DO4 a M16RS - detekce obsazení

  1. Úvod
  2. DO4 - detektor obsazení
  3. M16RS - kodér zpětného hlášení
  4. Nastavení adresy
  5. Reverzní smyčky
  6. Výstup -R +S
  7. Závěr

Úvod

        Při provozu digitální modelové železnice se sotva obejdeme bez informace, kde se nachází kolejová vozidla. Na jejich lokalizaci lze použít různé možnosti (např. kolejové kontakty, jazýčková relé...), ale za nejlepší považuji detektory obsazení (DO), pracující na principu odebíraného proudu. Na trhu jsou k dispozici komponenty více výrobců. Pár jsem jich vyzkoušel. Podle mého názoru je jasným "vítězem"  v kategorii cena/výkon výrobek fy Marathon Model, mající navíc i některé vlastnosti zcela unikátní.

    Sestava komponentů DO4 (2 kusy) + M16RS slouží k detekci obsazení kolejových úseků v aplikacích pro modelovou železnici. Celkově lze takto indikovat 8 úseků a nejčastější použití je ve spojení s nějakým softwarem na provoz modelové železnice, např. TrainController RailCo fy Freiwald software. Výrobcem popisovaných komponentů je Marathon Model p. Libora Schmidta. Vlastní připojení k centrále Lenz LZV100 je přes sběrnici RS. O jiných systémech (Lenz Compact, Roco...) mám jen informace "z doslechu" a není to ani náplní tohoto článku.

 Důrazně upozorňuji, že popisuji systém Lenz, a že jiné systémy mohou mít stejné nebo podobné jen dílčí části !!!  V článku Komponenty jsou detailnější informace o některých použitých prvcích.

Po dlouhé době a dlouhých testech bylo zjištěno, že kodér Marathon model M16RS vykazuje drobnou chybu. Výrobce jej už nenabízí a je nahrazen kodérem RS-16-Opto od fy LDT !!!

Na začátek článku

DO4 - detektor obsazení

Základní popis a parametry (z manuálu):

    Modul DO4 je tvořen 4 samostatnými detektory A, B, C a D. Každý detektor má samostatné vstupní a výstupní svorky a v základním zapojení jsou detektory připojeny ke společné napájecí sběrnici (J-K).

Napájení kolejí (svorky J, K)  

max 24 Vstř (digi)

Napájení modulu (svorky ~)  

max 24 Vstř 

Proud v kolejovém obvodu  

max 2 A

Proud usměrňovače  

max 0,8 A

Výstupní obvody detektoru  

Spínací proud (svorky A,B,C,D)  

max 300 mA

Spínací napětí (svorky A,B,C,D)  

max 30 V ss

 

DO4 - z této strany vypadá jednoduše, další elektronické součástky jsou ovšem na druhé straně desky plošného spoje.

    Vyhodnocení obsazení úseku je možné buď na samostatných výstupech, kde je možné připojit třeba LED, příp. relé nebo se výstupy připojí na kodér zpětného hlášení, který obsazení hlásí centrále (Lenz) přes sběrnici RS. Právě při této druhé možnosti s výhodou použijeme kodér zp. hlášení M16RS stejného výrobce, který se přímo nasune na propojky DO4.

    Další informace nalezneme v manuálu, který je dodán s výrobkem.

Na začátek článku

M16RS - kodér zpětného hlášení

    Jak už bylo uvedeno, s údajem, že blok je obsazen, lze naložit různě. Za nejčastější považuji předání této informace centrále a na to slouží kodér zpětného hlášení. Komponenta M16RS je přímo určena pro spojení s DO4 a "nainstaluje se" pouhým nasunutím do propojek detektoru DO4.

DO4 s nasunutým M16RS.

    Kodér zpětného hlášení M16RS je programovatelný. Pomocí registrů CV jde nastavit adresa a zpoždění indikace při uvolnění úseku. Zpoždění (zvlášť pro každý výstup) jde nastavit (CV9 - CV16) v rozsahu 10 ms (hodnota 1) až 2,5 s (hodnota 255). Tovární (defaultní) nastavení je 0,5 s (hodnota CVx=20). Zpožděním se odstraní krátkodobé přerušení snímaného proudu a tím chybné uvolnění obsazeného úseku, k čemuž může dojít vlivem nečistot na kolejích apod.

    Pokud chceme tedy zpoždění nastavit jinak, provedeme to raději před zabudováním do kolejiště. Při programování je totiž nutno připojit prvek k centrále trochu jiným způsobem. Naopak adresa jde nastavit už v běžném provozním zapojení, a to pomocí tlačítka na DO4.

Vlevo připojení na centrálu při programování CV registrů................vpravo je zapojení v kolejišti, kde lze pomocí tlačítka nastavit jen adresu.

Na začátek článku

Nastavení adresy

    A když už jsme v tom programování, probereme trochu nastavení hlavní, a to je adresa. Nebudeme se zabývat údaji jako je vnitřní adresa, hardwarová adresa, DCC adresa apod., bude nás zajímat pouze to, pod jakou adresou je vidět na centrále Lenz a především v TC RailCo každý z 8mi vstupů kodéru.

    Nastavení adres M16RS  je nejjednodušší přes tlačítko, které je umístěno na DO4 vpravo dole. S obvody, normálně připojenými v kolejišti.

Detailní schéma zapojení 2 kusů DO4 + M16RS v kolejišti pro detekci 8mi úseků a připojení na napájení a centrálu Lenz.

Postup při programování adresy přes tlačítko.

