Točna

1. Úvod
2. Instalace
3. Připojení HW
4. DSU
5. Programování dekodéru
6. Kreslení
7. Nastavení TC
   1. Indikace dosažení polohy
8. Ovládání
9. Příklady
10. Souhrn
11. Závěr

Úvod

    Důrazně upozorňuji, že popisuji systém Lenz, a že jiné systémy mohou mít stejné nebo podobné jen dílčí části !!!  V článku Komponenty jsou detailnější informace o některých použitých prvcích. Většinou jsou k dispozici soubory TrainControlleru, ani teď to není jinak, takže je v sekci Ke stažení (30.07.2014) k dispozici soubor lokopin_7gf8_tocna.zip. Do stejného zipu byl přidán i soubor verze 9G.

    Zpočátku jsem měl na digitální, automatické řízení točny celkem jasný názor. Nemám "točnový" dekodér (v té době snad na trhu ani nic nebylo), detekce obsazení každého výjezdu, to je nějakých bloků, detektorů, vstupů enkodéru, peněz ... Takže pěkně růčo. Jenže časem jsem přišel na to, jak udělat detekci na výjezdech programově, v TrainControlleru. No vida, fungovalo to. Pak se objevil i dekodér od LDT, který by měl moji točnu zmáknout. Když mi byl nabídnut od vstřícného kolegy, bylo rozhodnuto.

    Ovládání točny může mít více podob. Od toho ručního, kdy na kolejišti postačí jednoduchý symbol z verze 5.8 ...

... až po zcela automatické digitální ovládání z TrainControlleru (TC). Mezi jednotlivými verzemi TC jsou však i dost podstatné rozdíly (týkající se točny). Pomineme verze Silver, kde je točna podporována podstatně méně a zakomponování do layoutu a automatiky se zdá dost složité. Verze Gold je mnohem komfortnější a přitom jednodušší. Zde uvedené informace se vztahují k verzi 7..9 Gold. Verze 8 Gold má navíc několik dalších vychytávek, v podstatě však nejde o nějaké zásadní rozdíly. Obdobné je to ve verzi 9 Gold.

    Stejně jako soft, bude se lišit i ovládací hardware (HW), a to podle typu točny. Nenazval bych to zrovna "točnovou smrští", přece jen je však těch točen dost, a to nejen od různých výrobců, ale také s přihlédnutím k různým měřítkům. Zde popisovaná točna je TT Fleischmann 6680 C, kterou dnes nabízí Roco pod č. 35900. Ovládacím dekodérem je výrobek LDT  TT-DEC, č. 010503. V následujícím textu jsou tedy popisována pouze tato dvě zařízení, TT točna Fleischmann/Roco a dekodér točny LDT TT-DEC !!!

Odkazy na použité originální manuály:

Manuál TT-DEC, originál LDT, verze 6/2013, v angličtině:

http://www.ldt-infocenter.com/dokuwiki/_media/en/anleitungen/ttdec_06_13_en.pdf

Nastavení v TC Gold 7(8), originál LDT, v němčině:

http://www.ldt-infocenter.com/dokuwiki/_media/de/kompendium/tt-dec-tc-002_10_de.pdf

Manuál TrainController Gold and Silver Version 7, originál RAILROAD & Co.^®, v angličtině:

http://www.freiwald.com/software/70/Manual.pdf

Manuál TrainController Gold and Silver Version 9, originál RAILROAD & Co.^®, v angličtině:

https://www.freiwald.com/software/UsersGuide.pdf

Pokud některý z předchozích odkazů nefunguje, autor jej změnil.

Ostatní dokumenty, překlady a pod., uvádět nebudu. Jsou to především různé starší verze a překlady (česky, slovensky...). Případným zájemcům je ochotně poskytnu.

Na začátek článku

Instalace (do kolejiště)

    Točna je zatím do zkušebního kolejiště jen položená do otvoru. Přesto jsou k dispozici některé údaje, které by se mohly hodit těm, kteří chtějí točnu zabudovat do kolejiště definitivně.

1. Točna nemá žádný "upevňovací mechanismus". Považuji to celkem za nedostatek. Možná poplatný tomu, že typ podloží se může na kolejištích hodně lišit. Nějaký držák, třmen, by to ale asi chtělo. Uvidím při instalaci.
2. Rovinnost - Kolejnice mostu musí být v horizontální rovině s kolejemi na výjezdových segmentech i s ostatním navazujícím kolejivem. Souvisí to i s bodem ad 1). Výjezdové segmenty jsou totiž lehce skloněné dolu a zvedají vlastní točnu mírně nad terén. Mašina pak najíždí vlastně do kopce, dochází ke špatnému sběru proudu , ale především, dojde později k aktivaci detekce obsazení. To "později" je navíc zcela neurčité, neboť jde o typ mašiny, podvozku, o kola, bandáže, uložení podvozku a kdesi cosi. Tak tohle se nám vůbec nehodí. Rovina prostě "muší bejt". Na točně se musí zastavit přesně. Zvláště, používáte-li většinu výjezdů bez DO. Není totiž čím kontrolovat, zda mašina nedojela či přejela.
3. Další komplikací při sběru proudu na mostě jsou sběrače, umístěné pod točnou. Sběrače, dosedající na kontaktní mezikruží, jsou umístěny dole. Sběrače je nutno občas napružit, kontaktní plochy vyčistit. Aretační magnet spíná také kontakt motoru, který je rovněž nutno čistit.

Most točny zespodu. Kontaktní pole, 5 mezikruží. Vlevo je vidět aretační elektromagnet.

4. Taky by to časem asi chtělo nějakou údržbu motoru a převodů. Zatím jsem na to nešáhl.

    Shrnutě řečeno, po 6ti letech běžného provozu, jsem udělal údržbu ad 3). Jinak ani ťuk. Nemusíte se tedy nijak plašit.

Na začátek článku

Připojení HW

    Než začneme se zapojováním, důležitá poznámka. Vodiče musí být většího průřezu !!!  Doporučil bych cca 1 mm², nejméně. Týká se to zejména přívodu napájení a propojení mezi dekodérem a točnou.

Dekodér ovládání točny LDT  TT-DEC (obrázek výrobce).

Elektrické připojení. Další detaily v originálním manuálu.

A tady je to komplet, jak jsem to zapojil původně.
Chodilo to, ale stýkaly se kolejnice (most a výjezdy) s přímým a detekovaným napájením. A to je na přesnost zastavení špatné.
Bylo nutno přidat diody D, které však zase už příliš snižovaly napájecí napětí.

 
Řešení je triviální. Stačí DO zapojit před přepínač polarity. Jak jednoduché, proč jsem na to nepřišel hned?
Zřejmě proto, že jsem v té době neměl detektory DIGI-CZ, u nichž lze detekovanou kolejnici snadno zaměnit.

