Vozy

1. Úvod
2. Dlouhá adresa
3. Funkční dekodér
4. Motorák 810 + přívěs
5. Patrová souprava Bp
6. Ovládání
7. Závěr

   Úvod

    Název článku je hodně obecný, protože jeho obsah je tentokrát tzv. napříč tématy.

    Na tato témata je toho na webu už dost (k pozornosti doporučuji např. článek Spřáhla Peho 330 v praxi na stránkách Petra Smutka). Ostatně, právě od Petra jsem čerpal praktické poznatky. Velmi přínosné. Pokusím se tedy soustředit spíše na nějaké další odlišnosti, fígle, problémy, a vynasnažím se ukázat raději více obrázků a méně keců.

Foto: Tomáš Pech

    V šuplíku mám rozdělanou čtyřvozovou soupravu Bp na osvětlení. Asi tak 10 let. Až teď jsem se konečně rozhoupal k akci. Jenže instalace sběračů z náprav a její následné testování mě zrovna o kvalitě tohoto systému nepřesvědčily. A tak jsem si řekl, že je pravý čas k tomu, vyzkoušet napájení z lokomotivy pomocí vodivého spřáhla Peho 330. A protože u motoráku jsem s tím v souvislosti se špatným napájením počítal, byl ten motorák takový příhodný rozpink, pardon, rozjezd.

    Pokud půjde o elektroniku, digitál, důrazně upozorňuji, že popisuji systém Lenz, a že jiné systémy mohou mít stejné nebo podobné jen dílčí části !!!  V článku Komponenty jsou detailnější informace o některých použitých prvcích.

Na začátek článku

Dlouhá adresa

    Nejprve jedna maličkost, kterou nebude na škodu trochu probrat. Krátká / Dlouhá adresa. Základem je norma NMRA. To však většinu modelářů moc nezajímá, a tak se pokusím o popis jednodušší, více praktický.

    Adresace lokodekodérů v digitálu je dvojího druhu. Krátká / Short (Primary, Small..) Adress a dlouhá / Extended Address. Zatím jsem se nikdy nedostal k tomu, abych to potřeboval, ale moduláři jistě vědí, o čem je řeč, a nemusí být na škodu to znát, chceme-li např. rozdělit mašiny a vagony do několika kategorií, právě třeba podle adres. Třeba 0 .. 99 mašiny, 101 .. 199 vozy (osvětlení) atd. atd.

    Teoretický rozsah adresace je 0 - 10239. V praxi záleží na tom, v jakém rozsahu umí zařízení (centrála) adresu vysílat, a v jakém umí přijímací komponenta (lokodekodér) adresu přijímat. To lze zjistit z manuálů jednotlivých komponent a může se to dost lišit. Také to může být ovlivněno, limitováno ručním ovladačem, kalkulačkou, Lenz LH100, Roco multiMAUS a pod.

Vysílání (centrála, ovladač)

Lenz LZV100 + LH100    (Centrála Lenz compact nebo LZ100 do v.2.3 umí jen dvoumístné adresy.)

Zajímavostí je, že i krátkou adresu, tedy 0 - 99 lze zadat, jako dlouhou.

Příjem (lokodekodér)

Lenz, Zimo, ESU

V manuálech Lenz je trochu guláš kolem adres 100 - 127, protože lokodekodéry to zřejmě umí jako krátkou adresu, ale centrály Lenz nikoliv.

Nastavení CV

Nejprve je třeba rozhodnout, zda bude funkční adresa krátká, či dlouhá. O tom rozhoduje bit 5(6. v pořadí) v CV29. Desítkově je to číslo 32.

Krátká .. CV29.5=0

Dlouhá .. CV29.5=1

Nastavení krátké adresy je jednoduché, zapíše se do CV1.

Nastavení dlouhé adresy je stejně jednoduché u Lenz, zapíše se také do CV1. Centrála sama provede nastavení CV29.5(6)=1 a provede výpočet a zadání do CV17, CV18.

