnout, jiné dekodéry mají poměrně složité možnosti regulace. V podstatě můžeme ovlivnit, jak se mašina bude chovat, když pojede do kopce s vagony či naopak. Při vypnutém EMF bude její rychlost na zátěži nejvíce závislá, při plném EMF pojede stále stejnou rychlostí. Platí to ovšem jen do jisté míry, ani EMF není všemocné.
Tady bych poznamenal, že třeba Lenz Gold mini používá pouze tři stupně zátěžové regulace. V CV50 bit 6=1/0 ji můžeme vypnout/zapnout nebo pomocí CV50 bit 5=1 snížit vliv na polovinu (tím se částečně zvýší i maximální dosažitelná rychlost, což se často využívá, nejde-li dosáhnout u modelu konstrukční maximální rychlosti). Dekodéry Zimo mají řízení zátěžové regulace mnohem variabilnější, takže také mnohem složitější. U MX621 je základem nastavení CV58, kde hodnotou lze určit vliv regulace od 0 do 255, popis dalších CV  (10, 56, 113...), ovlivňujících regulační křivku, vynecháme.
Posun, vypnutí zrychlení
Tady trochu zabrousíme do individuálního nastavení, protože toto už může každý používat jinak. Pro RailCo TC je to však věc důležitá, mající souvislost se základním nastavením před kalibrací, a proto ji vynechat nelze.
Jde o Posunovou, střední rychlost a vypnutí akcelerace a decelerace.
Většina LD používá funkci, která nastavuje Posun, střední rychlost, definovanou nastavením CV6. Lenz Gold mini má default nastaven tak, že Posun zapíná F3. Pak tu máme ještě možnost vypnutí rozjezdu a dojezdu, tedy vypnutí akcelerace a decelerace. To je u Lenze defaultně nastaveno na F4.
Zimo MX621 má defaultně nastaven  Posun na F4, vypnutí akcelerace a decelerace defaultně nelze ovládat. Abychom to měli stejné, jako Lenz, je třeba nastavit CV124=23. Další fígle, které v této souvislosti Zimo umožňuje, tady rozebírat nebudeme.
 
Zda to funguje podle našich požadavků, vyzkoušíme snadno. Mašinu rozjedeme na maximum a přepínáme pomocí F3 střídavě rychlost na Posunovou a maximální. Při zapnutém F4 se to děje skokem (téměř), při F4 vypnutém je reakce plynulá, podle nastavení CV3 a CV4.

Na začátek článku

Funkce

    Lokodekodéry mají různý počet funkčních výstupů. Tyto výstupy spínají zem proti společnému plusu (modrý), na kterém je +12 V. Proudové zatížení je obvykle 100 mA, bývá také uveden max. proud všech funkčních výstupů najednou. Někdy jsou k dispozici ještě další výstupy odlišného charakteru, např. přímo pro ovládání serva (pantograf, spřáhlo, dveře...) nebo výstupy, označené jako logické (LOG), mající výstupní napětí jen 5 V a podstatně menší proudovou zatížitelnost. Někdy lze parametry výstupů dokonce programově přepínat, měnit.

    K těm nejzákladnějším funkčním výstupům (asi každý LD) patří dva výstupy pro hlavní světla lokomotivy. Jsou to směrově závislé výstupy F0, označované F0-vpřed a F0-vzad (F0 - forward lights, F0 - reverse lights F0). Tyto dva výstupy jsou defaultně ovládané tlačítkem F0 a fungují v závislosti na směru jízdy mašiny. Výstup je tedy aktivní vždy pouze jeden a při změně směru pak ten druhý. Na tyto výstupy jsou obvykle připojena hlavní a koncová světla mašiny. Schémat je na webu dost.

    Další případné funkční výstupy LD už většinou směrově závislé nejsou, i když u některých LD (např. Zimo) lze i tam směrová závislost nastavit. Počet funkčních výstupů udávají výrobci také různě, obvykle tak, aby to vypadalo, že výstupů je co nejvíce. Pochopitelně. V praxi to znamená, že pokud je LD označen, že má dva funkční výstupy, má obvykle jen výstupy na hlavní a koncová světla, pokud "má 4 výstupy", má k tomu navíc ještě dva další funkční výstupy atd. Nenechme se tím zmást. Základ je vždy podrobný manuál, neboť i tyto údaje udávají různí výrobci různě.