A ještě raději malá legenda...
TT-DEC - dekodér ovládání točny LDT
KZH - kodér zpětného hlášení (enkodér), např. Lenz LR101, LDT RS-16-O atd.
DO - detektor obsazení, např. Lenz LB101, DIGI-CZ atd.
DSU - přepínač polarity kolejnic mostu LDT DSU.
M - motor točny s aretačním elektromagnetem.

    Elektrické připojení točny a dekodéru je poměrně jednoduché. Vše je popsáno v návodu k dekodéru. Z točny vede pouze 5 vodičů. Z toho jsou 3 vodiče (žlutý, šedý, červený) k ovládání motoru a aretačního elektromagnetu, tedy k ovládání otáčení a další 2 vodiče (žluté) jsou koleje mostovky, které jsou zapojeny přes reverzní modul (Lenz LK100 nebo LDT DSU a pod.). Vložen bude nejspíš také detektor obsazení DO, pokud nevyužijeme ten zabudovaný v TT-DEC, jehož výstup je na dvou svorkách, vpravo od červené LED (nezkoušel jsem).
I přes jednoduchost se výrobce snažil uživatele zblbnout, tak na motor použil jeden vodič také žlutý, jako by to nemohl být třeba zelený nebo modrý. Ale je naštěstí na jedné straně, ty dva žluté na mostovku jsou na straně druhé.

    Konkrétní úpravy na točně jsou minimální. Především je nutno zcela odstranit ruční ovladač točny, "kolečko". To tam být nesmí. Buď kolečko nebo TT-DEC. Chceme-li přesto ovládat točnu i ručně, musí se to řešit přes tlačítka (Push Button) TrainControlleru nebo přes příslušné adresy na ovladači (třeba LH100). Samozřejmě by šlo použít přepínání, přepínačem, relátkem mezi původním kolečkem a TT-DEC..., ale proč? Točnu lze snadno ovládat i z ručního ovladač (LH100, MM...).

    Také je nutno odstranit kontakty mostu, které ho připojují na jednotlivé výjezdové koleje (viz předch. obr.) nebo je možnost každou kolej za výjezdem oboustranně odizolovat. Odstranění kontaktů však není příliš obtížné a zlepší se tím chod točny. Popsáno v článku Točna Fleischmann 6680 C.

    Defaultní (tovární) nastavení adresy TT-DEC je 225 (225-240), případně je možno nastavit také adresu pro další točnu na 209 (209-224). To nastavíme v oknu vlastností točny na záložce Connections. TT-DEC tedy obsadí 16 adres. Kolem adres je v manuálu několik nejasností. Aspoň já tomu moc nerozumím. Už jen ty defaultní adresy. Proč dvě? Která je default? Nebo obě? Ale jak? Dále se tam píše o adresách 14 a 15, o souvisejícím adresním rozsahu 209 (209-224) nebo 225 (225-240), o tom, jak ovládat na kolejišti točny dvě. Nikde také není jasně popsán stav LED diod (zelená, žlutá, červená). Jak je proveden systém otáčení na určitou pozici, také není popsáno. Předpokládám, že "aktivátorem" je aretační elektromagnet. Naštěstí žádné tyto nejasnosti nejsou až tak důležité, podstatné je, že to funguje. Na vině je samozřejmě manuál, jak jinak, ale to, že mám asi 10 verzí (elektronické, tištěné, překlady...) a každá je trochu jiná, to také na jasnosti moc nepřidalo. Nezbývá, než všechno pěkně vyzkoušet a popsat. Tak do toho ...

Na začátek článku

DSU

    Je jasné, že když se most otáčí, kolejnice mohou být pólovány opačně. Protože most je možno otočit do 12ti poloh, a to ještě jedním nebo druhým koncem, celkem tedy 24mi způsoby, je zřejmé, že v polovině případů budou kolejnice mostu a navazujícího výjezdu pólovány opačně. Při přejezdu kovových kol tedy dojde ke zkratu. Ošetřit to lze dvěma způsoby.

1. Reverzním modulem (např. Lenz LK100,200...).
2. Přepínačem DSU.

    Mnohem levnější a funkčně i výhodnější je druhý případ. Přepínač DSU (DauerStrom Umschalter), který k dekodéru TT-DEC dodává fa LDT, slouží k přepínání polarity kolejnic mostovky.

Přepínač DSU (obrázek výrobce a Jaroslav Mader).

    Podle otočení mostu prostě v polovině případů prohodí polaritu kolejnic mostu, tedy J a K. Kde se ta "polovina" nachází, to je možno naprogramovat. Jednoduché a účinné.

Schéma přepínače DSU (DauerStrom Umschalter). Upraven obrázek fy LDT.

    Přepínač DSU se skládá pouze z bistabilního dvoucívkového relé, jehož parametry jsou na předchozím obrázku, a srážecího, ochranného odporu. Uvádím to hlavně proto, že relé by snad bylo možno koupit za cenu pod 3 $, odpor je za pakatel a bez svorkovnic i tišťáku se lze obejít. Cena pak ještě výrazně poklesne. Tuto konstrukci pak lze použít i v dalších případech přepínání polarity, u reverzních smyček, jak je popsáno v článku Reverz. I cena hotového výrobku LDT je ale zlomkem ceny reverzního modulu.

    K přepínači DSU lze říct jen to, že schéma je nakresleno v poloze po aktivaci svorky G, což je situace, kdy je točna v referenční poloze nebo v "přidružené" (zelené) polovině, viz násl. obrázek. A nepřehlédněte, že ovládací napětí (svorky G a R) je záporné !!! Opačně to nefunguje. Jiné bistabilní relé, především s nižší ohmickou hodnotou cívek (zde 720 Ω), rozhodně nezkoušejte. Výrobce nějak zapomněl uvést, jakým proudem je možno výstupy dekodéru TT-DEC G a R zatížit.

Rozložení polarity výjezdů pro vlastní testovací kolejiště.

    Všimněte si, že v obou polovinách (zelené a červené) jsou kolejnice výjezdů pólovány opačně (při pohledu z vnějšku směrem k bodu otáčení). V zelené polovině je modrý vodič vlevo, v červené vpravo. Názvy J-K nehrajou roli, prohodit kolejnice mostu je maličkost. Jeden konec mostu je tedy vždy v zelené, druhý v červené polovině a při přechodu mezi polovinami dojde k přepnutí.

    Tento způsob přepínání mostovky je rozhodně lepší a levnější, než použití reverzního modulu. Spolu se smyčkami jsem se tím reverzních modulů zcela zbavil. Žádné "rány", žádné jiskření, žádné opalování kol a kolejnic, žádné potíže při osvětlených vagonech. Paráda.

Na začátek článku

Programování dekodéru

    Největší oříšek. Manuál...bída, jako vždy. Chybí spousta informací, od méně důležitých, až po ty zcela zásadní. Něco jsem zjistil, něčemu neporozuměl. Možností připojení točny (myšleno kolejově) je mnoho. Od jediné koleje, až po plný počet výjezdů v obou směrech. Most je možno sice otočit jen do 12ti poloh, ale i opačným směrem. Tedy 24 možností, výjezdů.

