Byl jsem dost překvapen, jak málo informací (natož v češtině) se dá sehnat k tak běžnému zařízení, jako je točna. Řadu informací jsem sháněl poměrně dlouho a poměrně těžko, proto snad někdo uvítá to, co je v tomto článku shrnuto. Některé poznatky se mohou využít i u jiných modelů, neboť princip připojení ke kolejišti je stejný. Pokud mi někdo sdělí další poznatky a postřehy, jsem připraven je ověřit a případně do článku rovněž zakomponovat, aby informace byly vždy co nejúplnější.
Testovaná točna je TT od fy Fleischmann, typ 6680 C. Zdůrazňuji, že je připojená do digitálního kolejiště, ovládaného systémem Lenz. Problémy jsou naštěstí řešitelné velmi snadno. S lítostí jsem ovšem zjistil, že výrobce se připojením do digitálního provozu vůbec nezabýval, nebo jsou mé znalosti cizích jazyků tak špatné (angličtina téměř nula, němčina pod nulou, já měl holt ve škole ruštinu), že jsem to v návodu nepostřehl (manuál v elektronické podobě jsem také nenašel a přepisovat angličtinu do překladače se mi nechtělo). Český dodavatel se českým návodem rovněž neobtěžoval.
Tato točna je zřejmě připravena na provoz analogový. Zkoumat jsem to nehodlal, pro zapojení do digitálního kolejiště to je zbytečné. "Digitální" připojení (tím nemyslím digitální ovládání, např. přes ovladač nebo přes počítač) je naštěstí jednodušší, než to analogové, takže potřebné úpravy točny spočívají vlastně jen v odstranění nebo vyřazení z činnosti některých prvků.
Popis úprav
Při "instalaci" točny do kolejiště jde o zapojení obvodů točny a připojení vnějších kolejí (11). Pro zkušenější postačí krátké sdělení. Oddělené úseky severní a jižní kolejnice mostu se propojí. Kontakty mostu na výjezdové koleje (1, 2 ..1a, 2a ..) se odstraní. Připojené koleje (normálně napájené) se připojí natvrdo na výjezdové koleje točny. Most se připojí přes modul zpětné smyčky (Lenz LK100, nevím, zda jsou k dispozici i moduly jiných výrobců). A to je vše.
Obr.1 - Zapojení točny TT Fleischmann 6680 C pro digitální kolejiště.
Pro ty méně zkušené to trochu rozvedu. Obrázek 1 vypadá složitě, ale je to jen proto, že jsou na něm vyznačeny všechny potřebné údaje. Točna se ovládá "točítkem", které je dodáno s točnou. To ovládá přepínač, který je aktivován dvěma polohami točítka. V otvoru točítka se přitom objeví zelené nebo červené pole (co to tak asi může znamenat?). Tímto je měněn směr otáčení a jsou tím také připojovány vždy jeden krátký úsek na mostu točny k tomu dlouhému. Tedy S1 k S2 a J1 k J2. Přitlačíme-li točítko ještě více na jednu nebo druhou stranu, dostane se do funkce druhá část točítka (prakticky tlačítko) a most se začne otáčet na příslušnou stranu. Uvolníme-li ovládací knoflík hned, provede se posun o jedno pole, držíme-li jej, točí se most stále, dokud jej neuvolníme. Pak se točna zastaví na nejbližším výjezdu. Koleje mostu jsou na krajích opatřeny kontakty, které se připojí vždy na příslušnou výjezdovou kolej. To je stav, v jakém je točna distribuována. Délka připojené koleje (11) 282mm je pro instalaci do stání rotundy Auhagen (obj.č.13280).
Pro digitální kolejiště (digitální napájení kolejí, výhybky přitom mohou být ovládány klidně i analogově) je potřeba provést dvě následující úpravy (velká písmena odpovídají popisu v obr.1).
Propojení kolejnic mostu (A)
Odstraníme dělení severní i jižní kolejnice mostu. Most demontujeme. Je to popsáno v návodu. Pomocí šroubováku odstraníme kryt mezi kolejnicemi mostu a vymáčkneme segerovu pojistku z osy. Na každé straně musí být vyjmuty dva díly výjezdových kolejnic (nebo záslepek). Most se uvolní pomocí páčky po straně (ke středu) a pootočí do těchto dvou volných pozic. Pak lze směrem vzhůru vyjmout (obr.2). Nácvik nám určitě přijde vhod, neboť stejnou práci musíme občas udělat, abychom vyčistily most zespodu, hlavně jeho přívodní kontaktové pole, které je vidět na obr.3, včetně příslušných kontaktů.