Pokud tuto automatiku centrála neumí, je nutno CV17 a CV 18 vypočítat a zadat ručně. S výpočtem, který lze na internetu dohledat na více místech, se nezabývejme. Stejně to nemáte rádi. Stačí použít kalkulačku.

(Původní zdroj: David Řikovský, Moduly Brno)
 

    Horší je to s převodem opačným směrem. Jsou známé hodnoty CV17, CV18 a je třeba zjistit adresu. Abychom se opět vyhnuli výpočtu, provede se to zase přes kalkulačku, stylem pokus-omyl. Vodítkem může být tabulka, kde je vidět, že každá hodnota CV17 ukazuje na skupinu 256 adres, které jsou pak v CV18 (tam je ale vždy jen hodnota v rozsahu 0-255). Pro CV17=192 je to 0¸255, pro CV17=193 je to 256¸511 až pro CV17=231 je to 9984¸10239.

Tabulka rozšířených adres lokomotiv

Na začátek článku

Funkční dekodér

    Zde popisovaný funkční dekodér MP nabízí v současnosti fa DCCdoma a svou nízkou cenou předčí možná všechny tovární i jiné výrobky.

    Pár nedostatků by se našlo, ale tím hlavním je návod. Je špatný, matoucí, nejasný, neúplný, až chybný. Faktem je, že dobrý manuál asi neexistuje, ale tento patří k nejhorším, co jsem viděl. Škoda, odradí to jistě mnohé zájemce o koupi tohoto jinak velmi dobrého produktu. Naštěstí jde o poměrně jednoduché zařízení, takže základní nastavení zvládnout lze celkem snadno. Možná trochu pomůže i následující popis.

    Funkční dekodéry jsou lokodekodéry, které nemají zabudované funkce motoru. Používají se tedy na ovládání ostatních činností vozidel, kterými mohou být vozy i lokomotivy vybaveny. Především jsou to vnější i vnitřní světla, ale i kouřové generátory, serva na dveře, pantografy atd. atd. Možností mnoho. Mají různé možnosti, parametry, různý počet různých výstupů a s tím vším i odpovídající cenu.

Technické údaje:

    Jednoduchý a levný funkční dekodér, vhodný pro základní osvětlení osobních vozů, koncových světel, i třeba blinkrů pro tramvaje.

Příklad připojení funkčního dekodéru MP, fy DCCdoma.

Pro nastavení CV se na vodiče trakce DCC připojí výstup pro programovací kolej a zapisuje se stejně, jako pro běžný lokodekodér.
CV lze jen zapisovat, číst u tohoto dekodéru nelze. Po zápisu každého CV je hlášena chyba, což se ignoruje.

U bitově nastavitelných CV, např CV29, jsou bity označeny 0 - 7, jinak řečeno 1. (první) až 8. (osmý) bit.
Ve zkráceném záznamu je tedy pro první bit uvedeno CV29.0, pro poslední, osmý, pak CV29.7. Ještě lépe je, když se napíše  CV29.0(1) nebo CV29.7(8).