    Rovněž způsobů ovládání je více. Příkazy z ovladače centrály, z TrainControlleru jen přes tlačítka nebo cesty, až po to hlavní, tedy plně automatizované nastavování točny automatikou TrainControlleru. Potřebuji kompletní naprogramování všech výjezdů a jednodušší varianty rozhodně popisovat, a hlavně zkoušet, nehodlám. Když točnou točíte už 14 dnů a pořád to není ono, tak na nějaké další, jednodušší možnosti už nějak nestačí nervy.

    Podle popisu výše je točna připojená, tak co dál? Čím začít? Především by se mohly hodit informace o tom, co vlastně signalizují tři LEDky na dekodéru. Výrobce to jaksi opomenul.
 

LED		Programování	Provoz
Zelená	trvale		Referenční poloha
	bliká	nastavení výjezdů	Pohyb mostu
	zhasnuto		Nereferenční poloha
Žlutá	trvale		Dosažení polohy
	bliká	nastavení adresy
	zhasnuto		Pohyb mostu
Červená	trvale		Přítomno J-K
	bliká	asi chyba, ale jaká, která, čí?

Za správnost neručím, ale pro začátek aspoň něco a časem se to může doladit. Tak dál...

    Od výrobce by měl být dekodér TT-DEC v továrním nastavení, přesto Reset provedeme znovu.

Tovární nastavení

    Odjistí se aretace mostu (páčkou po straně) a most se otočí do počáteční, referenční pozice. Tedy bouda vlevo nebo nahoru !!!

    Při vypnutém síťovém napájení stiskněte tlačítko S1 a držte jej. Nyní zapněte napájení TT-DEC. Všechny nastavené hodnoty budou vymazány a TT-DEC bude uveden do továrního nastavení. (Adr. 225, datový formát DCC, všech 24, nebo 48 kolejových výjezdů je nyní podle typu točny znovu naprogramováno. Toto je první rozpor, mně to tak nefunguje !!! Takto nastavená točna rozhodně nepracuje se všemi polohami, kterých je 12 + 12 opačně, tedy 24. Závěr, který z toho plyne, je jasný.

Chceme-li používat všechny výjezdy, rozuměj všechny polohy mostu, Reset rozhodně nestačí. Výjezdy nutno programově nastavit.

Test točny (Moc ale neřekne, i při chybném naprogramování to testovalo celkem v poho.)

    Stiskněte tlačítko S1 a držte jej cca 4 sekundy, dokud nezhasne červená dioda. Jakmile S1 pustíte, začne se točna otáčet o 360st. A krátce se zastaví u každého naprogramovaného výjezdu.

Nastavení základní adresy (Ta se ovšem při Resetu nastavila, takže, pokud není nutno nastavit druhou adresu, tedy 209, tento krok se vynechá.)

1. 1x tlačítko, žlutá LED začne blikat.
2. „MOVE“ 228± ¹⁾    Otáčet (vpravo či vlevo). Jakmile TT-DEC opakovaně vyslaný signál rozpozná, žlutá LED přestane blikat.
3. TT-DEC opustí automaticky programovací mód. Všechny tři LED svítí.

 ¹⁾    Povely, HW příkazy, jak je možno nazvat, jsou v následující tabulce. V adrese příkazu není třeba hledat žádnou vědu. Je to stejné, jako by se přehazovala výhybka. Takže třeba příkaz CLEAR se vytvoří stejně, jako by se poslal povel pro přestavení výhybky s adresou 226, do polohy "−" (mínus).

    Zde je nutno upřesnit, jak vlastně možno točnu ovládat. Dekodér TT-DEC reaguje na příkazy z centrály (z ručního ovladače LH100, MM atd.). Tyto příkazy jsou tedy hardwarové (HW příkazy) a TrainController k jejich vykonání není zapotřebí. Takto lze tedy ovládat točnu pouze z ručního ovladače.

Přehled HW příkazů je v následující tabulce:

Příkaz (Povel)
Mód				TrainController
Provoz	Program	Adresa	Význam	Ovladač	Operace
−	END INPUT	225− 225+		není k dispozici není k dispozici	Operace TrainControlleru jsou popsány v odstavci Ovládání.
− TURN	CLEAR TURN	226− 226+	otoč vpravo o 180°	není k dispozici
STEP RIGHT STEP LEFT	STEP RIGHT STEP LEFT	227− 227+
MOVE RIGHT MOVE LEFT	MOVE RIGHT MOVE LEFT	228− 228+
Track 1 Track 2		229− 229+	otoč vpravo na pozici 1 otoč vpravo na pozici 2
Track 3 Track 4		230− 230+	otoč vpravo na pozici 3 otoč vpravo na pozici 4
...		...	...
Track 23 Track 24		240− 240+	otoč vpravo na pozici 23 otoč vpravo na pozici 24

Základní adresa točny po továrním nastavení je 225. Použijí-li se točny dvě, měla by druhá adresu 209. Příkazy v tabulce by pak byly o 16 nižší.

    Pokud je ovšem TrainController k dispozici, je výhodné si vytvořit pro HW příkazy tlačítka a posílat tak potřebné povely. Je to praktičtější, než to stále přepisovat na ručním ovladači (LH100).

Tlačítko CLEAR. Adresa je tedy 226− . Ostatní tlačítka se udělají obdobně.

V TC to pak může vypadat nějak takto...   (Stáhnout je možno z posledního layoutu verze 9GA4.)

    Na předchozím obrázku je kompletní sada tlačítek, obsahující všechny HW příkazy (žlutá a červená tlačítka) a všechny příkazy TC (zelená tlačítka).

Nastavení rychlosti otáčení točny a řídicího taktu

    Že má každá točna jiné mechanické a elektrické vlastnosti, je jasné. Je to vlivem motoru a převodů. Kompenzaci je možno provést pomocí dvou potenciometrů dekodéru TT-DEC. Potenciometr P1 je pod krytem a slouží k nastavení řídícího taktu, potenciometr P2 je vlevo vedle chladičů výkonových prvků a slouží k nastavení rychlosti. Oba potenciometry jsou z výroby nastaveny do střední polohy, což je většinou zcela postačující. Pokud chceme upravit rychlost otáčení nebo se točna nechová korektně, je možno řídící takt a rychlost upravit, nastavit. Postup je následující ...