  1. Stiskneme a podržíme tlačítko asi 3 vteřiny.
  2. Rozsvítí se indikační LED v levém dolním rohu.
  3. Vyšleme pokyn pro přestavení výhybky s adresou např. 1 (z TC nebo z ručního ovladače).
  4. Indikační LED zhasne, nastavení adres je ukončeno.
  5. Adresy 8mi výstupů kodéru M16RS jsou nastaveny v rozsahu 1 ... 8

    Pošleme-li tedy (ad 3) povel pro výhybku 1, nastaví se adresy na 1 až 8, při povelu 9 jsou pak 9 až 16 atd., viz násl. tabulka.

Adresa povelu, registr CV1 Adresy výstupů M16RS
1 (nebo 2,3..8) 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8 
9 (nebo 10,11..16) 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16
. .
. .
1017 (nebo 1017,1018..1024) 1017,1018,1019,1020,1021,1022,1023,1024

Poznámka:    Všude je uvedeno, že  adresy 1 až 64 není dobré používat, neboť jsou rezervované pro modul Lenz LS100, což je spínací výhybkový dekodér se zpětným hlášením. To je sice pravda, já však LS100 používat nehodlám, takže žádné omezení neakceptuji. Defaultní (tovární) nastavení adresy je 65.

    Další informace jsou opět v manuálu, který je dodán s výrobkem.

 Na začátek článku

Reverzní smyčky

    Při tvorbě sledovaných úseků je třeba přerušit jednu kolejnici, a to na obou stranách úseku. Vyráběné komponenty většinou mají schémata i svorky popsány tak, že je to kolejnice K. To však obvykle není povinnost a stejně tak lze pracovat s kolejnicí J, pouze se prohodí i vstupní svorky DO. Problém je v tom, že detektor obsazení pak všechny své vstupy připojuje na tuto  jednu kolejnici. Stejně tak při připojení do reverzní smyčky, kde musíme DO napájet až z výstupu reverzního modulu, všechny výstupy tohoto jednoho DO pak jdou použít pouze na úseky, které obsahuje reverzní (smyčkový) úsek To je ovšem v řadě případů poněkud nepříjemné. Vyráběné detektory mají obvykle 2, 4, 8 vstupů, takže pokud chceme ve zpětné smyčce třeba 3 úseky, jeden vstup DO zbude a nejde jinam použít. 

    Jeden detektor (nevím o jiném) však tuto "nectnost" nemá a tím je právě "náš" DO4. Všechny jeho vstupy mají totiž výstupy, které lze od pevného připojení ke kolejnicím J-K odpojit a připojit je přes svorky libovolně. Buď na opačně orientované J-K nebo na výstup (OUT) reverzního modulu. Výsledkem je, že sledovaný úsek může být jak na kolejnici J, tak na kolejnici K a rovněž i ve zpětné (reverzní) smyčce. Z jediného DO. Velká výhoda. U zpětných smyček je to jasné, ale nemalá výhoda je třeba u běžného vytváření bloků v nádraží. Při použití izolovaných srdcovek totiž stejně musíme kolejnice oddělit, ale vždy jednu J a jednu K. Pokud tedy máme k dispozici možnost použít izolované úseky pro vytvoření bloku na obou kolejnicích, využijeme právě oddělení srdcovky výhybky současně i na vytvoření bloku.

Takhle to musíme dělat s detektory, které nemají oddělené výstupy...
 
...a takto to jde s DO4. Ušetříme jeden drát a jedno přerušení kolejnice.

    Doufám, že předchozí dva obrázky jsou dostatečně jasné. Na následujícím schématu je to "vše" pohromadě.

Detailní zapojení DO4, s využitím oddělených výstupů.

    Na předchozím schématu je vpravo detektor DO41, vlevo DO42. Každý DO má čtyři detektory A, B, C a D. Jejich výstupy (na svorkovnicích) jsou JA,KA až JD,KD. V základním stavu jsou tyto výstupy připojeny přes stejně pojmenované drátové propojky na vodiče J a K (které jdou i do kolejnic). Přerušíme-li tyto propojky, lze na svorky JA,KA až JD,KD přivést třeba výstup z reverzního modulu nebo prostě prohodit vodiče J a K. Toto prohození jde udělat tak, jak je to u detektoru C (DO41) nebo prostým překřížením propojek, jak je to u detektoru B (DO42).

    Na začátek článku

Výstup -R +S

    Svorky -R a +S fungují poněkud nestandardně.

  1. V detektoru, do kterého je nasunut M16RS, je na nich výstup sběrnice RS, která je připojena do centrály. Zde se tedy přenáší signál o stavu jednotlivých úseků. Je to prostě výstup kodéru zpětného hlášení, v tomto případě M16RS.
  2. V detektoru, ve kterém M16RS zasunut není, jsou tyto svorky bez signálu.
  3. Pokud ovšem zasuneme dvě zkratovací spojky na pozice + a - (asi je nabíledni, že M16RS tam není), objeví se na těchto svorkách stabilizované napětí 12 Vss. Maximální odběr 0,8 A. Sice velice zajímavé, nestandardní (jak už bylo řečeno), ale pro některé komponenty velmi vhodné (v mém případě např. pro napájení ND4).

    4. Na začátek článku

Závěr

    Stručně řečeno, s detektorem DO4 si nemusíme lámat hlavu s tím, jak a co budeme na detektor připojovat, o jakou kolejnici jde (J nebo K) nebo zda jde o reverzní modul. Prostě super.

Poznámka:    Hlavní schémata z tohoto článku jsou pro prohlížení v lepším rozlišení také v souboru PDF.

Na začátek článku
Menu

LokoPin  

12.10.2009  
     
  16.02.2016 poslední editace