Seznam CV

CV	bit	pořadí	váha	Popis	Rozsah	Default	Poznámka
1				Adresa krátká	1-99	3
8				Reset	33	0	Jen pro čtení, ale po zadání 33 se provede Reset
17					192-231	192	Popis viz Dlouhá adresa
18					0-255	0
29				Konfigurace	0-99	2
	0	1	1	Směr jízdy 1)	0 ..Normální 1 ..Obrácený	0
	1	2	2	Počet jízdních stupňů 2)	0 .. 14 1 .. 28/128	1 (dek 2)
	5	6	32	Adresa Krátká/Dlouhá	0 .. Krátká 1 ..Dlouhá	0
	6	7	64	Posun F1-F4 na F9-F12	F9-F12 místo F1-F4	0
51				Kmitočet blikání	0-255	130	130 .. 1Hz
33-50				CV33 - CV50 určují, které funkce spínají které výstupy a v jakém směru, případně s blikáním.			Vpřed a Vzad závislé na CV29.0 !
33				F0 vpřed 1)	0-179	1
	0	1	1	Výstup A
	1	2	2	Výstup B
	4	5	16	Výstup C
	5	6	32	Výstup D
	7	8	128	blik
34				F0 vzad	0-179	2
	0	1	1	Výstup A
	1	2	2	Výstup B
	4	5	16	Výstup C
	5	6	32	Výstup D
	7	8	128	blik
35				F1 vzad 3)	0-179	16
	0	1	1	Výstup A
	1	2	2	Výstup B
	4	5	16	Výstup C
	5	6	32	Výstup D
	7	8	128	blik
36				F1 vpřed	0-179	16
	0	1	1	Výstup A
	1	2	2	Výstup B
	4	5	16	Výstup C
	5	6	32	Výstup D
	7	8	128	blik
37				F2 vzad	0-179	32
	0	1	1	Výstup A
	1	2	2	Výstup B
	4	5	16	Výstup C
	5	6	32	Výstup D
	7	8	128	blik
38				F2 vpřed	0-179	32
	0	1	1	Výstup A
	1	2	2	Výstup B
	4	5	16	Výstup C
	5	6	32	Výstup D
	7	8	128	blik
a dále ...
až
50				F8 vpřed	0-179	0
	0	1	1	Výstup A
	1	2	2	Výstup B
	4	5	16	Výstup C
	5	6	32	Výstup D
	7	8	128	blik

¹⁾ Pokud je nastaven "Obrácený" směr, zamění se u CV33 až CV50 "Vpřed" a "Vzad".
²⁾ Tak to netuším , k čemu by to mohlo být dobré.
³⁾ Od CV35 do CV50 je Vpřed a Vzad prohozené. Nevím proč.

RailRoad TrainProgrammer s defaultním souborem "MP_function_7f8_def.yrp".
Soubor i šablonu "DCCdoma_MP_function_7f8.yrc" lze stáhnout v sekci Ke stažení, ze souboru lokopin_mp_function_dccdoma.
 

Poznámka (vyrobce):

Pro zlepšení "pomrkávání" lze na stávající kondenzátor 10M (viz obr.) připojit paralelně další kondenzátor s max. kapacitou 200M. Doporučené napětí 35V.

Na začátek článku

Motorák 810 + přívěs

Foto: Josef Vendolský

    Potřebné komponenty jsou prozkoumány, stačí to dát nějak dohromady. Nejprve motorák ...

    Tento vzhledově docela ucházející (aspoň pro mne), ale jízdně prakticky nepoužitelný produkt raději nejmenované firmy (dodavatel mi roky slibuje, že mi pošle jiný, lepší pojezd), je v mém vlastnictví. Zbavit se ho nemohu, vlastně nechci, neboť to byl dárek. Jezdit se s ním však nedá. Že to "řve, jako kráva", to ještě skousnu, ale že to každou chvíli zastaví, protože dvě pevně uložené nápravy prostě trvalý sběr proudu zajistit nemohou, to už je na mne moc. Je to ale motoráček, kterým jsem v mládí často jezdil, takže nostalgie zvítězila. Rozhodl jsem se vyzkoušet jeden z modernějších produktů, a to magnetické spřáhlo Peho 330, a pak také funkční dekodér MP od fy DCCdoma.
    Ukázat to chci proto, že jsem narazil na samé potíže. Nedařilo se, všechno špatně. Mám na to takové příhodné úsloví, které je ovšem nepublikovatelné.

    "Akce" zahrnuje jen pár kroků:

• Instalace kinematik Peho 100 a 101.
• Instalace magnetického vodivého spřáhla Peho 330.
• Instalace sběru proudu z kol u přívěsu.
• Instalace (aspoň nějakého) osvětlení.

    Zdálo se mi to jednoduché. Poněkud jsem se mýlil.

    Už jen to rozebrání ... Výrobce se nějakými západkami vůbec nezabýval, všechno prostě slepil vteřiňákem. To rozebrání je pak lahůdka. Ale kastle mi praskla trochu jen na jednom místě a vidět to skoro, nebo spíš vůbec, není. Nakonec se to slepí.