1. Oba potenciometry nastavit do střední polohy (tovární nastavení, vhodné pro většinu typů točen).
2. Příkaz „TURN“ 226+, který vede k otočení mostu točny o 180°.
3. U každého výjezdu točny musí být slyšitelné cvaknutí („klik“).
4. Pokud není „klik“ u každého (oboustranně) výjezdu slyšitelné, spustí se znovu příkaz „TURN“ 226+, při tom se pomalu otáčí potenciometrem P1 doprava, dokud nebude „klik“ u každého výjezdu slyšitelný a dokud se most točny nezastaví. Opakuje se postup a pomalu se otáčí potenciometrem doleva, dokud „klik“ nepřestane být slyšitelný. Optimální nastavení potenciometru P1 (řídicí takt) leží uprostřed obou těchto poloh.
5. Pomocí potenciometru P2 lze nastavit rychlost otáčení mostu. Při tom by mělo být slyšitelné kliknutí u každého výjezdu. Pomocí příkazu „MOVE“ 228± , změňte směr otáčení mostu a upravte rychlost otáčení potenciometrem P2.
6. Kontrola: Při dalším použití příkazu „TURN“ 226+   v obou směrech se musí most (zatížený lokomotivou i prázdný) otočit o 180° a musí se zastavit na stejném výjezdu (otočená a 180°). Pokud se tak nestane, opakuje se postup popsaný v bodech 1-5 při nastavení poněkud vyšší rychlosti otáčení mostu. Pokud se most pohybuje nerovnoměrnou rychlostí, je třeba zkontrolovat mechanickou část točny (motor, převody atd.).

    Dělal jsem to, ale potenciometry vlastně skončily ve stejné poloze, v jaké byly před nastavováním.

Programování kolejových výjezdů (napojení)

Napřed musí být nastavena rychlost otáčení točny a řídicí takt.

Točna je v referenční poloze.

Tovární nastavení (viz výše).

Svítí všechny tři LED.

Tady je postup, popsaný v manuálu:

1. 2x krátce tlačítko. Zelená LED začne blikat.
2. „INPUT“ 225+    Červená LED krátce zhasne a most se otočí do pozice referenční koleje (buď do naposled nastavené nebo do žádné).
3. „STEP“ 227−    Třeba i vícekrát otočte mostovkou na tu kolej, která bude kolej č.1 – referenční (jedno v jakém směru).
4. „CLEAR“ 226−    nebo     „CLEAR“ a „INPUT“ 226−  a  225+  “, čímž se uloží pozice referenční koleje. Pro REF kolej jsou to tedy dva příkazy. Červená dioda krátce blikne.
5. „STEP“ 227−    Otočte mostovkou k dalšímu výjezdu.
6. „INPUT“ 225+    Červená LED krátce zhasne.
7. Opakovat body 5 a 6 pro všechny další výjezdy. Tedy 1 - 12 !!!
8. „END“ 225−    Mostovka se otočí ke koleji č.1 – referenční kolej (tedy vlastně o 180 + 15) a programovací mód se automaticky ukončí. Pokud se mostovka neotočí, zopakujte programovací cyklus.

    Přesto, že v manuálu je příklad, který jasně popisuje způsob programování výjezdů jen od 1 do 12, nefungovalo to korektně.

A takto jsem to udělal následovně a ejhle, všechno OK.

1. 2x krátce tlačítko. Zelená LED začne blikat.
2. „CLEAR“ 226−    a    „INPUT“ 225+    , čímž se uloží pozice referenční koleje. Červená dioda krátce blikne.
3. „STEP“ 227−    Most se posune vpravo na kolej č.2.
4. „INPUT“ 225+    Červená LED krátce zhasne.
5. Opakovat body 3 a 4 pro všechny další výjezdy. Tedy až po výjezd 24 !!!
6. Po zadání posledního „INPUT“   se most sám otočí ke koleji č.1 – tedy o jednu polohu vpravo a programovací mód se automaticky ukončí. Všechny tři LED svítí. Pokud se to nestane, je třeba zopakovat programovací cyklus. (Pokud by posledním nastavovaným výjezdem nebyl 24, zřejmě by bylo nutno poslat ještě „END“ 225−).

    Asi jsem si to vyložil špatně nebo to překladač chybně přeložil, moje angličtina je totiž téměř nulová. Jestli tomu někdo porozumí lépe, rád se poučím.

    Předpokládám, že tímto způsobem by bylo možno nastavit i jen některé  výjezdy. Zřejmě by to pak přeskakovalo nepoužité polohy třeba při příkazu Step next a pod. Ověřovat to ale nebudu, nepotřebuji to, nechám vyniknout jiné. Točna i já toho máme už plné zuby.

Synchronizace mezi skutečnou polohou mostovky a zobrazením v PC ²⁾

    Pokud neodpovídá skutečná poloha mostovky točny zobrazení na displeji PC, je potřeba provést synchronizaci. Postupuje se následujícím způsobem:

1. Stiskněte 1x krátce tlačítko. Žlutá LED bliká.
2. Otočte mostovku pomocí příkazu STEP na kolej č1 – referenční kolej. Zobrazovaná pozice na displeji ovladače nebo PC nehraje roli.
3. Pošlete povel „Track 1“ 229−    Mostovka se netočí. Symbol mostovky v PC se otočí na pozici 1. Pokud se tak nestane, opakujte příkaz. Pozn: POZOR !!! PC musí být spojené s LV. Pokud je SW ve stavu Off line, nijak se to nesignalizuje !!!
4. Pro ukončení synchronizačního příkazu pošlete příkaz „MOVE“ 228±    tak dlouho, dokud se nerozsvítí všechny 3 LED. Tím je synchronizace ukončena.

²⁾ !!! Tak toto mi také nechodí !!! Naštěstí to ovšem není nijak zvlášť nutné. Postačí, nemění-li se poloha točny po vypnutí aplikace TC. Je-li v poloze referenční, tím lépe. A pokud se to nějak rozhodí, vždy to lze pomocí HW příkazů zase srovnat. Holt se asi pánové Freiwald a Littfinski nějak nedohodli.

Přepólování mostovky

    Pokud chceme použít pro změnu polarity mostovky výstup z dekodéru TT-DEC, je třeba stanovit "dělící linii", na které bude k přepólování docházet. Postupuje se následujícím způsobem:

1. Točna je v referenční poloze, svítí všechny tři LED.
2. Stiskněte 2x krátce tlačítko. Zelená LED bliká.
3. Otočte mostovku pomocí příkazu „STEP right“ 227− do polohy, před kterou prochází dělící čára.³⁾ Zobrazovaná pozice na displeji ovladače nebo PC nehraje roli.
4. Pošlete povel „MOVE“ 228±    Pozice pro přepólování se uloží, programovací režim se ukončí a točna se automaticky otočí na výjezd 1 – referenční kolej.
5. Kontrola: Vyšlete příkaz „TURN“ 226+ Jakmile přejede mostovka dělicí čáru, červená dioda krátce zhasne. Pokud je modul DSU připojen k TT-DEC, klapne při tom relátko modulu DSU.