Mapování
    Mapování funkcí je způsob přiřazení funkcí lokodekodéru funkcím centrály, tedy funkčním tlačítkům ovladače. Lokodekodér má určitý počet funkčních výstupů. Jsou to vývody, které jsou pak pomocí ovladače aktivovány. Na tyto vývody jsou připojena světla a případně další zařízení, jako třeba vnitřní osvětlení, servo pro aktivaci spřáhla, generátor dýmu atd. Aby se třeba zapnula světla, musí být na ovladači stisknuto určité funkční tlačítko. Které tlačítko ovládá jakou funkci, to je právě mapování. Zkomplikované je to tím, že různé lokodekodéry mají různý počet funkčních výstupů, s různými parametry a mají různé způsoby mapování. Centrály a ovladače zase mají různé počty funkcí (funkčních tlačítek), které mohou ovládat, a to také ještě různým způsobem.

    Musím přiznat, že tady mi chybí praktické zkušenosti. Zatím jsem se problematikou funkcí LD mnoho nezabýval. Budu velice rád, poskytnete-li mi jakékoliv zkušenosti, poznatky, hlavně schémata zapojení (i scan rukou), cokoliv. Konkrétně mám na mysli schémata zapojení funkčních výstupů LD, která se používají na oddělené ovládání reflektoru, vypínání koncových světel, osvětlení při posunu atd. Mohu to překreslit i upravit a zde prezentovat. Autorství, pochopitelně, nezapřu.

    Rovněž mnohé finesy v mapování samém mi zřejmě unikají. I tady se zatím marně snažím sehnat někoho, kdo se tím zabýval hlouběji. Ozvěte se, nestyďte se, budete v novinách. Tedy na internetu.   Ale hlavně, pomůžete ostatním.

    Přece jen jsem časem poněkud pokročil, viz článek Lokodekodéry - mapování funkcí.

Na začátek článku

TrainController

    Používáme-li RailCo TC nebo podobný soft, většinou vystačíme s nastavením jen pár CV. Někdy je ovšem nastavení lokodekodéru trochu se softwarem v rozporu a právě ty případy podrobněji probereme.  Některé parametry lze totiž nastavovat jak v LD, tak v TC. Někdy je nastavení LD limitní, omezující (třeba max. rychlost v CV5), někdy se jakýmsi způsobem přičítá nebo ovlivňuje (akcelerace, decelerace). A obvykle je to nežádoucí. Tak postupně pár postřehů.

    Při nasazení nové mašiny do TC se postupuje následovně:

  1. Z mašiny vyjmeme analogovou propojku a osadíme dekodér.
  2. Není na škodu provést Reset dekodéru (viz dále).
  3. Posadíme mašinu (najedeme, připojíme) na programovací kolej a nastavíme požadovanou adresu v CV1.
  4. Ověříme, zda je aktivní tříbodová rychlostní křivka (CV29 bit4=0) a nastavíme CV2 (počátek), CV5 (maximum, cca o 10% více, než je skutečná konstrukční rychlost) a CV6 (poloviční rychlost). Nejlépe použít stopky (z netu), změřený úsek tratě (1 m ?) a vypočtenou tabulku (pro TT).
  5. Ověříme, případně nastavíme poloviční (posunovou) rychlost (F3) a vypínání akcelerace a decelerace (F4). Toto mívají dekodéry už odlišně a odlišně to můžeme i požadovat, např. u zvukových lokodekodérů.
  6. Teď přichází v úvahu Kalibrace v TC. Akceleraci a deceleraci je třeba mít vypnutou!!!

    Při provozu v TC je nutno rozhodně akceleraci a hlavně deceleraci LD vypnout nebo ji mít aspoň nastavenou nízkou. Jde to udělat i přímo funkcí ve vlastnostech mašiny. Některé LD to ovšem vypnout neumí, např. Kuehn 025-P. Tam nezbývá, než nízké nastavení "natvrdo". Musíme si uvědomit, že TC sám takové vlastnosti vůbec nepotřebuje, ve vlastnostech mašiny je rozjezd i dojezd definován (záložka Rychlost) a  zde to může být nastaveno libovolně. Rozjezd a dojezd nastavený v LD potřebujeme (tak nutně zase ne) pouze pro jízdu přes ruční ovladač.

    Abych to ještě jednoduše shrnul.

