8. výročí založení stránek

  1. Úvod
  2. Povedlo se
  3. Mašinkáři
  4. Diskuze
  5. Semináře
  6. Články
  7. Závěr

Úvod

    Uplynul osmý rok stránek LokoPin. Naprostou většinu textu bych mohl opsat z minulého článku. Skoro doslova. Opakovat se, až na výjimky, nehodlám. Zkusím to stručněji.

Na začátek článku

Povedlo se

   Railroad & Co. TrainController™ fy Freiwald software. Moje klíčové téma. Zhruba poslední dva roky se zabývám především verzemi 7 a 8 Gold. Podařilo se mi pár věcí, které považuji za takové, že je třeba je zdůraznit, vypíchnout. Přátelé, když se nepochválím sám, nikdo jiný to za mne neudělá.

  1. Bloky bez DO. Není třeba detektoru obsazení, ani vstupu enkodéru (kodéru zpětného hlášení, KZH) a přece to funguje.
  2. Reverz. Programově, bez proudových nárazů, jiskření, opalování ...
  3. Točna. Kompletní zakomponování do TC.

ad 1 a 2) Vždy, když se o něco snažím, pokouším se to najít už hotové. Proč "vymýšlet Ameriku" ? Tady však informace zcela chybí. Nebo jsem špatně hledal. Ono, prohledávat třeba takové francouzské fórum, to je, bez sebemenší znalosti jazyka, docela dílo. O to více mě těší, že se mi tyto dva, jinde nepublikované "triky", povedly.

ad 3) Točna trochu zlobila (trochu dost), ale, i díky pomoci dalších kolegů, se vše podařilo dotáhnout do konce. A to i navzdory manuálům.

Na začátek článku

Mašinkáři

    Pár dalších jsem poznal. Osobně i "elektronicky". Vždy mě potěší, když se potkám s novými kolegy. Na semináři, na Skypu, v hospodě... I do Nagana (v Praze ) jsem zavítal, a jak se mi tam líbilo. Na diskuzních fórech jsou také možnosti nových kontaktů. Na rozdíl od hospody tam však může psát každý. Bohužel. Příspěvků sebestředných, rádobyvtipných, zcela zbytečných, často až slabomyslných ... mnoho. A pozor, nemyslím tím začátečníky, neznalé, nejisté. I když určitá lenost, kterou omlouvají to, že něco nelze najít, tam určitě je. Menšina těch solidních, ochotných, vstřícných, která se snaží především pomáhat, naštěstí stojí za to. A pak jsou tací, které skoro není vidět, slyšet, ale když potřebujete konzultaci, pomoc, radu, ozvou se. Soukromou zprávou, mailem, telefonicky. Díky.

    No jo, tak už to v životě holt bývá, že nejvíc řvou ti, co nemají co říct. (To je určitě nějaký citát, to jsem vymyslet jistě nemohl.) Také Dunning-Krugerův efekt (viz Wikipedie), jenž jsem sice znal, ale na jeho vědecké zpracování mě upozornil až jeden vážený kolega, by nikde nenašel takové množství důkazů, jako právě na diskuzních fórech.

    Za těch osm let jsem pár dobrých lidí poznal. Těžko je označit za kamarády. Některé jsem nikdy neviděl a nejspíš ani neuvidím. S většinou z nich nemůžu chodit občas na pivo, jet na dovolenou, sednout si ke grilu. Přesto jsou. Díky jim všem.

Na začátek článku

Diskuze

    Téma stále aktuální. Vynechám část "česká gramatika". Je to zcela zbytečné. Je ale velmi smutné, když ani prodejci nebo "velikáni" české modelařiny neumí česky a neobtěžují se použít nějakých podpůrných prostředků. Chybu udělá každý. Většinu jich lze najít (když se chce). Ale udělat hrubku, která nepřesahuje znalosti páté třídy, v každé větě, pánové, styďte se !

    Na diskuzních fórech se v poslední době prezentuji málo. Průběžně uvažuji o odhlášení, zrušení registrace. Důvody jsou nasnadě, viz výše. Jenže to není tak jednoduché. Mezi plevami se občas objeví perla, a o tu by bylo škoda přijít. Čtu tedy vše. Pak se objeví příspěvek, jehož vypovídající hodnota není jen blábolem, ale přímo nesmyslem. Informace jsou však někdy napsané takovým stylem, že to na první pohled vypadá velmi seriózně a fundovaně. Tím hůř. Většina nic netušících kolegů pak přijme dezinformaci jako fakt. A těchto, obvykle začínajících, málo informovaných a nezkušených, je mi líto. Chybné údaje je totiž mohou stát mnoho problémů, mnoho času, mnoho peněz. Pak se neudržím a napíšu. Přesto, že někdy je efekt spíš negativní. Ale s tím už nic neudělám. Snažím se aspoň prezentovat pouze v oblastech, které jsou mojí doménou. Především tedy soft, případně další témata, jimiž jsem se detailně zabýval nebo zabývám. A to ještě píšu většinou až potom, kdy jiní neodpovídají nebo jsou jejich odpovědi nedostatečné či chybné.