Ani kinematika Peho 100, ta kratší, se do motorového vozu nevešla.

Hodně jsem frézoval všemi směry, nakonec jsem musel kinematiku obrousit vpředu, zkrátit, zapustit do převodovky, odstranit i magnet, takže přišlo vniveč i zpětné vracení kinematiky do střední polohy. Tady se ukázala první kladná věc. Pro spojení pomocí magnetů tam to vracení vůbec být nemusí.

 Co je ale nutné, aby kinematika měla plný výkyv do stran, jinak v kritických obloucích, hlavně v protisměrných, dochází ke krátkodobému rozpojení jednoho z kontaktů spřáhla. Výřez v karosérii jsem dvakrát zvětšoval.

    U přívěsu bylo nutno udělat sběr proudu. Z kol, aby to bylo ze všech čtyř. Aby se co nejvíce snížilo tření, instaloval jsem i ložiska Peho 205. Výsledek byl proti očekávání zcela opačný. Kola se sotva točila, protože rozsochy byly příliš tvrdé a blízko u sebe. Nakonec jsem to nějak rozchodil. Ale byla to chyba. V tom původním plastovém lůžka byla trochu vůle, a ta je pro kontakt s kolejí, spolu s přitlačováním sběrače, naopak žádoucí. Uvidíme, vrátit se zpět by bylo trochu obtížné.

Tak jsem použil podobnou metodu, jako byly sběrače u motorového vozu.

Přívěs, kinematika, sběr proudu

1 .. Olovo - Původně tam byly jako zátěž dvě velké podložky. Pro uvolnění místa pro sběr proudu bylo nutné závaží odlít z olova.

2 .. DPS, uprostřed dělená

3 .. Sběrač - fosforbronz tl. 0,1 mm (Litomyský). Šířka sběrače je cca 1 mm. Umístění je potřeba přihnutím doladit tak, aby sběrač lehce pružil a nikde nedrhl.

4 .. Pro sběrače bylo nutno v základní desce přívěsu vyfrézovat potřebné otvory.

    Detaily popisovat nehodlám, budou se lišit podle odlišných požadavků, různých produktů  a materiálů, které jsou k dispozici, schopnosti, možnosti a nástrojové vybavení modeláře nevyjímaje. Zaprvé jsem vždy přístupný konzultaci a za druhé by mohly stačit fotky. 

    Nakonec však vše celkem klaplo a jízdní vlastnosti mě ohromily. Mé testovací kolejiště, s volně položenými kolejemi a výhybkami EW1, to projede, i zcela pomalu, naprosto perfektně. O SN, kde jsou výhybky EW2 s napájenými srdcovkami, ani nemluvě. Velká spokojenost.

    Teď ještě nějaké to světlo, protože přívěs je bez osvětlení, a to vypadá dost divně, když motorový vůz svítí vpřed i vzad a přívěs nic.

Červené a žluté LED 1,8mm se základnou, na reflektory, brzdová světla i vnitřní osvětlení.

Přívěs, osvětlení, reflektory
Hodnoty odporů jsou informativní. Podle požadavků, vkusu, LEDek atd.

V přívěsu nainstalovaná koncová světla. Přepínají se dle směru bílá/červená, ale je otázkou, zda by to nebylo lepší vypnout. Couvat přívěsem vpředu, to asi moc ne.

Přívěs, osvětlení vnitřku

V přívěsu jsem osadil i vnitřní osvětlení. Spíš na zkoušku, protože dva výstupy funkčního dekodéru byly k dispozici a protože v motoru je místo sedadel vidět motor a převody, tam by to asi nebylo ono.

Funkční dekodér MP je přilepen oboustrannou páskou (přikládána k lokodekodérům), LEDky jsou jen lehce přilepeny vteřiňákem.

Osvětlený přívěs

Na to, že jsou tam jen čtyři LEDky přilepené na strop, to svítí až moc dobře.

Motorový vůz osvětlit nejde, není tam vhodný lokodekodér (Kuehn N025-P) a místo chybějících sedadel je vidět motor s převody.

