Znak	Význam	Vzor	Najde
*	žádný nebo libovolný počet znaků	led*	led, lední, ledový,…
		*led*	led, lední, ledový, poledne, koleda,…
		b*y	by, soby, bylo, buly,…
?	právě jeden libovolný znak	b?t	bít, být, byt, bot,…
		byl?	byla, bylo, byli,…

 

Chceme-li tedy najít všechny soubory, které začínají Arnost a první dva znaky přípony jsou YR, napíšeme do vyhledávacího okna:

arnost*.yr?

Chceme-li tedy najít všechny soubory, které začínají Arnost, dále mají libovolný počet libovolných znaků a různé přípony, napíšeme do vyhledávacího okna:

arnost*

    Velikost písmen zde nehraje roli.

5. Kopírování a přesun

    Rozdíl mezi Kopírováním a Přesunutím (vyjmutím a vložením) je jednoduchý, ale zásadní.
    Na tyto akce je v činnosti tzv. Schránka, což je virtuální paměť, která se využívá právě při následující činnosti.

1. Kopie (Ctrl-C) - Při Kopírování se soubor vloží do schránky, zůstane i na původním místě.
2. Vyjmutí (Ctrl-X) - Při Vyjmutí  se soubor vloží do schránky, z původního místa je odstraněn.
3. Vložení (Ctrl-V) - Při Vložení se soubor ze schránky uloží na místo, kde se nachází kurzor. Lze vkládat i opakovaně na několik míst.

Na začátek článku

Cesty

    V TrainControlleru se cestami téměř netřeba zabývat. TC si je vytvoří sám. Při použití snížené rychlosti (na výhybkách/zhlaví) je však pro to nutno nastavit cesty v Dispečeru. Tak je to aspoň možné ve verzi Silver. Gold už to má uděláno podstatně jednodušeji.

    Přesto jsou situace, kdy je výhodné použít ruční nastavení cesty, přeházet výhybky např. tak, aby se utvořil nějaký ovál a pod. To třeba v případě, že chceme projet nějakou mašinu z ručního ovladače, při vyzkoušení, zajetí atd., a nechceme se starat o to, zda jak a co kde jinak spouštět.

Na layout se vloží tlačítko Cesta ...

... v oknu vlastností na zál. Cesta se použije Nahrať/Record ...

... objeví se samotné cesty, kde se kurzorem (také s pomocí Shiftu) vyznačí požadovaná cesta
a na pomocném panelu se zvolí Ukončit a uložiť.

    Barvu i styl vyznačení cesty lze měnit (i následně) a nakonec se okno vlastností Cesty zavře tlačítkem OK. Předchozího obrázku lze také využít pro zjišťování chybějících kolejí pod bloky.

I na takto složitém layoutu ...

... se chybějící části kolejí naleznou a mohou se pak opravit. Blok se vysune stranou, koleje se dokreslí a blok se dá zpět.
Domnívám se ale, že to na provozuschopnost nemá žádný vliv, neboť blok, který je "nad" přerušeným místem, koleje nahradí.

Na začátek článku

Markery

    Ve verzi 5.8 to byly virtuální kontakty. Funkce prakticky stejná. Ve verzi 7,8 Silver jsou jen dva. Brake Marker (BM) a Stop Marker (SM). Slouží na změnu rychlosti a především na zastavení a jeho průběh. Umístěny jsou v každém bloku, spouštěny jsou aktivovaným indikátorem obsazení bloku. Je jedno, zda je blokovým indikátorem prvek, aktivovaný proudovým detektorem obsazení (DO), nebo je to Flagman, aktivovaný třeba jazýčkovými kontakty.

    Nejprve ten základní, nejjednodušší způsob.

    První obrázek ukazuje základní nastavení markerů, tedy žlutého Brake Markeru (BM) a červeného Stop Markeru (SM), v bloku dlouhém 100 cm. K tomu pár poznámek.

