Jména TC

  1. Úvod
  2. Soubory
  3. Prvky
  4. Závěr

Úvod

    Zde není nutno psát něco o systémech a HW komponentech. TrainController (dále jen TC) z balíku RAILROAD & Co.™ fy Freiwald software je z tohoto hlediska otevřená aplikace. Pojmenovat co nejlépe prvky TC, ale i soubory, je opravdu nutné. Vedou k tomu dva důvody. Aby se v tom vyznal sám autor a aby se v tom vyznal i případný konzultant.

    Rozhodně nejde o nějakou normu, ale pouze o ukázku možností při stanovení jmen jednotlivých prvků TC. Dále uvedená jména nejsou výplodem nějakého náhodného systému. Je to výsledek několikaleté práce s TC. Práce, při které chybějící nebo nevhodně stanovená jména způsobovala řadu potíží. Třeba vám je tento článek pomůže odstranit.

Na začátek článku

Soubory

    Při ukládání layotu vytváří TrainController především 3 soubory (bak je jen záloha yrr):

  • SOUBOR.yrr
  • SOUBOR.yrw
  • SOUBOR.yrs
  •     Co který soubor obsahuje, je popsáno. Chceme-li změnit název SOUBOR, provede se to uložením z aplikace, příkaz Uložit jako.../Save As... Pokud se změní layout, vytvoří se nová verze, je třeba změnit i název. Především při následných konzultacích je posílání různých verzí pod stejným jménem velice zmatečné. Už název by měl obsahovat údaje o lokalizaci, datu, ale i verze a patch by neměly chybět.

    Příklad:
            lokopin_7gf8_modul_1_20140701.yrr
    ...úprava...
            lokopin_7gf8_modul_2_20140701.yrr
    ...úprava další den...
            lokopin_7gf8_modul_3_20140702.yrr
    ...atd.

        Pochopitelně stačí i vrcovice1.yrr, vrcovice2.yrr... atd., i když třeba verze a patch jsou informace, které by tam chybět neměly.

        Staré soubory je také dobré zachovat. Často v nich lze nalézt některé postupy, časem vynechané, nepoužívané. Mnohdy se stane, že něco přestane fungovat. Ale dřív to přece fungovalo ... tak jakpak jsem to tam tenkrát měl udělané?

    Na začátek článku

    Prvky

        Přesto, že je k dispozici i soubor *.yrr, stačí si vytisknout následující obrázek. Soubor *.yrr slouží především pro to, aby bylo možno si jména upravit a použít nějaký jiný, vlastní systém.

        A teď pár poznámek k obrázku ...

        Zaprvé je nutno říct, že je podstatný rozdíl mezi značením v reálné železnici a v TrainControlleru. Sice by soulad nebyl špatný, ale prakticky není prostě možný. Bylo by jistě dobré, mít třeba bloky pojmenované podle kolejí a určitá podobnost jistě na škodu není, ale pro TC to naštěstí není nutné. Při postupné výstavbě se totiž odlišnému pořadí nevyhneme. Přece, např. při vložení další koleje, bloku, výhybky, návěstidla nebudeme polovinu prvků přečíslovávat. Pro programování, nastavování TC, jsou výhodné naopak vztahy mezi bloky a souvisejícími indikátory, markery, návěstidly atd. Tady ty souvislosti velice usnadní orientaci.

        Netřeba popisovat, co jaké písmeno a číslice určuje, snad je to patrné na první pohled. Jde hlavně o to, aby bylo jasné, jaký je to prvek, jaký má případně vztah k těm ostatním a jak a v jakém pořadí se bude zobrazovat v nabídkách (roletkách) a výpisech (tisk, Explorer...).

        Nepojmenovaným prvkům TC jména přidělí (skrytě). Není-li prvek závislý na nějakém jiném prvku (např. bloku), dostane jméno <Switchboard (06/13), kde čísla jsou souřadnice na layoutu (řádek/sloupec). Jde např. o výhybky, tlačítka, mimobloková návěstidla atd. Zobrazení <Switchboard (06/13)>, pak na přehlednosti moc nepřidá.

        Některé prvky však mají jistou závislost (třeba na bloku) a zde se TC tento vztah snaží u jména zachovat (třeba indikátory, markery, bloková návěstidla, také plány, vzniklé automaticky a pod.). Má to ovšem určité podmínky. Dobře je to vidět např. u vkládání prvku do bloku (okno vlastností bloku, zál. Block Editor).


    Vložení (přiřazení) indikátoru do bloku.

        Levým tlačítkem se vkládá nový, ještě nepojmenovaný indikátor (nebo VK či Flagman). Tento indikátor dostane jméno bloku a za pomlčku pořadí (podle toho, kolik je v tom bloku indikátorů), zde Block 41-2. Pokud je do bloku vložen již existující prvek, jméno si zachová. Stejně tak, když je pojmenován později, následně.