    Na velkou část diskutérů se nelze ani zlobit. Myslí to dobře. To ovšem nestačí. Své názory je nutno podpořit ověřenými fakty, zkušenostmi. Domněnky, předpoklady, převzaté a neověřené údaje, to je cesta do pekel. Často opakuji, nevěřte nikomu, ani mně. Snažte se získat i další zdroje, porovnat, vybrat. Jde o váš čas, o vaše peníze.

    Jedna z diskuzí má v současné době přes 3 tisíce členů. Když začnete sledovat, kdo se kdy zaregistroval, kolik má příspěvků, k jakým tématům a jakým způsobem se vyjadřuje, naskytnou se docela zvláštní závěry. Ti rebelanti, kecalové, kteří prostě musí odpovědět na cokoli, jsou pořád ti samí a spočítáte je skoro na prstech jedné ruky. A je jim jedno, zda jsou jejich příspěvky aspoň něčím přínosné. Hlavně, že napíšou. K perlám patří třeba "Já na to taky čekám." (to je opravdu přínos, kdyby alespoň napsal, že pak napíše poznatky, recenzi) nebo "To je/není blbost, to je dobrý/špatný." (ale proč, to nenapíše). Najdou se i tací, kteří stále něčemu oponují, hledají chyby jiných a aby je zdůvodnili, často uvádějí i zcela nepravdivé informace. No, to už je asi na Chocholouška, jiných komentářů netřeba.

    Poměrně běžné také bývá, když na detailní vysvětlení, podrobnou radu, návod, jasnou odpověď, přijde příspěvek, kdy pisatel jako by tuto odpověď vůbec neviděl, přeskočil, ignoroval. Tak to už je těžko k pochopení, ale zřejmě je přispěvateli zatěžko, číst něco jiného, než to svoje.

    Ne, že by tam nebyly kvalitní příspěvky. Jsou tam. Jasné informace, podpořené vlastními poznatky a zkušenostmi. Velmi cenné, mnohdy nedoceněné. Často skryté v plevelu blábolů. I těch kvalitních, seriózních autorů je dost málo, i oni jsou většinou poměrně známí. Jim ovšem rozhodně patří dík.

    Diskuze by měla sloužit především jako informační a konzultační nástroj. Není to žádný chat. Snad jedině ve zvláštních tématech, na to určených (Nezařazeno). Informace by měly být postaveny na nějakých základech. Nakonec ...

Stačí si přečíst "Pravidla diskuze" a řídit se jimi.

    Některým z vás se může zdát, že na toto téma nahlížím příliš často a příliš negativně. Pokud docílím toho, že aspoň jediný kolega se zamyslí nad tím, co a jak na diskuzi prezentuje, nebylo to zbytečné. Je ovšem nutné, aby to "zamyšlení" vedlo ke zdárnému výsledku.

Na začátek článku

Semináře

    Poslední se nepovedl. Alespoň z hlediska účasti. Osm lidí projevilo zájem. Na vyzývací mail čtyři ani neodpověděli, dva se omluvili. Ze dvou zbývajících se jeden omluvil pár dní před seminářem. Došel jsem tedy k závěru, že už to všichni umí, takže učit netřeba. Jen to trochu koliduje s množstvím dotazů, konzultací, proseb o rady, které ke mně stále doráží. Moc to nechápu. Také nabídky, abych přijel, poradil, nastavil, nejsou ničím neobvyklým.

    Už jsem to mnohokrát vysvětloval, ale asi málo nebo špatně. Abych mohl školit jinde a větší počet zájemců najednou, k tomu jsou třeba určité předpoklady.

  1. Předváděcí kolejiště. Mobilní. To nemám, musel bych ho udělat.
  2. Učebna. To by jistě problém nebyl, dokonce i bezúplatně.
  3. Prezentační prostředky. Projekce, počítač. I to lze zajistit, i když to už více prodlužuje dobu přípravy.
  4. Místo. Teoreticky je levnější, když školitel jede za žáky, než naopak. Pokud to však není Praha či Brno, jedou zrovna tak i žáci.
  5. Počet uchazečů. Mohlo by jich být i hodně, 20, 50 ... jenže ono nás zase tolik není. Při větším počtu nevadí, když se jich pár omluví, nepřijede. Ale každý je na tom jinak. Někdo už je dlouhodobým uživatelem, jiný nemá ani kolejiště, natož soft. Každý potřebuje, chce vědět, něco jiného. Není lehké předat potřebné informace, tak velkému počtu lidí.
  6. Finance. Ty souvisí skoro se všemi body.