1. Zdrojem aktivace markerů je blokový indikátor. V každém bloku musí být aspoň jeden. Indikátor se aktivuje v okamžiku vjetí mašiny do bloku, což je u proudového detektoru obsazení (DO) okamžik, kdy mašina vjede koly na dělící předěl kolejnice.
   Aktivace indikátoru způsobí zbarvení bloku (defaultně červeně). Od této chvíle se měří (počítá) vzdálenost k jednotlivým Markerům, tedy k jejich aktivaci.
2. V bloku jsou obvykle 4 Markery, pro každý směr jeden BM a jeden SM. Zde jen pro loko/vlak, jedoucí zleva doprava, tedy jeden BM, jeden SM.
   V bloku musí být aspoň jeden SM, jinak Dr.Railroad hlásí chybu a mašina by neměla jak zastavit.
   BM tam naopak být nemusí, pak ovšem chybí i brzdná dráha (Dojazd/Ramp), takže mašina zastaví hned v okamžiku aktivace SM. Aspoň se o to snaží, v čemž ji brání setrvačnost fyzická (motor, setrvačník...) i programová (CV4).
3. BM a SM mají parametr Vzdialenosť/Distance. Tento parametr udává, v jaké vzdálenosti od aktivace indikátoru je aktivován daný Marker.
4. BM má navíc druhý parametr Dojazd/Ramp, který udává, na jaké dráze dojde k lineární změně rychlosti z vjezdové do prahové.
5. BM tedy udává, kdy dojde k začátku brzdění a na jaké dráze mašina dosáhne prahové rychlosti.
6. V okamžiku aktivace SM dostane mašina povel k zastavení, a to bez ohledu na to, jakou rychlostí zrovna jede. Je tedy pochopitelné, že by to mělo být při velmi malé rychlosti, obvykle prahové.

    Jak to tedy funguje ...

1. Mašina vjede na dělení kolejí, tedy do bloku, aktivuje se (nahodí) indikátor. TC zná rychlost mašiny, z kalibrace ví, jakou dráhu za jaký čas ujede a začne počítat Vzdialenosť/Distance.
2. Po uplynutí parametru Vzdialenosť/Distance BM, aktivuje (nahodí) tento Brake Marker. Zde je hodnota Vzdialenosť/Distance nastavena na "0", takže začátek brzdění je hned po vstupu do bloku.
3. Aktivací BM začíná lineární brzdění na prahovou rychlost na dráze Dojazd/Ramp.
4. Po ujetí dráhy nastavené v parametru Dojazd/Ramp jede už mašina prahovou rychlostí.
5. Po dosažení vzdálenosti nastavené parametrem Vzdialenosť/Distance Stop Markeru (SM), dojde k aktivaci (nahození) SM. Mašina zastaví.
6. Pokud je umístění, tedy Vzdialenosť/Distance SM totožná s koncem Dojazd/Ramp, pak mašina zastaví v okamžiku dosažení prahové rychlosti. Prahovou rychlostí tedy nejede.

    Shrnutě: Mašina vjede do bloku, hned začne brzdit, po 90 cm, kdy dosáhne prahové rychlosti, zastaví.

---

    Teď trochu složitější případ. Pozdější začátek brzdění a konec včetně jízdy prahovou rychlostí.

    Jak to funguje zde ...

1. Mašina vjede na dělení kolejí, tedy do bloku, aktivuje se (nahodí) indikátor. TC zná rychlost mašiny, z kalibrace ví, jakou dráhu za jaký čas ujede a začne počítat Vzdialenosť/Distance.
2. Po uplynutí parametru Vzdialenosť/Distance BM, aktivuje (nahodí) tento Brake Marker. Zde je hodnota Vzdialenosť/Distance nastavena na "20", takže začátek brzdění je 20 cm po vstupu do bloku.
3. Aktivací BM začíná lineární brzdění na prahovou rychlost na dráze Dojazd/Ramp.
4. Po ujetí dráhy nastavené v parametru Dojazd/Ramp, zde tedy 65 cm, jede už mašina prahovou rychlostí. BM se nahodil až po 20 cm, je to tedy ve vzdálenosti 85 cm od vstupu do bloku.
5. Prahovou rychlostí jede mašina 5 cm.
6. Po dosažení vzdálenosti nastavené parametrem Vzdialenosť/Distance Stop Markeru (SM), zde 90 cm, dojde k aktivaci (nahození) SM. Mašina zastaví.