        Zde nutno podotknout, že závisle pojmenované prvky změní jméno při změně jména nadřízeného prvku. Složitější věta s jednoduchým významem.

    Příklad:

    Vytvoříme-li blok, přiřadí mu TC jméno Block n, kde n = pořadí.
    Blok je prvek, nadřízený obsaženým, přiřazeným indikátorům, markerům, blokovým návěstidlům, virtuálním kontaktům.
    Přiřadíme-li takový prvek do bloku, rozumí se nepojmenovaný, TC ho nazve jménem bloku. Tedy Block 1. Všem takovým prvkům stejné jméno.
    Je-li stejných prvků více (návěstidel, indikátorů, Stop markerů pro jeden směr...), rozliší je TC ještě pomlčkou a pořadím. V nabídkách je u prvku ještě grafický symbol, udávající typ a polohu/směr, takže identifikace je jednoznačná.
    Pokud se následně změní jméno bloku, změní se jména všech takto závislých prvků.
     
    Prvek Jméno od TC
    Blok Block 1
    Indikátor Block 1
    1. návěstidlo Block 1-1
    2. návěstidlo Block 1-2
    atd.

        Změníme-li teď jméno bloku na B01, bude výsledek ...

    Prvek Jméno od TC
    Blok B01
    Indikátor B01
    1. návěstidlo B01-1
    2. návěstidlo B01-2
    atd.

        Má to své výhody i nevýhody. Všechny prvky bloku jsou v nabídkách pěkně pohromadě, systém pojmenování je méně pracný, ale některé souvislosti se ztrácejí. Další +/- si můžete odvodit sami, navíc je to dost subjektivní posouzení. Každý prostě dle svého gusta. Teď dále ...

        Pořadová čísla je vždy nutno stanovit tak, aby bylo zajištěno správné třídění. Je-li tedy např. max. počet výhybek do sta, jsou pořadová čísla 01, 02, 03 ... a ne 1, 2, 3. Stejně tak i u ostatních prvků.

        Grafické prvky, symboly (na předch. obrázku vpravo dole), jsem vytvořil jen na ukázku, že to snadno lze udělat. Ze souvisejícího *.yrr se dají snadno stáhnout. Je možno vytvořit i další, složitější. Něco lze nalézt i na webu (jde o soubory *.yrf), je to ale dost obtížné hledání, navíc je to obvykle poplatné odlišným lokalitám (Německo, Rakousko, Anglie...). V souvisejícím souboru je *.yrf také obsažen.

        Největší problémy u návrhu jmen byly s návěstidly. Po lehce bouřlivé debatě s konzultantem (strojvůdce, nyní inspektor) jsem zavrhl systém, který se používá v reálném drážním provozu. Pro potřeby TC totiž není vhodný. Při programování (triggery, podmínky...) je nutné vědět, zda jde o návěstidlo blokové, mimoblokové, zda má vztah k nějakému bloku atd. Názvy, jako L2, Sc1b, Se3 atd. totiž potřebné informace neobsahují.

    Částečně je to popsáno v článku Návěstidla 2. Podstatné rozdělení z hlediska jmen v TC, je na návěstidla:

     
      Typ Příklad
    1. Bloková N01LB
    2. Mimobloková (se vztahem k bloku, k blokovému návěstidlu) N01LM
    3. Mimobloková (bez vztahu k bloku, k blokovému návěstidlu) Nx17

        Bloková návěstidla - ad 1) řídí sám velký TC. Mimobloková návěstidla je řídit, spouštět, zapotřebí (triggerem). Řízení je možno odvodit od návěstidla blokového - ad 2) nebo od řady jiných prvků a akcí (tlačítko, výhybky, plány...) - ad 3). A právě toto všechno jsou informace, které je, při výběru v triggerech, podmínkách atd., dobré znát.

    Na začátek článku

    Závěr

        Určité možnosti jsou zde nastíněny. Nechat vše na TrainControlleru dobré není. <Switchboard (06/13)> FUJ !!! Uděláte-li si to však zcela jinak, dobře. Každý má svůj způsob, systém, třeba lepší. Určitě každému vyhovuje něco jiného. Ale ty základy, nesoucí potřebné informace, ty by tam chybět neměly. Usnadní to práci při programování, ladění, odstraňování chyb. A v neposlední řadě to pomůže k lepší orientaci i případnému konzultantovi. Teda mně.

    Na začátek článku
    Menu

    LokoPin

    30.06.2014  
      13.05.2015 poslední editace
         
    Spolupracoval: Jaroslav Hraška