1. Mašina, ovládaná ručně z ovladače ....reaguje pouze na rozjezdové a brzdící zrychlení, které je nastaveno v CV3 a CV4 v lokodekodéru.
2. Mašina, ovládaná z TC (plynem, myší nebo AutoTrainem či Plánem) ....reaguje na Zrychlování a Zpomalování nastavené v oknu vlastností mašiny , záložka Rychlost, ale současně se k tomu "přičítá" i rozjezdové a brzdící zrychlení, které je nastaveno v CV3 a CV4            v lokodekodéru. 1)

1) A právě to "přičítání" se nám nehodí, a to především při brzdění. TC si totiž vypočítává a nastavuje zpomalování dle délky Ramp (Dráha), a to CV4 nám v tom "brání". Mašina pak začne "přejíždět".

Okno vlastností mašiny, záložka Rychlost. Dole (Pohybová energie) lze nastavit akceleraci a deceleraci pro TC.

    Pro provoz pod RailCo TC toho od lokodekodérů potřebujeme opravdu jen minimum. Pomineme-li zvukové funkce, stačí nastavit, případně zkontrolovat nastavení uváděných CV. Všechny ostatní obrovské možnosti LD nejsou využívány vůbec nebo okrajově. Patří sem především ABC, HLU, konstantní brzdná dráha, různé rozjezdové a brzdící křivky, zátěžová regulace Back-EMF, kooperace s brzdícími generátory, světelné efekty, vícenásobná trakce, kyvadlový provoz atd. atd. Ještě, že máme to RailCo.

Na začátek článku

Chyby

    Občas něco nefunguje. Někdy je dekodér vadný (třeba se to i v Číně časem naučí lépe), ale někdy se vadný jen "tváří". Než poletí do koše, vyplatí se zkusit pár triků a testů. A nakonec, i dekodér, který má porušené nějaké "motorové" funkce, jde použít, jako funkční. Třeba na světla ve vagonech.

Jízdní stupně !!!
    Ne každý lokodekodér ovládá každý mód jízdních stupňů. Musí být nastavena následující shoda mezi systémem (centrálou - většinou nastavitelné na ovladači) a lokodekodérem. Není-li to správně, může se mašina chovat vskutku podivně. Světla nejdou, jdou chybně, loko nejede, jede jen na určité adrese atd. Vše je samozřejmě závislé na dekodéru i na centrále.
centrála lokodekodér
14 nebo 27 14/27
28 nebo 128 28/128

Tak bacha na to, hezký chytáček !!!

Jedna z nejopakovanějších chyb !!!
Nesoulad mezi ovladačem (multiMOUSE, LH100...) a lokodekodérem.

    Stále častěji se opakující chyba. Její příznaky jsou zcela nepochopitelné, nevysvětlitelné. Podle posledních ohlasů kolegů se projevuje i v řídícím softwaru (TrainController), třeba nespojitým průběhem rychlosti a pod.

Nedotek v konektoru
    Další chybou může být zcela triviální nedotek v patici konektoru (rozhraní) v mašině. Už pár chyb jsem takto chvíli hledal a nakonec stačilo třeba jen lehké podepření dekodéru, který jsem se chystal vyhodit, aby se obnovila jeho správná funkce.
Reset
    Tady asi nejlépe poslouží příklad. Dekodér Zimo MX621. Instalován, nastaven, mašina zkalibrována v TC. Už při kalibraci bylo divné, že Kompenzace brzd vykazovala vysoké hodnoty, přes 20. Při zkušebním provozu se ukázalo, že brzdění nasazuje pozdě. Stačilo změnit rychlost na ovladači zapnutím Posunu (při vypnuté deceleraci) a mašina zpomalila s půlvteřinovým zpožděním. Rovněž při automatickém zastavení v bloku začala brzdit se stejným zpožděním. Marně jsem hledal v CV registrech, co by to mohlo způsobit. Nenašel. Porovnání všech CV s jiným dekodérem, nic. Všechny CV stejné. K dispozici byl naštěstí druhý, stejný dekodér, takže výměna. Pokud to ten druhý nebude dělat, je vadný dekodér. A protože ten druhý byl ještě nijak nenastavený, zkusil jsem ten "vadný" zresetovat. CV8=8. A ejhle, chyba zmizela. Brzdění začalo nasazovat správně. Opětovná Kalibrace "vypočítala" Kompenzaci brzd na 7 a 9. To je jiná káva. Vše chodilo OK. Jak to ten Reset dokázal, moc nechápu. Ale že použití Resetu lokodekodéru (i u nového), není zřejmě od věci, je jasné!!!
 