    Shrnutě: Mašina vjede do bloku. Jede 20 cm vjezdovou rychlostí. Beze změny. Pak se nahodí BM a začne brzdit. Po 65 cm, tedy po 85 cm od vstupu do bloku, má prahovou rychlost, kterou jede ještě 5 cm. Tady dosáhne vzdálenosti 90 cm od vstupu do bloku, je nahozen SM a mašina zastaví.

Okno vlastností Stop Markeru bloku Block 027.

    Každý Marker má svoje okno vlastností, na které je přístup po výběru Markeru přes tlačítko Vlastnosti/Properties nebo dvojklikem z Markeru. Zde lze přidělit operaci, která je provedena při aktivaci Markeru. Třeba houkačka. Zafunguje pak u každé mašiny projíždějící blokem ve směru Markeru. U mašiny, která má takovou funkci přidělenou v oknu vlastností mašiny na zál. Rychlost/Speed (je pak vidět na tachometru). Mnohem používanější pro tyto lokomotivní funkce je však okno vlastností bloku v Plánu z Dispečeru (zál. Akce/Action). Tam lze totiž rozlišit i další místa v bloku a také rozlišit různé akce pro různé Plány.

    Markerů může být v bloku více, obvykle několik dvojic BM a SM. K jejich přepínání, rozlišení se používá Podmienka/Condition v oknu vlastností Markeru. Podmínky je třeba stanovit tak, aby byla ve funkci vždy jen jedna dvojice BM a SM. Toho lze pak využít třeba na rozdílnou polohu zastavení pro různé vlaky.

    Markery se vkládají do bloku zvlášť pro každý směr. Průjezdné bloky (připojené na obou stranách) mají tedy Markery pro oba směry, cílové (tedy na jednom konci se šturcem) mají Markery jen v jednom směru, a to v tom, kterým je do cílového bloku vjížděno. Markery pro směr výjezdu jsou zcela zbytečné, nikdy nemohou zafungovat.

    Grafická poloha Markerů na zál. Editor blokov/Block editor (tady je slov. překlad hodně chybný, neboť se zde žádný blok needituje) je zcela nepodstatná. Markery, tedy žlutou a červenou značkou sice lze libovolně pohybovat, na funkci to však nemá žádný vliv. Je to pouze uspořádání pro lepší přehled, takže Markery by měly být pěkně za sebou, tak jak dochází k jejich aktivaci ve směru jízdy, nejprve BM, pak SM. Přehledné uspořádání je pak zvláště vhodné, je-li Markerů více.

Na začátek článku

Plány

    Celá automatika je postavena na automatickém spouštění jednotlivých Plánů/Schedules. Plán je přednastavená jízda loko/vlaku, v základu z místa A do B. Má však mnoho variant, možností a parametrů, kterými lze nastavit jízdu "dokola", kyvadlovou, opakující se, náhodně spouštěnou a pod.

    Plány lze spouštět ručně, tlačítkem, na základě nějaké akce, často z jiného Plánu, ale nejčastěji harmonogramem, časovou tabulkou, Timetable. Na tvorbu, editaci a přehled Plánů slouží Dispečer. Plány musí být navrženy tak, aby je bylo možno spouštět zcela nezávisle na situaci na kolejišti, na obsazení bloků, spuštěných jiných Plánech atd. TC je schopen vyřešit všechny kolizní situace sám, jen je mu k tomu třeba pomoct správným nastavením.

    Všechny akce, které jsou požadovány při běhu Plánu, se spouštějí v oknu vlastností bloku v Plánu (na rozdíl od okna vlastností bloku - v layoutu), na zál. Akce/Action. Jde především o lokomotivní funkce, zvuky mašiny a pod., ale i další operace (rozsvícení nádraží, zvuky rozhlasu a pod.). Je-li požadována pouze jediná akce, např. zapískání, použije se přímo. Při více akcích je nutno připravit požadované do makra, a to pak v Akce/Action spustit.

Otevření  okna vlastností bloku v Plánu (Schedule specific Block/Route Settings...). V Dispečeru také stačí dvojklik na bloku.

    Makro má tedy dvě základní funkce.