V motorovém voze jsem natvrdo odpojil zadní světla, se samotným se stejně nedá jezdit.

Teď se teprve ukázalo, že jsem klidně toto osvětlení mohl použít pro přívěs. Pozdě bycha honit ...

    Přiznávám, že jsem se s tím moc nebabral. Většina věcí by šla udělat mnohem lépe. LEDky na originální DPS, buďto sehnat od výrobce, nebo udělat, nebo použít ty z motorového vozu. Výřezy v čelech dodělat, dobarvit. Celá konstrukce situovaná nikoli do karoserie, ale na rám, atd. atd. Ale účelem bylo vyzkoušet magnetické spřáhlo a levný a jednoduchý funkční dekodér, což bylo obojí splněno.

    Když to tak na konec shrnu, jsou to takové rozporuplné pocity. Moc práce, která mě nebaví, je titěrná, málo místa, už nešikovné ruce a špatný zrak (stáří), použití zastaralých šuplíkových zásob, nejde osvětlit motor atd. atd. Příště už bych do toho asi nešel, nebo aspoň jinak.

    Tím hlavním kladem však je, že teď se s tím dá jezdit naprosto v pohodě a svítí to dopředu i dozadu, a o to mi šlo především.

Na začátek článku

Patrová souprava Bp - osvětlení

Instalace kinematik Peho již popsána je. A když už to tak pěkně jezdí, chtělo by to taky osvětlit.

Ovládání osvětlení vagonů mě nijak moc nelákalo. Zatím mi svítí jen motorák BR185 (VT37) a že bych jezdil se zhasnutým, to ani ne. Takže postačí, když bude svítit pořád. Zhasnout by šel odpojením napájení úseku, což by na vyhrazených místech (max 2-3) taky nebyl problém. Také jsem uvažoval o ovládání pomocí jazýčkových kontaktů a bistabilního relé, jenže nakonec to bylo všechno jinak.

    Nejprve jsem zkoušel přivést trakční napětí z kolejí přes sběrné kontakty. Žádná sláva to nebyla. Asi by to chtělo superkondenzátor a pár dalších součástek. V mém případě by to znamenalo týdny laborování a do toho se mi nijak nechtělo. Navíc sběrné kontakty podstatně snížily lehkost otáčení kol, chtělo by to víc laborovat, možná slabší plech, prostě zase dlouhé ladění a nakonec trochu špíny a bude to mrkat. A tak jsem se rozhodl přivést trakci z mašiny. Od čeho máme Peho 330. Souprava je celá kompaktní, mezi vozy žádná další spřáhla nejsou, takže pro tento případ, ideální stav.

Pokračování později, časem, možná ...

Na začátek článku

Ovládání

    Hardwarově, ručním ovladačem (ale i z TrainControlleru) lze funkce vozu(-ů) ovládat více způsoby.

    Základní možnosti jsou dvě:

1. Funkční dekodér ve voze má stejnou adresu, jako tažné vozidlo.
2. Funkční dekodér ve voze má adresu, která je odlišná od tažného vozidla.

    Dále mohou být funkce vozu:

1. Směrově nezávislé. To převažuje. Nejobvykleji jde o vnitřní osvětlení, dveře, pantografy, zvuky, a to vše se chová pro oba směry stejně.
2. Směrově závislé. Poslední vůz je Řídící, nebo chceme, aby se tak choval. Jede-li vlak tažným vozidlem vpřed, na posledním voze svítí koncová světla. Při opačném směru tam však svítí reflektory.

    Možnosti  1, 2, a, b  lze různě kombinovat a i funkční dekodéry jednotlivých vozů mohou mít adresy stejné nebo různé. Zohlednit je třeba i to, zda jsou jednotlivé vozy elektricky propojené, a jak budou provozované. Zda trvale stále s jednou mašinou, jako celý vlak, či se bude jejich umístění měnit, nebo budou ponechávány i samostatně. Je tedy třeba zvážit všechny požadavky, a těm přizpůsobit naprogramování funkčních dekodérů a způsob jejich ovládání. Pár příkladů neuškodí.

