(obrázek vpravo stránky DS MODEL)
Tento článek popisuje postup instalace nové DPS (Bedlisch), do lokomotivy TT, 749 (ex T478.1), Kuehn, č.prod. 33412 (33410).
Pro digitalisty, analogem nemohu sloužit.
Porovnání:
Kuehn |
Bedlisch |
|
Pozičky |
ano |
ano |
Konce (vypnout) |
ano |
ano |
Reflektor (samostatně) |
ne |
ano |
Posunová světla ČD |
ne |
ano |
Kabiny |
ne |
ano |
Zvuk (příp. Jacek) |
ano |
ano |
Spřáhlo (1 či 2 elektrické) |
ne |
ano |
Konečně jsme se po letech dočkali. Kuehn (nebo Kűhn, na stránkách je oboje) vypustil dlouho očekávanou, předem dlouho ohlašovanou mašinu. Bardotku, Zamračenou ... jak chcete. Na recenze máme jiné kolegy, tak se zaměřím na elektroniku, digitál. Původní DPS (deska plošných spojů) vyhoví jen v základních funkcích. Rozhraní (konektor) Next18 toho moc vyvedeného nemá (lze vypnout konce, instalovat zvuk), takže chceme-li nejen ozvučit, ale ovládat také nezávisle všechna světla, přidat třeba i elektrické spřáhlo, je to třeba trochu předělat. Naštěstí máme mezi sebou kolegu Martina Holzmana (Bedlisch), který se těmito věcmi zabývá a nutno dodat, že velmi úspěšně a kvalitně.
Za poměrně hodně vstřícnou cenu dodal novou DPS, dekodér Zimo MX645P22 (zvuky Petr Smutek - Jacek), repro Zimo a ještě i osvětlení kabin.
1 - Osvětlení kabin
2 - Lokodekodér Zimo MX645P22 (tedy konektor Plux22)
3 - Repro Zimo
4 - DPS
Tato sestava umí ovládat všechna světla samostatně (pozičky, konce, reflektor, kabina, posun) a dovoluje ještě připojení jednoho, či obou elektrických spřáhel. Možnost ozvučení je samozřejmostí.
Je docela legrační, porovnáme-li origo DPS Kuehn (nahoře) s DPS Bedlisch (dole).
Nebudu rozhodně o tom polemizovat. Kuehn se prostě nejspíš snažil vyrobit univerzální desku pro různé mašiny, pro analog i digital, s určitými možnostmi, a tak to prostě je. Chceme-li více, desku vyměníme. Trochu problém je, pokud už máme v origo desce s konektorem Next18 zvukový dekodér, neboť ten je nutno vyměnit za Plux22. Jdeme-li do toho už s těmito informacemi, jsou náklady minimální a schopnosti mnohonásobně lepší.
Důrazně upozorňuji, že popisuji systém Lenz, a že jiné systémy mohou mít stejné nebo podobné jen dílčí části !!! V článku Komponenty jsou detailnější informace o některých použitých prvcích.
Prostě se desky prohodí a je to. Pár lehkých zádrhelů se však najde vždycky, tak si myslím, že popisem možná pár kolegům pomůžu.
Poloha západek.
Takto si lze pomoct nejjednodušeji.
Původní DPS Kuehn
Nová DPS Bedlisch
Přišroubujeme DPS.
Připájíme vodiče.
Všechny pájecí plošky na DPS jsou označeny:
TRACK - sběrače (koleje)
MR, ML - motor
REPRO1, REPRO2 - reproduktor
BI, ZL, MOD - destičky pozičních a koncových světel (viz dále)
SP1, +COM_SP1 - spřáhlo (viz dále)
Na polaritě moc nezáleží, ale prohodíme-li přívody k motoru, mašina opačně jezdí, než svítí (pozičky, konce). U TRACK když zkřížíme vodiče na jedné straně, bude mašina zkratovat. Repro může být libovolně.
Schéma připojení DPS. Větší výkres je v přiloženém návodu, který je
dodáván s
DPS.
(Autor: Martin Holzman)
Reproduktor Zimo
LS10X15 s nalepenými proužky oboustranné
lepící pásky.
(Foto: Martin Holzman)
A to je vše. Pokud ovšem nechceme osvětlit i kabiny.
Vypadá to velmi jednoduše (a také to jednoduché je), ale pokud nevíme JAK, nemusí to dopadnout dobře. Chvíli jsem s tím jemně lomcoval, ale bez úspěchu. Pak jsem si nechal poradit od Martina Holzmana. Postup je jednoduchý.
Kabina
1 - Světlovod poziček
2 - Krycí destička
3 - Kabina
Demontovaná kabina s přilepenou destičkou osvětlení.
Teď se opět nainstaluje kabina zpět, postupem opačným.
Nejprve se vloží a zacvakne těleso kabiny (3). Správná poloha se kontroluje od kraje okna dveří (4a) a kolmostí zadní stěny kabiny a střechy karoserie (4b). Kolmost je také dobře kontrolovatelná zvenku, průhledem do kabiny. Západky v bodě (4) musí zacvaknout, kabina drží.
