Výhybky 2

1. Úvod
2. Dvoukolejka
3. DGV
4. Zhlaví
5. Závěr

Úvod

    Obvykle na úvod informuji, kterých systémů, výrobců atd. se daná problematika týká. Soubory layoutu (*.yrr...) jsou verze TC 7 Gold F8 (pro verzi 8G to bude stejné). Většina věcí je použitelná i ve verzích nižších, tedy Silver, 5.8. Zmiňované kolejivo je Tillig TT modelové kolejivo, tedy bez podloží. Zde už nemohu sloužit porovnáním nebo výčtem výjimek u jiných druhů a měřítek, protože je nevlastním. Uvádím to hlavně proto, že některé odlišnosti jsou zásadní a nerad bych zmátl čtenáře. Rozdíly budou především v ovládání přestavníky, tedy u angličanu i dvojitého křížení (pokud v daném, jiném kolejivu vůbec jsou k dispozici).

    Nějaké informace jsou už v článku RailCo TrainController - výhybky. Možná by bylo lepší, oba články spojit. Je mi to ale vytýkáno kolegy, kteří si články tisknou. V každém případě je třeba na předchozí článek aspoň mrknout. A pokud bych se zde opakoval, odpusťte. Je ale pár věcí, které jsem tehdy nevěděl a myslím, že by mohly být zajímavé.

    Něco lze prohlédnout v souboru lokopin_vyhybky2. yr*, který je k dispozici v sekci Ke stažení v lokopin_7gf8_vyhybky2.zip. V článku Komponenty jsou také detailnější informace o všech použitých prvcích.

Na začátek článku

Dvoukolejka

    Dvoukolejka v sobě skrývá několik zvláštností.

1. Kterým směrem se jezdí po které straně. I když o tom nějaký pojem mám, nejsem železničář a hlavně, není to pro následující výklad podstatné. Důležité je, jaké jsou požadavky a že to lze udělat libovolně.

2. Přejezd mezi kolejemi. Obecně zvaný kolejová spojka, prakticky provedený několika způsoby.

   
    Obr. 1 - Kolejové spojky.

    Kolejová spojka je tvořena dvěma levými nebo pravými výhybkami. Jde pak tedy o levou nebo pravou kolejovou spojku. Slouží pro přejezd na sousední kolej. Jsou-li obě spojky za sebou, jde o dvojitou kolejovou spojku (viz A), jsou-li obě spojky sloučené, kdy střední část tvoří křižovatka, jde o dvojitou křižovatkovou spojku, dvojité kolejové křížení (viz B). Už z předchozího obrázku je zřejmé, že mezi typem A a B je podstatný rozdíl v délce. Dvojité kolejové křížení prostě zabere na délku méně místa. Dvojitá kolejová spojka se vkládá obvykle před zhlaví, je-li tam více kolejí, než jedna, tedy třeba na dvoukolejku. Kolejí tam pochopitelně může být i více, pak tam také bývá více spojek (viz obrázek Frankfurtu v odstavci Zhlaví). To už v modelařině ale nebývá tak časté.

    Spojka typu A je asi nejrozšířenější (model i skutečnost). Celkem o ní nelze říct, vzhledem k TC,  mnoho zajímavého. Je sestavena ze čtyř běžných výhybek a je ji možno udělat jak v přímém směru, tak v oblouku.

    Dvojité kolejové křížení (DGV, z němčiny Doppelte Gleisverbindung), má však určité aspekty, stojící za bližší prozkoumání (viz B nebo C).

Obr. 2 - Dvojité kolejové křížení DGV. Nahoře Tillig TT modelové kolejivo (83210), dole schéma a hlavní rozměry.

    Z hlediska TrainControlleru je DGV zajímavé především proto, že v TC tento prvek chybí. Je nutné jej "udělat" ze čtyř výhybek (viz "B" a "C", obr.1).  Jak je vidět, je možno nakreslit na layout (návrh kolejiště TC) toto DGV dvěma způsoby, kdy koleje dvoukolejky jsou těsně u sebe ("B") nebo ob jedno pole ("C"). Pro TC to má dost zásadní význam.