Varianta				Poznámky
1a	Lokodekodér adresa 30	Funkční dekodér adresa 30	Funkční dekodér adresa 30		Funkce vozů jsou adresně svázány mezi sebou  i s lokomotivou. To může být výhodou i nevýhodou. Vhodné je to především tam, kde vozy s mašinou tvoří ucelený vlak, nejsou oddělovány od mašiny, rozdělovány, ani přemísťovány k jinému vlaku.
	Asi nejjednodušší varianta. Vozy nejsou propojeny, tak musí být funkční dekodér (FD) v každém. Každý vůz musí mít pochopitelně i sběr proudu. Všechny funkce mohou být ovládané z libovolného vozidla, obvykle je to mašina. Další varianty záleží na počtu výstupů FD a na tom, co je na ně v jednotlivých vozech připojeno. V případě zde uváděného FD MP, jsou výstupy 4. Tři mohou ovládat 3 části osvětlení vozů (všech současně). Čtvrtý výstup je zapojen jen v posledním voze na koncová světla. Nebo mohou být všechny LED zapojené na jediný výstup FD, včetně koncových světel, a pak se jedinou funkcí rozsvítí vše.
2a	Lokodekodér adresa 30	Funkční dekodér adresa 31	Funkční dekodér adresa 32	Funkce vozů jsou adresně oddělené, ovládání funkcí je zcela samostatné. Vhodné je to především tam, kde je třeba vozy rozdělovat, ponechávat samotné, či přemísťovat k jinému vlaku.
	Obdoba předchozí 1a, jen FD ve vozech mají adresy různé. Jednotlivé vozy je pak možno ovládat zvlášť (např. postupně je rozsvěcovat). V posledním voze lze ovládat světla 3 částí + konce, v ostatních 4 části (u zde uváděného FD MP).

    Je jasné, že elektricky nepropojené vozy mají horší sběr proudu, takže občas to problikne. Záleží pochopitelně na konstrukci sběračů, ale není to tak hrozné (viz můj přípojný vůz Btax, patřící s ohledem na sběr k nejhorším, ale problikne jen občas, a to samozřejmě bez elektrického připojení spřáhlem).

Varianta			Poznámky
2b	Lokodekodér adresa 30	Funkční dekodér adresa 31	Funkce vozů jsou adresně oddělené, ovládání funkcí je zcela samostatné. Přípojný vůz lze oddělit, ponechat samotný, či připojit k jiné podobné soupravě.
	Přípojný vůz je Řídící (vpravo). Vlak tedy jezdí oběma směry. Obdoba předchozí varianty 2a. V přípojném voze má však výstup FD pro reflektory/koncová světla směrovou závislost, takže přepíná bílá/červená. Osvětlení obou vozidel lze ovládat samostatně. I zde by bylo možno použít jednodušší variantu 2a.

    Jsou to jen takové inspirační příklady, snad to pomůže k lepšímu pochopení celé problematiky. V provozu pak je ovládání závislé právě na předchozím nastavení. Variant je pochopitelně mnoho.

    Ovládání hardwarové je tedy jednoduché. Z ručního ovladače (Lenz LH100, Roco MM...) zvolíme vozidlo a požadovanou funkci. Jak je naprogramováno, taková je reakce. Jde-li třeba o vlak s 8mi vozy, ve variantě 2, tedy s různými adresami FD, tak se trochu namačkáme. Z tohoto důvodu je někdy varianta 1 (stejné adresy), výhodnější.

    V TrainControlleru je to naštěstí zcela jinak. Je tam k dispozici poměrně mocný nástroj, a to Popisy vlaků / Train Description.

Na začátek článku

Závěr

    Vždy tvrdím, že nejsem modelář. Spíš elektronik a hlavně programátor. Tady jsem se o tom opět přesvědčil. Pár inspirativních pohledů se ale i zde snad dá získat. A to taky není k zahození. Nebo ano?

Na začátek článku
Menu