³⁾ Zde je v manuálu menší nepřesnost. Je to tam totiž popsáno tak, jako by dělící linie procházela kolejí, výjezdem. To je ovšem nesmysl. Dělící linie prochází mezi výjezdy. Je-li tedy umístěna např. mezi výjezdem 12 a 13, aplikuje se ad 2) na výjezd 13 (viz násl. obrázek).

Dělící linie přepólování naprogramovaná při poloze 13, tedy mezi výjezdy 12 a 13.

    Pokud jsou výjezdové koleje kusé, slepé, nikam dál nevedou, jen třeba do rotundy, lze vše propojit snadno. U kolejí, spojených do celého kolejiště, je nutno uspořádání řádně promyslet. Možná by připadaly v úvahu i takové varianty, kdy by tento "dělící" systém nemusel vyhovovat. Pak nezbývá nic jiného, než použití klasického reverzního modulu (Lenz LK100 a pod.).

    Naprogramování dělící linie tedy funguje perfektně, což je, zejména pro jednoho ze spolupracujících kolegů, jistě dobrá zpráva. Zbavit se reverzních modulů, může být z více důvodů výhodné, ať už jsou od jakéhokoliv výrobce. Proč je tomu tak a jak toho lze dosáhnout ve smyčkách, v přechodových úsecích, to už je popsáno. Jenže tyto postupy u mostu točny nejsou možné. Dekodér TT-DEC má ale výstupy, které přepínací modul ovládají. A je jedno, zda jde o originální modul LDT DSU nebo náhradu, která je pochopitelně značně levnější.

    Přepínač DSU (DauerStrom Umschalter), který LDT dodává, není nic jiného, než bistabilní relé. Malý problém je v tom, že nikde není uvedeno, jak velkým proudem je možno ovládací výstupy TT-DEC zatížit a cívky origo relé jsou poměrně vysokoohmové, 720 Ω. Ovládací proud tedy tak do 20 mA. Výroba plošňáku, shánění vhodného relé, svorkovnice atd., to vše mluví pro použití originálního DSU. Jeho připojení je v manuálu. Koleje, připojené na výjezdy, jsou v obou polovinách rozdělení pólovány opačně. No, tohle je taky věta... z manuálu. Raději opět obrázek.

Takto musí být připojeny koleje na výjezdech. 

    Schéma DSU nemá smysl ani kreslit, každá cívka je připojena "mínusem" na jeden z výstupů TT-DEC R či G, "plusy" cívek jsou spojeny a přivedeny přes ochranný odpor (asi 470 Ω) na COM. Dva přepínací kontakty relé pak prohazují polaritu kolejnic mostu (J-K) vždy, když most překročí dělící linii. Jednoduché, funkční, bez proudových nárazů, bez opalování kol i kolejnic.

    Dosud však používám na přepólování kolejnic mostu modul Lenz LK100, a tak jen doufám, že se to rychle změní. Už se to změnilo, DSU dorazil a podrobnosti jsou uvedeny výše.

    Tak, dekodér TT-DEC je naprogramovaný, jdeme točnu zakomponovat do TrainControlleru.

Na začátek článku

Kreslení

    Nejprve je nutno zmínit názvosloví, terminologii, aby nedocházelo k omylům či nepochopení.

Symbol točny je kolejový prvek, vložený na layout (návrh kolejiště), propojený s kolejemi a bloky. Ovladač točny je prvek, kterým lze točnu (pohyb mostu) ovládat manuálně (myší).

Ovladač točny a popis jednotlivých ovládacích prvků.

Move right	Pohyb vpravo
Move left	Pohyb vlevo
Step next	Krok vpravo
Step previous	Krok vlevo
Stop	Zastavit
Track	Kolej, výjezd, poloha
Click Left or Right mouse	Levé nebo pravé tlačítko myši

    Poloha, nakreslená na předchozím obrázku, je referenční pro orientaci Svisle/Vertical. (Při Vodorovné/Horizontal orientaci je budka vlevo, referenční poloha Track 1 je tedy taky vlevo.) Jiné referenční polohy, než na 12ti nebo 9ti hodinách, tedy nelze nastavit !!! Prakticky lze říct, že tak, jak se symbol točny vloží na panel kolejiště, tak to prostě je. Vodorovně nebo Svisle. Bouda vlevo nebo nahoře. S dalším experimentováním si klidně poslužte.

    Z lišty nástrojů vložíme symbol pro točnu na kolejiště.

Most točny má 12 poloh, točna má tedy max. 24 výjezdů.

Na každé straně je 5 výjezdů, další 4 jsou v rozích. Každý roh má 3 různé možnosti směru výjezdu, ale...

    ... pozor! Předchozí obrázek a informace jsou závislé také na tom, jak velký symbol točny je na layout vložen. Počet výjezdů na symbolu se přizpůsobí velikosti. Rozhodně tedy nemá nic společného se skutečným počtem výjezdů. Ten je nutno upravit v oknu vlastností točny na zál. Tracks. Tvar a velikost symbolu točny lze vybrat naprosto libovolně. Některé tvary mohou být však nepraktické, až nesmyslné.

Symbol točny lze upravit dle požadavků. Důležité je ovšem vědět, že při změně velikosti symbolu se zcela ztratí nastavení na záložce Tracks a je nutno znovu nadefinovat.

    Pokud se výjezdy symbolu točny napojují na kolejiště, bloky, pomocí prvku Konektor/Connector, lze zjistit jednu zvláštnost (zřejmě jedna z chybiček TC). Konektor musí být ob jedno pole od symbolu točny, jinak se nevytvoří potřebná cesta. Ale ne na levé straně symbolu. Není to nijak významná věc, spíš podivnost. Když ale o ní nevíte, může to chvíli potrápit (jako mne ).

Na levé straně symbolu to jde "natěsno", nahoře, vpravo a dole to musí být ob jedno pole. Nevěříte? Vyzkoušejte.

    Teď je třeba otevřít okno vlastností točny a provést některá nastavení.

Na začátek článku

Nastavení TC

    Popisovat detailně všechny parametry není snad nutné, něco tedy jen zběžně.

Záložka General

1. Pod jménem se vybere Typ Točna/Turntable nebo Přesuvna/Transfer Table.
2. Výjezdy/Tracks - Maximální počet výjezdů - Zde je nutno vždy nastavit plný, maximální počet výjezdů točny, který se podle typů točen liší. Pro TT Fleischmann 6680 C = 24.
3. Orientace / Defaultní poloha (Orientation / Default Position) - Točna nemá v TrainControlleru žádné další nastavení defaultní polohy (tedy referenční polohy) !!! Jak už bylo řečeno, jiné referenční polohy, než na 12ti nebo 9ti hodinách, tedy nelze nastavit !!!
4. Turn Time - Doba otočení točny o 360°. Přesně řečeno, otočení mostu v Ovladači točny. A ten by měl souhlasit s točnou. Jenže převody, motor, to jsou všechno poněkud nestabilní prvky. Turn Time je třeba nastavit tak, aby byl pro oba směry o trochu větší, než reálné otočení.

ad 4) Je to z toho důvodu, že okamžik dosažení polohy je signalizován buď právě dosažením polohy Ovladače, anebo je třeba použít ohlas polohy dekodéru a zadat tento indikátor do položky Feedback na následující záložce Connection. Nepoužije-li se jedna z těchto možností, mašina se může dávat do pohybu ještě dřív, než je točna v klidu na poloze. Ve hře je ovšem také ještě nastavení zpoždění rozjezdu a způsob uvolňování bloků v Plánu, AutoTrainu, na bloku... je toho více, ale variant je mnoho a jsou to standardní postupy TrainControlleru.