1. Použije se při více akcích najednou tam, kde je možno spustit akci pouze jedinou, nebo ...
2. při akcích, kterých je určitý počet a často se opakují, aby je nebylo nutno stále jednotlivě a pracně vkládat. Ten druhý případ je např. makro, které obsahuje čekací dobu, pak start motoru, čekací dobu, rozsvícení reflektorů, čekací dobu, zhasnutí koncových světel atd.atd.

V bloku 021 je po vstupu do bloku spuštěno makro Rozhlas 1, při rozjetí mašiny je spuštěna lokomotivní funkce Houkačka/Horn.

    Makra, obsahující např. několik lokomotivních funkcí (světla, houkačky, mezitím nějaké zpoždění...) mohou být obecná, globální, fungující pro více mašin. Mašiny musí mít ovšem tyto funkce definované (okno vlastností mašiny, zál. Funkcia/Function). A nebo lze makra specifikovat pro určitou mašinu, např. makro Brejlovec zap. světel, Brejlovec vyp. koncových atd. Samozřejmě lze klidně spustit funkci, kterou mašina nemá, prostě se nic nestane.

    U Plánů je nejdůležitější nastavení Pravidel.

Pravidla Plánu.

Nejdůležitější pravidla:

1. Len vlaky v štartovacích blokov - není-li zatrženo, Plán je spuštěn, i když ještě mašina ve startovacím bloku není, teprve tam přijede.
2. Vlak smie zostať v štartovacom bloku - je-li zatrženo, Plán je spuštěn, i když zatím nemá třeba volnou cestu, čeká, až bude volno.
3. Spôsob uvoľnenia
   1. Na Stop markeri - nutno nastavit, nemají-li kola vagonů sběr proudu ¹⁾
   2. Dle obsadenia - výhodnější, mají-li kola vagonů sběr proudu ¹⁾

¹⁾ Proudová detekce obecně - Z mnoha důvodů je výhodné, mají-li všechna vozidla sběr proudu. Mašiny a osvětlené vagony proud sbírají, ostatní vagony se natřou odporovým lakem Uhlenbrock. Aby se projevily všechny kladné vlastnosti, je nutné ovšem detekovat i výhybky/zhlaví. Při tomto uspořádání lze pak jednoduše i ve verzi Silver zajistit plnou bezpečnost provozu, včetně situací, kdy vlak přesahuje do předchozího bloku, nebo jen zasahuje do předchozí výhybky/zhlaví.

Jak se to natírá ukazuje Pavel Mihula z Prahy http://www.vlakytt.cz/index.php/elektro/odporovylakmenu.html

Lak dnes nabízí více prodejců, číslo výrobku Uhlenbrock 40410.

 

    Pokud je nutno při spuštěném Plánu měnit Pravidla, použije se sled více Plánů. Např. při jízdě z A do B a C je nutno někdy v B zastavit, někdy ne. Místo Plánu A-C se tedy použijí tři Plány.

1. Plán A-B.
2. Plán B-C prujezd
3. Plán B-C stop

    Spustí se Plán A-B. Při jeho ukončení se spustí oba další plány, tedy Plán B-C prujezd i Plán B-C stop. V podmínce každého z těchto dvou plánů (nebo při volbě Následovník/Successors) se stanoví, který z těch dvou (Plán B-C prujezd i Plán B-C stop) se spustí. Podmínka může být libovolná, náhodná, na základě obsazenosti některé části tratě a pod.

Na začátek článku

Kritické úseky, bloky

    Jak už bylo řečeno, Plány je třeba vytvořit tak, aby fungovaly nezávisle na sobě. Je sice možné Plány řetězit, po skončení jednoho Plánu spustit další, ale to se dělá jen v případě potřeby změny Pravidel (viz předch. odst.) nebo pro zvýšení nepravidelnosti, náhodnosti provozu. V takovém případě je situace vlastně stejná, Plán 1 spouští po ukončení několik dalších Plánů a výběr se provádí náhodně, případně podle určitých pravidel.

    Ať už tedy Plány běží jakkoliv, TC sám ošetří všechny kolizní situace. Vlaky se nikdy nemohou srazit. Nejezdí-li však všechno jedním směrem, třeba ve směru hodinových ručiček (myšleno obrazně), je třeba ještě ošetřit jednu věc, a tou je jízda po jedné koleji proti sobě. V takovém případě se sice vlaky nesrazí, ale zůstanou stát každý v jednom bloku, proti sobě. K řešení této situace je použit kritický úsek/section, kritický blok.