Položí a lehce se zafixuje lepidlem (já Herkules) stínící přepážka (2).
Do otvorů pro světla (1a) se zasune světlovod (1). Jedno světlo bylo nutno mírně obrousit jehlovým pilníkem, nešlo dorazit. Nesmí se to ale přehnat, aby to aspoň trochu drželo (jinak asi trochu lepidla). I zde je nutno dbát na správnou polohu (kolmost, souosost), aby body (1b) na obou stranách mašiny měly správnou vzdálenost a správně navazovaly na osvětlovací destičky v hlavním tělese mašiny. Pokud se bod (1b) na předchozím obrázku dostane příliš vpravo, nemusela by jít karoserie nasadit, zacvaknout. Pokud bude bod (1b) příliš vlevo, mohlo by to méně svítit. Tady mohl Kuehn udělat nějakou lepší aretaci než jen zasunutím do otvorů světel.
Pak už se jen připojí konektor osvětlení do DPS (lze otočit, pak kabiny svítí opačným směrem, dobré označit kapkou barvy) a nasadí a zacvakne se karoserie. Hotovo.
Uznávám, že Bardotka není zrovna ideální lokomotivou pro posun, ale momentálně nevlastním žádnou jinou vhodnou mašinu, zvukovou, s dobrou tažnou sílou. V úvahu by připadal pouze Kocour (Tillig), ale tam by bylo třeba také vyměnit DPS, navíc jeho tažná síla je o dost menší než u Bardotky. No, možná časem ...
Spřáhlo je popsáno v článku Elektrické spřáhlo, nastavení v TrainControlleru je obdobné jako u Brejlovce.
U Bardotky však nastal problém s polohou el. spřáhla SD-modell. Nevím, kde udělali soudruzi chybu a kteří soudruzi to vlastně byli, zda Kuehn nebo SD-modell. Ve výsledku je to asi jedno, navíc mám dojem, že obě strany to mají tak fifty-fifty. Podstatné je, že nainstalované el. spřáhlo je asi o 1 mm výš, než by bylo zdrávo. Potíže jsou pak se svěšením (spřažením, spojením) při najetí na vozy. Instalace šachty (NEM358) origo kinematiky žádnou změnu svislé polohy neumožňuje, navíc jakýkoliv pohyb směrem dolů je omezen průchodem v pluhu. Tak, a co teď?
Vlevo Bardotka a spřáhlo cca 1 mm nad měrkou Tillig, vpravo Brejlovec Roco (rovněž nic moc
).
1. Něco je nutno provést s pluhem, to je jasné. Varianty jsou dvě.
Zvolil jsem druhou možnost b) (viz předchozí obrázky). Jehlový pilníček nebo
žiletková pilka, potom docvaknutí štípačkami, za minutu bylo hotovo.
Rozhodně to takto vypadá lépe než zcela bez pluhu.
2. Dostat spřáhlo níž má také dvě varianty.
Instalace Peho by zřejmě vyžadovalo značnou rozborku (DPS, všechno zase odletovat, podvozek ven) a do toho se mi nijak zvlášť nechtělo. Takže opět varianta b).
Trik LokoPin spočívá v jednoduché změně tvaru části spřáhla, která se zasunuje do normalizované šachty (NEM358).
Úprava polohy spřáhla změnou tvaru zasouvací části - trik LokoPin.
Vzpomněl jsem si, že jsem to již jednou, dvakrát s úspěchem použil. Snad obrázek poslouží dostatečně. Podstata je dost jednoduchá. Na jedné straně se ubere (pilník), na druhé přidá (vteřiňák-gel). A doladí se jehlovým pilníčkem. Nevyhovuje-li výsledná poloha, lze to dělat opakovaně. Pokud by se takto vůbec nezadařilo, došlo by nejspíš na Peho (zda by to vůbec šlo, netuším).
Tady se mi to ovšem povedlo na první dobrou a mašina svěšuje a odvěšuje bez problému.
Vlevo Bardotka po úpravě. Mírně skloněné spřáhlo nevadí, svěšení i odvěšení
funguje bez potíží.
Ještě bych poznamenal, že spřáhlo má čepy dva. Lze tedy zasunout na ten první, nebo jej odštípnout a zastrčit spřáhlo až na ten druhý. Vše záleží na vzdálenosti nárazníků, aby se v obloucích nezasekávaly. Je to třeba změřit a vyzkoušet, a to u všech používaných vagonů. U Brejlovce jsem to nechal už na ten první čep, tady u Bardotky jsem první odštípl a použil až ten druhý. S Kuehn Bmto bez problémů.
Nejsem si jist, kolik uživatelů ocení tento článek, nevím, kolik jich je, či bude. Každopádně mně by takové informace značně ulehčily práci a nebýt Martina Holzmana, možná bych i něco ulomil. Martine, díky za vše.
Tachometr může vypadat třeba takto ...
... a takhle to svítí.
Na začátek
článku
LokoPin
03.08.2019
06.10.2019
poslední editace
Spolupracoval:
Martin Holzman