Záložka Connection - Typ u dekodéru TT-DEC je třeba zadat Maerklin Digital Turntable 7686 and compatible !!! Adresa po továrním nastavení je 225. Použijí-li se točny dvě, měla by druhá adresu 209.

Záložka Customize - Zde lze nastavit barvy jednotlivých částí k obrazu svému. Především budku na tmavém pozadí je třeba odlišit.

Záložka Přizpůsobit / Customize - verze 9G. Přibyly dva parametry pro zobrazení Při zastavení a Při pohybu.

Záložka Tracks v defaultním stavu. Zde verze 7G. Vyšší verze (8G,9G) viz dále.

Záložka Tracks - Pomocí Activate, Deactivate, Delete, Add, Remove se nastaví požadované výjezdy, Přiřazení/Assign a případně směrovost (Forward, Backward).
Zde verze 7G. Vyšší verze (8G,9G) viz dále.

    Záložku Tracks je třeba probrat důkladněji.
 

1. Vlevo
   1. Pomocí Activate, Deactivate, Delete se nejprve nastaví požadované výjezdy. Delete odstraní oba výjezdy, Activate, Deactivate nastavují vždy jen jeden vybraný.⁴⁾
   2. Jednotlivým výjezdům je možno nastavit, kterým koncem mašina bude točnu opouštět. Zelená předkem (Forward), oranžová zadkem (Backward). Tato směrovost pak platí vždy, při jízdě Plánem i AutoTrainem, ale pouze pro mašiny, vybrané na záložce Trains (není-li tam uvedeno nic, platí to tedy pro všechny mašiny). 
2. Vpravo

1. Pomocí  Add a Remove se podobně vyberou výjezdy i vpravo. Maximální počet výjezdů vpravo je 24.
2. Jsou-li výjezdy nastaveny správně vlevo i vpravo, počet Active na obou stranách souhlasí, lze provést Přiřazení/Assign.
3. Přiřazení/Assign se provede následovně. Vybere se výjezd vlevo, pak k němu požadovaný výjezd vpravo a klepne se na Assign. Toto se provede postupně pro všechny dvojice.
4. Ještě je třeba nezapomenout na nastavení bloku přes tlačítko Block Properties..., což se provede běžným způsobem (indikátor, markery...).

⁴⁾ Právě tady asi leží jádro problému. Točna má vlastně jen 12 poloh mostu. Nezáleží-li na tom, jakým koncem loko z mostu vyjíždí, těchto 12 poloh stačí. Jakmile však je třeba, aby mohla loko z mostu sjet libovolně, tedy čelem nebo zádí (a toto lze v TC nastavit), je těch výjezdů zapotřebí 24 !!!

Výjezdy z točny:

    Platí určitá pravidla.

1. Referenční polohu nelze odstranit (Delete). To dá rozum.
2. Nelze označit obě strany jako Neaktivní (Deactivate ). To by pak poloha byla vymazaná, odstraněná (Delete).
3. Jednotlivé výjezdy mohou / nemusí být označeny Forward − Backward. Chybí-li tento argument, loko vyjíždí libovolně. Přes tlačítko
4. Most se vždy snaží otočit nejkratší cestou. Ještě že se to nechová, jako kolotoč.

    Právě kombinace všech těchto parametrů ovlivňují to, které výjezdy musí mít dekodér TT-DEC naprogramované. Nezkoumal jsem, zda, když je v TC naprogramované jen něco, prostě jen některé výjezdy, některé polohy, zda to tak musí mít (tedy ne vše) i dekodér. Domnívám se, že ne, a proto naprogramování všech výjezdů (24) v dekodéru je asi nejlepším řešením. Už jen z toho důvodu, aby bylo možno nastavení v TC libovolně měnit.

    Od verze 8G přibyly na záložce Koleje / Tracks tři parametry.

Záložka Koleje / Tracks, verze 9(8)G.

    Především je to tlačítko Vlaky... / Trains..., kterým lze podmínit, na která vozidla se budou vztahovat směrové parametry výjezdů Vpřed a Vzad. Tak lze docílit, že třeba páry budou do stání couvat vždy tendrem napřed a vyjíždět na hlavní kolej vždy čelem, kdežto ostatních mašin se to nebude týkat. Přiřazení vozidel se ale týká všech takových výjezdů najednou, nelze to rozlišit na jednotlivé výjezdy. Třeba v dalších verzích.
    Tlačítko Vlaky... / Trains... vlastně nahradilo záložku stejného jména. Zcela správně, neboť podmínka vlaky se vztahuje pouze na směrovost výjezdů. Pokud je třeba podmínit vjezd na točnu, provede se to standardně přes blok točny (tlač. Vlastnosti bloku).

    Zatržítka Počáteční / Begin a Koncový / End segment se využívají pro Segmentové točny, viz násl. obrázek, kde je mostovka přístupná jen z jedné strany. Nevlastním, nezájem.

Segmentová točna

Tak dále...

Záložka Operations - Využívá se třeba při nestandardním ovládání točny, kdy je pohyb ovládán např. pomocí relé, spínacích dekodérů atd. Pro uvedené akce je možno použít makra, která se spustí vždy před danou akcí. Makrem lze ovšem spustit třeba i zvukový soubor, prostě cokoliv.

Na začátek článku

Indikace dosažení polohy

    Točna TT Fleischmann 6680 C sama žádnou indikaci polohy nemá. Nebylo by asi nemožné dodělat potřebné prvky, třeba na základě jazýčkových kontaktů. Také indikace otáčení by jistě šla vyřešit, třeba pomocí napětí na motoru. Mnou používané spojení točny, dekodéru LDT TT-DEC a TrainControlleru (9 Gold) však nic takového nepotřebuje. Všechny potřebné věci jsou k dispozici. Jak bylo už výše popsáno, i bez indikace otáčení to lze řešit pomocí nastavení položky Turn Time / Doba otočení na záložce Obecné / General. Lze to však řešit ještě lépe, a to poměrně velmi jednoduše.

Záložka Připojení / Connection.

    Pokud není v položce Zpětná odezva (lépe ohlas) definován žádný indikátor, funguje parametr Turn Time / Doba otočení na záložce Obecné / General.