    Kritický úsek/section je složen z jednoho či více kritických bloků, jdoucích bezprostředně za sebou. Funkcionalita je stejná, je jedno, zda je kritický jen jeden blok, či několik bloků za sebou, tedy kritický úsek/section. Následně budu používat jen označení kritický úsek.

Kritický úsek je takový, do které je možno vjet jenom v tom případě, že z něj lze na konci také vyjet.

    Tak, jako si vlak před sebou rezervuje určitý počet bloků (znázorněno umístěním ikony vlaku), při průjezdu kritickým úsekem rezervuje celý tento úsek. Stačí pak takové místo, kde vlaky jezdí proti sobě, označit jako kritické, a je tam pak vpuštěn vždy jen jeden vlak. Teprve po opuštění kritického úseku je vpuštěn další vlak.  Je to vlastně tak, jako by kritický úsek spojil několik bloků v jeden.

    Označení kritického úseku je provedeno modrou čárou v každém jeho bloku.

    Kritický úsek může být označen globálně, v layoutu, pak funguje pro všechny Plány, nebo jen v určitém Plánu, Plánech, a pak funguje pochopitelně jen pro vlaky, jedoucími pod těmito Plány. Globální označení se provádí v oknu vlastností bloku v layoutu, označení kritického úseku pro určitý Plán,-y se dělá v oknu vlastností bloku v Plánu, tedy v Dispečeru. Globální kritický úsek je také vidět na layoutu (i v Dispečeru), ten specifický, pro určitý Plán, pak jen v Dispečeru, právě v tom určitém Plánu, Plánech.

    To bychom měli začátek, teď trochu obrázků a praxe. Mějme kolejiště a pár plánů ...

Každý plán má stejný startovní a cílový blok, je to prostě jedno kolečko.

    Je zřejmé, že pokud se pustí najednou např. plán Herkules a plán Sergej, někde v blocích 5,6,7 se každá mašina v jednom bloku zastaví.

Stačí však třeba u plánu Sergej nastavit bloky 5,6,7 jako kritické a bude vše v pořádku.
Buď si plán Herkules zarezervuje blok 5, a pak už plán Sergej nemůže rezervovat bloky 5,6,7, nebo si naopak plán Sergej zarezervuje úsek 5,6,7 celý, a pak zase nemůže rezervovat plán Herkules blok 5.
Kdo dřív přijde, ten dřív mele.

    Pár poznámek ke kritickým úsekům (dále KU).

1. Hlavní účel KU, je nepustit protijedoucí vlaky na jednu kolej.
2. Vždy je lepší použít KU specifický, pro konkrétní Plán, než KU globální, který funguje pro všechny plány.
3. Je nutno si uvědomit, že KU funguje v obou směrech. Dokud není uvolněn, ani následující vlak, jedoucí stejným směrem, není do něj vpuštěn.
4. Vždy je lepší použít KU jen pro jeden směr (viz Sergej, proti směru hod.ruč.), a to pro ty Plány, kterých je v daném směru méně. Na předchozím příkladu by to fungovalo stejně, i kdyby byl KU nastaven u plánů Herkules a Ragulin a nebyl nastaven pro plán Sergej. Pak by ovšem v KU nemohly vlaky Herkules a Ragulin jezdit dříve za sebou a musely by čekat, až je KU volný.
5. Blok 9 v příkladu je bez KU. Buď ho rezervuje vlak z jedné strany, nebo z druhé. Zde KU netřeba.
6. KU je třeba nastavovat uvážlivě, postupně, tam, kde se vlaky potkají proti sobě. Ne to naprat na každou jednokolejku na layout. KU prostě snižují průjezdnost, takže mnoho KU, zajícova, vlastně průjezdnosti smrt.

Na začátek článku

Závěr

    Podle potřeby a požadavků budu doplňovat, editovat. Zeptat se lze vždy, ale psaný text s obrázky je v mnoha případech lepší, než konzultace na Skypu.

Na začátek článku
Menu LokoPin