Restart
    Při zpožděných reakcích lokodekodéru (viz předchozí odstavec) někdy také pomůže Restart. Centrály, programu, PC. Stačí prostě vypnout a zapnout. Pokud k takové situaci dojde (často při programování registrů CV), je vhodné nejprve provést ty malé změny, tedy vypnutí a zapnutí napájení centrály, pak restart PC a teprve když to nepomůže, udělat reset lokodekodéru. Pak jej ovšem musíme znovu naprogramovat.
 
Reset 2
    Párkrát se mi stalo, že se dekodér choval, jako částečně nefunkční. Provozně sice fungoval (motor, světla...), ale při zápisu a čtení se tvářil, jako když není připojen (Lenz ERR02). Nejde-li zápis, těžko lze dát Reset. Jenže tu máme ještě programování PoM, tedy Programming on the Main, Programování na hlavní koleji (za provozu). Jak jsem uvedl, moc tento způsob nepoužívám, ale na tohle je jako dělaný. Ještě nutno podotknout, že lokodekodéry mají nejen funkci Reset, ale někdy i registr CV, který povoluje/zakazuje zápis/update některých hodnot. Třeba Zimo na to používá CV144.

    Programováním PoM lze jen zapisovat. Právě třeba lokodekodér, který zápis odmítá nebo LD, který je "zablokován" proti zápisu (Zimo CV144), lze odblokovat zápisem pro Reset (nebo nastavením CV144 - Zimo) v režimu PoM. Podařilo se mi takto "opravit" už pár lokodekodérů.
Přehřátí
    Většina lokodekodérů je vybavena různými typy ochran. Proti zkratu na výstupech, proti přetížení, přehřátí a pod. Reakce na tyto chyby jsou také různé, ale dost podobné. Mašina zastaví, někdy zhasnou i světla. Po chvíli se opět rozjede, někdy ji musíme "odpojit" od napájení, nadzvednout a položit. Sice jsem tyto skutečnosti moc neměl možnost otestovat, přesto však bych jen stručně popsal jednu konkrétní situaci. Mám pár starých mašin z produkce BTTB (E94, Nohab...). Instalovaný dekodér je Lenz Gold mini. Při různých zátěžových testech mi jedna z těchto mašin začala asi po hodině provozu zastavovat. Klepat na ni, hýbat po kolejích nepomohlo. Stačilo ale nadzvednout, pustit a mašina se rozjela. Prohlídka sběračů, motoru, vnitřního zapojení, vše se zdálo v pořádku. Mašina jezdila s demontovanou kastlí dalších 90 minut zcela bez problémů. Když to začaly po chvíli dělat i další dva stroje, došlo mi, že to je zřejmě přesně případ vypnutí tepelné ochrany dekodéru. Možných náprav tohoto problému je několik. Lepší umístění dekodéru s ohledem na odvod tepla, větrání, výměna motoru za lepší, výměna dekodéru za silnější, snížení provozní zátěže (prodloužení přestávek při jízdě) a pod. Uvádím to hlavně proto, že se to občas stává a vypadá to dost podivně, takže to způsobuje nejrůznější dohady a následné "šťourání" v mašině, abychom stejně ničeho nedosáhli. Vše je to samozřejmě dáno typem mašiny, dekodéru, typem a stavem motoru, stavem převodů, ale i připojením zátěže, jízdou v převýšení atd.

Na začátek článku

Závěr

    Není v mé moci popsat lokodekodéry detailněji. Už jen ty zvukové, jsou kapitolou hodně odlišnou a složitou. Stačí si projít diskuzní fóra. Jediný problém se zvukem se řeší několik stránek. Možná občas ještě něco doplním, ale pořád toho spoustu zbyde. Je to obrovské množství parametrů, výrobců, typů, variant atd. Snažil jsem se alespoň trochu popsat základy a některé související problémy. Snad to pomůže v začátcích, později si zatím už každý musí pomoci sám.

    Tady asi editovat a přidávat budu muset. Kolegové prominou, ale toto téma je tak variabilní, že se tomu asi nelze vyhnout. Ale třeba se pletu., tak se na mne nezlobte.

Na začátek článku
Menu

LokoPin  

11.03.2012

 
  25.09.2012 Binární kalkulačka
  07.10.2012 Reset 2
  08.10.2012 Restart
  06.08.2014 Střední rychlost, CV6
  11.08.2014 Střední rychlost, CV6 Lenz a Zimo
  11.08.2016 Binární kalkulačka HEX
     
 

11.08.2016

(poslední editace)
     
Spolupracovali: Bohuslav Partyk, Jaroslav Hraška, Václav Kolka