    Dekodér LDT  TT-DEC indikuje otáčení točny na výstupech svorkovnice Rűckmeldg. Feedback, označené a A.

Svorky, indikující otáčení.
Schéma k dispozici není, ale podle vnějšího měření to tipuji na běžný galvanicky oddělený výstup (optočlen).

Připojení k enkodéru LDT RS-16-O.

Připojení k enkodéru Lenz LR101.

    Indikátor svou aktivitou (červený) indikuje, že točna není v pohybu, tedy že je dosaženo cílové polohy. Tento indikátor s příslušnou adresou (dle enkodéru) pak stačí zadat v okně vlastností točny (zde ITP), záložka Připojení / Connection, položka Zpětná odezva. V tom okamžiku přestane točna reagovat na hodnotu nastavenou parametrem Turn Time / Doba otočení na záložce Obecné / General a rozhodujícím je aktivní indikátor ITP, který oznamuje, že točna stojí.

    V TrainControlleru se to v praxi chová jednoduše. Při vjezdu na točnu je jízda mašiny umožněna až v okamžiku, kdy je indikátor ITP aktivní. K případným kolizím i zbytečnému čekání nedochází. Indikátor (ITP) je také vhodné využít pro blokování různých akcí, maker, plánů, operací atd. V některých případech, např. při spuštění povelu pro pohyb točny ve chvíli, kdy se točna už točí, se zabrání nežádoucím stavům, ke kterým bez indikace pohybu točny dochází.

    Jak to mají jiné točny, nevím, ale u výrobků Roco / Fleischmann to bude nejspíš obdobné. Točnový dekodér LDT TT-DEC-R, který je pro další typy točen, má výstup pro indikaci pohybu stejnou.

Na začátek článku

Ovládání

    S točnou jdou v TrainControlleru dělat všelijaké fígle. Akce, kdy jsem předem jen doufal, že snad půjdou udělat, to vše je možné. Točnou lze libovolně hýbat, vpravo, vlevo, na určité místo výjezdu, a to lze následně zjistit. I když ne předáním čísla výjezdu, ale třeba na triggeru Flagmanu nebo v Podmínce. K různým akcím jdou přidat akce další, zvuky a pod.

    Ovládání v TrainControlleru je následující.

1. Ruční
2. Operací
3. Automatické

1. Ruční

    K ručnímu ovládání slouží Ovladač, který je popsán výše. Točnu lze nastavit do libovolné pozice pomocí jednotlivých prvků Ovladače nebo klepnutím myší na některý z výjezdů. Klepnout je možno levým i pravým tlačítkem myši a podle toho je zvolen také směr otáčení.

Také je možno klepnout přímo na symbol točny, v místě, kde se vlastně zobrazuje cesta na některý výjezd. Směr otáčení je pak ovšem zvolen automaticky.

    Pokud točnu ovládá sám TrainController (Operací či Automaticky, viz dále), není možno ovládat současně točnu ručně. Dojde-li k tomu, "rozhodí" se poloha točny na layoutu s reálnou polohou. Náprava je možná pomocí HW příkazů (třeba Step Right/Left).

2. Operací

    Na záložce Operace/Operations mnoha prvků (Flagman, Tlačítko ...) lze z nabídky vybrat Točny/Turntables a do pole Operace točnu vložit. Symbol lze pak rozkliknout a vybrat požadovanou operaci.

Operace točny.

    Na ovladači nad polem Select Operation  lze před výběrem Operace vybrat určitý výjezd. Podle toho se pak příkazy Track n mění (n...číslo vybraného výjezdu, tedy Track 1 až Track 24) a operace se váže k tomuto vybranému výjezdu.

    Jednotlivé výrazy mají následující význam:

    K tomu snad není co dodat, snad jen to, že některé operace jsou vázány na přítomnost loko na mostu a na její orientaci. Takto lze pak nastavit most do libovolné polohy pomocí Tlačítka, Flagmanu atd. Místo operace točny lze ale použít i třeba příkaz pro aktivaci předem vytvořené cesty. V přiloženém souboru lokopin_7gf8_tocna.zip. si to lze rovněž prohlédnout a vyzkoušet. Do stejného zipu byl přidán i soubor verze 9G.

3. Automatické

    Zde točna reaguje zcela běžným způsobem na požadavky Plánu či AutoTrainu. Stejně, jako při jakémkoli jiném automatickém pohybu z bloku do bloku. Jako startovní i cílový blok může být zadán i blok točny. Start a cíl se zadává stejně, jako by blok točny byl normálním (pevným) blokem mezi startem a cílem. Potřebné otočení mostu je provedeno automaticky, včetně případných požadavků na směry, které jsou zadány ve vlastnostech točny, pomocí položek Forward - Backward. Tak lze plnit všechny požadavky pro pohyb loko na točně a jejich výjezdech.

Při pohybu přes točnu se start a cíl zadává běžným způsobem, jako by blok točny byl pevný.

    Na předchozím obrázku jsou dva příklady. Most točny se orientuje buď podle nastavení  Forward - Backward (příp. jen pro vybrané mašiny) nebo to udělá "nejkratším" způsobem. Pokud chceme docílit určité směrovosti a  Forward nebo Backward nastaveny nejsou, je nutno Plán rozdělit do dvou Plánů a mezi vložit příkaz pro požadované otočení (třeba makrem, spuštěném na konci prvního Plánu).

Upozorňuji, že většina výjezdových bloků nemá v připojeném layoutu lokopin_7GF8_turn_2  fyzické indikátory. Simulátor zde nepracuje korektně !!! (Ale v reálu to funguje, jak víno.)

A ještě jedna věc (akce, příkaz) mi nefunguje. Refresh. Tento povel z hlavní nabídky TC - Railroad - Refresh Railroad by měl všechny prvky TC, tedy návěstidla, výhybky, příslušenství uvést do stavu, který je na obrazovce, na layoutu. Funguje to skvěle, ovšem u točny ne. Ta se po Refresh posune obvykle někam jinam, než je na layoutu. Snadno ji pomocí HW příkazů „STEP right“ 227− nebo „STEP left“ 227+ srovnáme. Ve verzi 9 je to už OK.

Na začátek článku

Příklady

    Nad příklady není. Říkám já, i mnoho dalších.

    Výchozí stav: verze 9 Gold, točna s indikací dosažení polohy (v simulaci je nutno indikátor ovládat ručně).

Příklad 1 - Otočení o 180°

Požadavek: 

Po stisknutí tlačítka TL1 vozidlo z bloku B01 vjede na točnu, otočí se o 180° a vyjede z točny zpět do bloku B01.

Uspořádání pro Příklad 1.

Tlačítko TL1, zál. Operace.

Tlačítko TL1 spustí sled příkazů na záložce Operace. Stejně tak mohou být tyto příkazy na zál. Operace v makru, Flagmanu atd.

1 - Spustí se plán B01-BT.