Obr. 3 - U varianty "B", kde jsou koleje těsně vedle sebe, totiž chybí prvek křížení, křižovatka. Tento zdánlivě nevýznamný moment způsobuje to, že lze klidně nastavit obě křižující se cesty najednou.

    To je ovšem chyba, vlaky by se srazily. Pokud trváme na tomto způsobu nakreslení (z "velikostních" důvodů je to výhodné), je nutno tuto variantu ještě nějak ošetřit. Stačí třeba zablokovat možnost současné aktivace obou křižujících se cest na záložce Podmínka (Condition). Křižující se cesta má v podmínce neaktivní druhou křižující cestu.

Obr. 4 - Cesta C-1-4 má v podmínce, že cesta C-2-3 musí být neaktivní. (Pro cestu C-2-3 tam bude zase C-1-4.) Takto jednoduše se problém ošetří.

Obr. 5 - U varianty "C" není toto nutné. Vlastní křížení je totiž tvořeno křižovatkou (Vertical Crossing), a ta takovéto křížení cest neumožňuje. Ke kolizi zde pak dojít nemůže.

    Třešničkou na dortu pak může být i ošetření postavení výhybek, kdy pouze jeden pár výhybek může být postaven do odbočky.

Obr. 6 - Takto by to být nemělo...

Obr. 7 - Při cestě 1-4 by měly být výhybky V2 a V3 rovně (a obdobně naopak).

Obr. 8 - Zajistí to dva Flagmany, spouštěné takto ...

Obr. 9 - ... a mající v operaci (Operations) toto. Druhý Flagman to má obdobně.

    Můžeme k tomu přidat ještě svázání každého páru výhybek (V1-V4, V2-V3) stejnou adresou či dokonce jedním přestavníkem a máme kompletní uspořádání kolejové spojky, pomocí DGV.

Na začátek článku

DGV

    I když byl tento kolejový prvek, konkrétně Tillig TT (83210), probrán v minulém odstavci, je možno se na něj také podívat z hlediska mechanického a napájecího. Předem mohu říct, že po několikaletém provozu na DGV jsem nezaznamenal nějaké větší problémy, zastavování mašin, prostě špatný sběr proudu. Ale to pravé ořechové to není, a přitom to lze vylepšit. Něco snadno, něco hůř.

    Při bližším pohledu lze lehce zjistit, že DGV tvoří vlastně čtyři výhybky EW1. Srdcovky jsou tedy plastové, nevodivé. Úpravy EW1 na vodivou, přepínanou srdcovku jsou na webu popsány, nebudu to opakovat. Jistě je to možno udělat i zde. To je ovšem ta těžší část. Ta druhá je naopak podstatně lehčí.

Obr. 10 - Fotka je stejná, jen na spodním obrázku je zvýrazněno napájení. Černá (J), červená (K).

    Na předchozím obrázku je podstatná jedna věc. Srdcovky (ani nevím, zda se to tak jmenuje), označené modře a zeleně, jsou bez napájení !!! To je ovšem další kus kolejí bez proudu, a to dále sníží průjezdnost, která už je horší právě výše zmíněnými čtyřmi srdcovkami, které jsou součástí EW1. Stačí na zelenou a modrou srdcovku přivést správné napájení a sběr proudu se o polovinu zlepší.

Obr. 11 - Schéma napájení Dvojitého kolejového křížení DGV Tillig TT modelové kolejivo (83210).

    Je to tak triviální, že k tomu nelze moc říct. Napájení obou srdcovek zajišťuje dvojpólový přepínač. Ten může být tvořen třeba kontakty relé, nebo jednoduše dvěma mikrospínači. Zdrojem přepnutí pak může být výstup z výhybkového dekodéru nebo i mechanické spřažení mikropřepínačů se servem nebo jiným typem přestavníku. Podstatou je, že prvotním zdrojem přestavení je jedna z výhybek (vlastně libovolná). Na předchozím obrázku je to nakresleno pro směr od V2 do V3, kdy na modrou část je přivedeno černé J, na zelenou červené K. Při křížení z V1 do V4 se jen modrá a zelená část prohodí. Při všech výhybkách R, tedy rovně, je zcela jedno, co je na středních srdcovkách. Jen připomínám, že při nastavení křížení, musí být zbylé dvě výhybky vždy rovně (jak bylo popsáno výše, viz obr.7).