    Když se nad tím zamyslíte, dojdete k závěru, že současná podoba pořádaných seminářů je asi jediná možná. Finance zřejmě rozhodující nejsou. Když jsem nabízel semináře zadarmo, nikdo to nevyužil. Mimochodem, zkoušeli jste někdy, prakticky nepřetržitě, mluvit osm hodin? Není to legrace. Během roku se ptá minimálně deset lidí, kdy bude seminář. Když ho udělám, nemůžu lidi dát dohromady. Sami se mezi sebou taky nedomluví. Takže na to kašlu. Nebo máte nějaký nápad?

    Jet někoho navštívit, abych poradil, pomohl, nastavil, není tak jednoduché. Z hlediska hardwaru se málokdo ztotožní se vším, co používám já. To je pochopitelné. A studovat na místě, jak fungují komponenty, které nemám, to je na dlouhé lokte. Co se týče softwaru, tam je to naštěstí jiné. Najít chyby, naprogramovat, odladit, to lze vše na dálku. Na to není třeba nikam jezdit. Navíc, zkušenosti mé i jiných hovoří jasně. Doma, v klidu, všechno jde lépe a rychleji.

Na začátek článku

Články

    Způsob psaní článků na stránkách LokoPin je stále stejným dilematem. Mým výchozím požadavkem je, aby obsahu rozuměl každý. Každý, koho tato tématika zajímá. To se snadno řekne, jenže to má jeden podstatný háček. Úroveň čtenářů je velmi odlišná. A ještě je tu jeden hlavní argument. Čím jsou znalosti čtenáře menší, tím více je třeba, aby byl text podrobný a vysvětlující. Často s mnoha detaily, základy, které s "mašinkařením" souvisejí jen okrajově. Je to jednoduché:

Nejvíce detailních informací potřebuje ten, co toho zná nejméně.

    Snažím se podávat informace hlavně těm začínajícím kolegům. Jsou na tom nejhůř, neznají základy, terminologii, často prakticky o problematice neví skoro nic. Přesto se chtějí tomuto krásnému koníčku věnovat a je jim tedy nutno pomoct, jak to jen jde. Odborník, někdy i "odborník", si obvykle pomůže sám. Stačí mu málo, základy má, něco si vyhledá, nastuduje, stačí ho třeba jen trochu nasměrovat. A nakonec, i ten "machr" častokrát nalezne v článku pro začátečníky něco, co dosud neznal, netušil. Mně se to alespoň stává pořád. Asi to bude tím, že žádný machr nejsem.

    A tak se snažím psát podrobně, vysvětlovat, odbočovat do zdánlivě nesouvisejících údajů. Asi mi to moc nejde, neboť následné dotazy, příspěvky na diskuzních fórech, svědčí o tom, že je spousta těch, kterým se to zdá pořád moc složité, nepochopitelné. Prezentace pak často upravuji, doplňuji, aby se srozumitelnost zvýšila. Jen blbec si totiž myslí, že napsal všechno nejlépe a že tomu musí rozumět každý. K editacím mě často vedou právě vaše dotazy. Mailem, na Skypu, telefonicky i osobně. Zeptat se může každý, ale ptát se, aniž si o tom nejprve něco přečtu, to je lenost, vedoucí k neschopnosti. Pokud vám to však stačí ...

    Podrobnosti, detaily, důslednost, to vše má jeden negativní aspekt. Texty jsou pak příliš dlouhé, složité, a mnozí je prostě nečtou. Pak se diví, že jim "to nejezdí" podle jejich představ. Ale s tím už já asi mnoho nenadělám. Kdo chce jezdit autem, také se to napřed musí naučit, nastudovat základy, předpisy. U vláčků to je stejné, a kdo to nepochopí, bude jezdit jen dokola s jednou mašinou, bez výhybek a návěstidel. Ale třeba to některým z vás stačí. Nakonec, proč ne?

Na začátek článku

Závěr

    A to je vše. Ani to nestálo za to. Ale od pátého do desátého výročí mi to připadalo moc dlouho, nic nenapsat, zhodnotit... To aby se člověk pak při dalším článku chytil za nos, co že to všechno sliboval, plánoval... Tentokrát tedy raději žádné sliby, žádné plány. Nakonec, hlavně, že nás to baví, ne?

    Pokud jsem v některých tématech podle vás příliš negativní, kritický, vězte, že to není proto, abych kohokoliv nějak urážel, ponižoval a pod. Mým motivem je vždy zlepšení, náprava, odstranění problémů, potíží časových i ekonomických. Rozhodně nic osobního. A ty, co nevěří, prosím o odpuštění.

    Přeji hodně modelářských úspěchů a radosti s mašinkami, ale i zdraví a pohodu Vám všem a "digitalistům" zvlášť.

Tak zatím a zachovejte mi přízeň.

Na začátek článku

Menu

LokoPin    26.8.2014