Točna se přestaví do polohy 1-13 (pokud v ní už není) a loko se rozjede na točnu. kde zastaví.

2 - 4 - Tyto tři příkazy tvoří smyčku, kde 2 je Začátek A, 4 je příkaz Skok na A a 3 je podmínka, že plán B01-BT je aktivní směrem vpřed (zelený).

            Vlastní podmínka se zadá po stisku tlačítka Změnit.

3 - Pokud je podmínka splněna, vykoná se následující příkaz 4, a program skočí na Označení A. To vše tak dlouho, dokud plán neskončí.

Pokud podmínka splněna není, následující příkaz 4 se přeskočí a program pokračuje řádkem 5.

Jednoduše řečeno, ve smyčce se čeká, dokud není Plán B01-BT ukončen.

5 - Točna se otočí o 180°.

6 - Spustí se plán B01-BT opačným směrem (tedy červeným, z BT do B01).

    Způsobů, jak toto naprogramovat, je jistě více. Místo některých příkazů je možno uvést makra, obsahující příkazy, a pak je možno tato makra podmiňovat, nebo lze použít dva plány (tam a zpět) a druhý spouštět z prvního atd. atd.

    Zde uvedený způsob je bez maker, jen s jedním plánem, využívající moderních prvků verze 9(8) Gold.

    Výjezd by neměl být směrový, neboť pro vybrané loko by se most případně před rozjezdem loko znovu otočil.

Příklad 2 - Výjezdy

    Výchozí stav: verze 9 Gold, točna bez indikace dosažení polohy (ale jen z důvodu lepší prezentace)

Uspořádání pro Příklad 2.

    Příklad 2 není ani tak příklad, jako spíš popis toho, co všechno lze s točnou provádět. Většinou je to sice v předchozím textu uvedeno, teď ale ještě víc detailů.

    Prvek Točna lze zadat buď jako test stavu polohy v Podmínce / Condition, či ve Spoušti / Trigger, nebo jako příkaz v záložkách Operace / Operation. Parametry příkazu točna, přístupné po stisku Změnit / Change, se liší právě podle toho.

Vložený prvek Točna, záložka Spoušť / Trigger. Po stisku Změnit / Change se objeví ...

... okno výběru polohy. Vybere se stiskem levé myši. Po stisku OK ...

... se vybraná "Kolej 1" objeví na předchozí obrazovce.
Zde to tedy znamená "Spustit Flagman, je-li poloha točny v poloze budkou na kolej 1".

    U zál. Operace je to trochu odlišné.

Na výběr je zde 12 typů operace, která se má provést. Vždy pro vybranou kolej.

"Točnové" operace:
Zde to dvojjazyčně uvádět nebudu, přeložte nebo se orientujte podle pozice. Nakonec, v angličtině viz výše.

1. Nejkratší cestou na výjezd.
2. Budkou na výjezd.
3. Vpřed, čelem loko na výjezd.
4. Vzad, zadkem loko na výjezd.
5. Přednastavený vjezd - dle směrové závislosti výjezdu. Okno vlastností točny, záložka Koleje, Vpřed, Vzad. Záleží tedy na orientaci loko na mostu.
6. Otočit o 180° ve směru hodinových ručiček.
7. Otočit o 180° proti směru hodinových ručiček.
8. Pohyb mostu vpravo.
9. Pohyb mostu vlevo.
10. Zastavit otáčení (ad 8,9).
11. Otočit na další výjezd vpravo.
12. Otočit na další výjezd vlevo.

    K tomu pár poznámek:

ad 5. Vztahuje se to jen na loko, uvedené pod tlačítkem Vlaky (Okno vlastností točny, záložka Koleje). Pro jiné loko se použije nejkratší cesta otočení.
         Rovněž se to vztahuje jen na výjezdy, které jsou označeny Vzad nebo Vpřed. Na neoznačené výjezdy se použije nejkratší cesta otočení.

    Většina ostatních povelů je snad jasná. Ne-li, ozvěte se, dopíšu.

    Poloha točny tedy lze v TC snadno indikovat. Zdůrazňuji to v TC. Ovšem pokud se ještě přidá Indikace dosažení polohy, výsledkem bude plně hardwarová indikace polohy točny. Ovšem jen s přítomností TC.

Flagmany indikují polohu mostu budkou na výjezd.

Flagman je aktivní, je-li točna otočena budkou na výjezd, Kolej 1.

    Takto jednoduše lze indikovat skutečnou polohu točny. Jednotlivé Flagmany pak mohou třeba ovládat signalizační LEDky někde na panelu.

Na začátek článku

Souhrn

    Zase to nikdo nevydrží přečíst celé, opět budu napadán z přílišné složitosti, tak zkusím co nejkratší návod.

1. TT-DEC, připojit napájení 16 V stř. a J-K (detail).
2. Reset dekodéru do továrního nastavení (detail).
3. Naprogramování potřebných výjezdů (já všech 24) (detail).
4. Zakomponovat točnu do TC Gold (detail).

Je to dost jednoduché a stručné ?

Na začátek článku

Závěr

    Velice děkuji všem zainteresovaným (viz Spolupracovali). Pokud jsem ještě na někoho zapomněl, velice se omlouvám. Dekodér, snaha mě poslat správným směrem, pomoc při prohledávání manuálů a zahraničních fór, to všechno mi moc pomáhalo. Tentokrát bych na to sám nestačil, a nebo by to trvalo hodně, ale opravdu hodně dlouho.

    Pořád mi ale vrtá hlavou, jak to v manuálu může být tak chybně popsané. Pochopil jsem to špatně? Pokud mi to někdo objasní, má u mne pivo (nebo dvě, samozřejmě Plzeň ).

Použité materiály:

Manuál TT-DEC, originál LDT, verze 6/2013, v angličtině:

http://www.ldt-infocenter.com/dokuwiki/_media/en/anleitungen/ttdec_06_13_en.pdf

Nastavení v TC Gold 7(8), originál LDT, v němčině:

http://www.ldt-infocenter.com/dokuwiki/_media/de/kompendium/tt-dec-tc-002_10_de.pdf

Manuál TrainController Gold and Silver Version 7, originál RAILROAD & Co.^®, v angličtině:

http://www.freiwald.com/software/70/Manual.pdf

Manuál TrainController Gold and Silver Version 9, originál RAILROAD & Co.^®, v angličtině:

https://www.freiwald.com/software/UsersGuide.pdf

Ostatní dokumenty, překlady a pod., uvádět nebudu. Jsou to především různé starší verze a překlady (česky, slovensky...). Případným zájemcům je ochotně poskytnu.

    Točen, měřítek i způsobů ovládání je jistě více. Přesto doufám, že se zde, jako obvykle, budete alespoň inspirovat. Jak už jsem řekl:

"Kdo nemá točnu, jako by ani nebyl."

Obrázky bez uvedení autora jsou z materiálů fy LDT.

Na začátek článku
Menu