Obr.2 - Demontáž mostu.
Nyní odšroubujeme dva šrouby, držící desku s plošným spojem (obr.3).
Obr.3 - Demontujeme desku s plošným spojem.
Desku odklopíme a proletujeme dva a dva kontakty relé, které střídavě spíná vždy jeden krátký a dlouhý úsek kolejnice mostu (obr.4 a 4a).
Obr.4 - Proletujeme příslušné propojky.
Obr.4a - V obrázku 4 jsou to tato dvě propojení.
Teď jsou kolejnice mostu nedělené. Tyto dvě propojky lze udělat i na jiných místech, ale tady mi to připadalo nejjednodušší. Přistoupíme k druhé úpravě.
Odstranění kontaktů mostu (B)
Je třeba odstranit kontakty mostu, které spojují koleje mostu s výjezdovou kolejí, ke které je most právě natočen. Protože to je nevratná operace, ti, kteří se bojí (zpočátku silně i já), mohou kontakty mostu ponechat a přerušit jednu připojenou kolejnici izolovanou propojkou v bodu D a druhou přeříznutím v bodu E (obr.5).
Obr.5 - Při ponechání kontaktů mostu provedeme přerušení připojených kolejnic takto.
Má to dvě nevýhody. Nemůžete najet krátkou mašinou (ale hodně krátkou) těsně k mostu z koleje, na kterou není otočeno (proč bychom to asi dělali) a musíme na dvou místech izolovat připojené koleje (stejně jsou zasypané štěrkem). Já, nechav se přesvědčit dvěma zkušenějšími kolegy, jsem kontakty odstřihl. Je to elegantnější, u připojených kolejí se nemusíme "obtěžovat" izolováním a nakonec, odstraněním kontaktů odstraníme také dvě místa, kde dochází ke tření (to je celkem příjemná zpráva).
Na jedné straně je odstřižení kontaktů zcela bez problémů, na té druhé, kde je unášecí ozubené kolo, je k nim trochu horší přístup. Proto nejprve povytáhneme celý pohonný modul směrem od středu, až se modul uvolní z vedení (takové dva výstupky na vnitřních stěnách mostu), a pak lze celý pohonný mechanizmus nadzvednout poněkud nahoru (obr.6).
Obr.6 - Odstranění kontaktů mostu.
Kontakty nyní zkrátíme o jejich aktivní část, aby se nedotýkaly výjezdových kolejí. Zbytek zatlačíme (např. pomocí malého šroubováku), zpět do drážky. A máme hotovo.Připojíme modul zpětné smyčky a vše sestavíme zpět.
Podotýkám, že točna funguje i bez těchto úprav. Připojené koleje spojíme s výjezdovými v bodě C (nebo hned za ním) "izolovaně" (obr.1a). V tomto případě je však podle polohy točítka, vždy jeden z krátkých úseků mostu (S2 nebo J2) včetně výjezdové kolejnice bez napájení. Je to "jen" 6 centimetrů, ale třeba Rosnička to nezvládne a musíme pootočit točítko do druhé klidové polohy. Tím se připojí napájení do kratšího úseku (včetně výjezdové koleje) a mašina vyjede. Delší mašiny jsou bez problému.
Další varianta spočívá ve vynechání bodu A. Bez proudu je pak pouze tento kratší úsek kolejnice mostu (S2 nebo J2), který měří pouze 25 mm. Ale tak jednoduchou úpravu vynechat je nesmysl.
Závěr
Poznatky z delšího provozu zatím nemám. Přesnost natočení mostu mi nepřipadá zrovna velká. Nepřesnost vystavení je až 0,6 mm, a tak uvažuji o vytvoření mírných náběhů kolejnic výjezdových a kolejnic mostu pomocí základního modelářského nástroje (pilník) v bodu B (obr.7). Zatím jsem to však neudělal a nejprve bych to rozhodně vyzkoušel na jiných kolejích.
Obr.7 - Náběhy kolejnic (pohled shora).
Na závěr si neodpustím jeden z mých oblíbených bonmotů: "Kdo nemá točnu, jako by ani nebyl."
Obr.8 - Řekněte, není to krásný pohled? A to je jen testovací ("bezkrajinová") sestava.
Na začátek
článku
LokoPin
18.06.2007