Na začátek článku

Zhlaví

    Zhlaví je část dopravny s kolejovým rozvětvením, ve které se traťová kolej rozvětvuje do dalších dopravních (případně manipulačních a účelových) kolejí. Tolik Wikipedie. Zhlaví může být různě složité. Od jediné výhybky, až po desítky, včetně angličanů, DGV a bůhví čeho ještě.

    Obrázek z Frakfurtu nad Mohanem od Floriana Sindermanna nás může nechat chladným, budeme se zabývat poněkud jednoduššími zhlavími. Zvláště jeden typ stojí za povšimnutí, a to když je kolejová spojka na vstupu zkombinována se zhlavím pomocí angličanů.

Obr. 12 - V následujícím textu je uvažován angličan Tillig č.83300 (DKW) TT modelové kolejivo.

Obr. 13 - Kolejová spojka provázaná se zhlavím pomocí angličanů.

    Toto uspořádání je v modelové železnici celkem časté. Jednou z hlavních výhod je kratší zastavěné místo a také angličany jsou zřejmě v oblibě, ale tím veškeré klady končí. V reálu to asi nebude zrovna obvyklé, navíc angličan je přece jen komplikovanější, než výhybka, a to nejen mechanicky, ale i elektricky. Ovládáním, ale i stykem sběrných kol s pohyblivými, tedy hůře napájenými částmi angličanu. Prostě, nejezdí to přes něj někdy nejlépe. Jenže místa není v modelové železnici nikdy dost, a tak se prostě tato varianta používá. Základní informace jsou v článku minulém, tady jen něco navíc.

     Vazba mezi výhybkami V1-A2 a V2-A1 je celkem jednoduchá. Myšleno vazba stejnou adresou. U angličanu použijeme vždy jen tu adresu, která jej ovládá (obr.13) na levé straně. Pokud bychom chtěli ušetřit přestavník i výstup výhybkového dekodéru, lze vazbu provést i jedním přestavníkem, který přes soustavu torzních pák ovládá obě výměny. Zní to složitě, jak však bylo popsáno u ovládání DGV, je to celkem snadné, viz článek Servo a výhybky. Tady bych chtěl jen upozornit, že dvě serva nejdou připojit paralelně na výstup servodekodéru, to lze jen v případě elektromagnetických nebo elektromotorických přestavníků.

    A vjezdová návěstidla VN1, VN2 při závislé soustavě? Pokud jsou výhybky kolejové spojky ve vazbě (jakékoliv), stačí pak pro definování návěstních dekodérů ND4 použít výhybky, tedy V1 a V2. Adresa angličanů, ovládající jejich pravou stranu, se použije stejně, jako by tam byla další běžná výhybka.

    Tento, poněkud složitější výklad, možná trochu vylepší následující údaje.

1. Na místě angličanu si lze představit dvě běžné výhybky.
2. Pro správnou činnost ND4 je podstatné, aby výhybky¹⁾ v poloze do odbočky měly v poli Konfigurace výstupu (Output Configuration) na záložce Connection symbol  " + ".

¹⁾ Je lhostejné, zda jde o běžnou výhybku či angličan.

Obr. 14 - Vazba adresou 36, mezi výhybkou V1 a levou stranou A2. Vazba adresou 34, mezi výhybkou V2 a levou stranou A1.

Na začátek článku

Závěr

    Jak už jsem uvedl, nejsem železničář. Znalosti drážních předpisů mám jen velice slabé, skoro žádné. Pokud jsem se tedy dopustil v tomto ohledu nějakých chyb, budu rád, když na ně upozorníte, zvláště mají-li vztah přímo k TrainControlleru.

Ať žije digi.

Na začátek článku
Menu