Úvod

     Pokud chci mít točnu, musím mít i rotundu. Stačí koupit stavebnici, slepit a je to. Předesílám, že toto je návod pro naprosté a nenáročné začátečníky. Jako jsem já. Dokonalosti Houmra se ani nebudu snažit přiblížit. Jemu se tam po zemi snad i válí nějaké šrouby a popel z cigaret dělníků, stačilo se podívat na jeho obrázky, stránky však už neexistují. A také nechci podat nějaký podrobný, postupný návod typu: "Vezmi díl (1), přilep na díl (2), ...". Myslím totiž, že kdo chce modelařit, musí to zvládnout. Chtěl bych jen poznamenat pár detailů, které se snad můžou někomu hodit, a které v návodu nenajdeme.

    Koupil jsem tedy základ (tj. 3 stání) od fy Auhagen, číslo výrobku 13280. Lze koupit na mnoha místech, já: Modelová železnice (už zanikla v propadlišti dějin). Tři je ovšem dost málo, chcete-li si tam alespoň částečně chránit mašiny před prachem. Další jednotlivá stání lze koupit zvlášť (č.13281). Skončil jsem u deseti. Pokud jste takovou stavebnici nikdy nesestavovali (a i kdyby ano), doporučuji před započetím prostudovat některé pracovní postupy, rady a triky, hodí se nejen na lepty.

    Mnohojazyčný návod, který klidně mohu opsat sem. Sestává z jediné věty: "Očíslované díly se podle návodu k montáži sestaví." Návod k montáži jsou obrázky. Nejsou špatné, ale detaily jsou z nich patrné jen místy.

Začínáme...

     První problém, kde začít? V "návodu" nalezneme slovo Start, ale co přesně znamená, to už tak jasné není. Druhý problém, jak se překrývají sousední díly?

Protože z návodu jsem to nevyčetl, bylo třeba postupovat obezřetně, což znamená: málo lepidla, trhání na obzoru. Slepit to později důkladněji je možné, ale odtrhnout bez poškození to důkladně slepené, to je dost obtížné. Překrývání je naznačeno na obr.1, 2 a 3.

    Lepidlo jsem používal nějaké běžné sekundové a během sestavování těchto základních dílů jsem neměl celkem žádné problémy. Teprve časem jsem přešel na lepidla FLASH, jejichž použití mi práci podstatně zpříjemnilo. Rozhodně doporučuji.

    Začal jsem spodním dílem (1), přilepil levou stěnu(2), pak střední nosník (9) s dalším spodním dílem (1), zadní stěnu (7), přední stěnu (8). Když jsem měl pět stání, uvědomil jsem si, že nepatrné chyby mezi sousedními stáními by na konci taky nemusely být přesně násobek 15^°.

    Lepší je slepit nejdříve všechny spodní díly, a to na nějaké šabloně (stačí na papíru nakreslené čáry), podle které kontrolujeme tu správnou úhlovou pozici (obr.4). Potřebnou pevnost získáme přilepením nosníků (9), které lepíme přesně na střed mezi spodní díly (1) (obr.1) a přilepením zadních stěn (7). Teprve po sestavení všech stání osadíme přední stěny. Jako šablonu můžeme použít soubor ve formátu PDF. Musím ale podotknout, že jsem si s tím moc starostí nedělal, lepil jsem dál stejně, jako zpočátku, jen jsem na šabloně kontroloval po každém dílu stav a ten se mi zdál dobrý. Ve finále sice může dojít k nějakým úhlovým nepřesnostem, ale ty jsou při "napojení" na koleje z točny zanedbatelné. Přilepením druhé bočnice (2) zakončíme spodní základní díly (obr.5). Nyní můžeme odstranit také dvě spojky v prostoru pro kolej, jinak by se při potřebě zvednutí točny musely demontovat i koleje. Musím ale říct, že po vyřezání těchto spojek se mi rotunda mírně "rozjela" do stran. Dělá to sice asi jen 1 až 2 mm, ale přesto jsem pak měl trochu potíže s mezerou v polovině střechy. Rozhodně je lepší tyto spojky odstranit až po přilepení celé rotundy k základu. Taky trvale přilepené všechny střešní díly celou rotundu patřičně zpevní. Nic z toho jsem ale nedělal, i když to lze udělat až nakonec. Chci prostě s celou stavbou volně manipulovat.

Obr.5 - Základ je hotov, dveře se zavíracím mechanizmem jsou tam (při instalaci osvětlení) navíc.

Elektrifikace

     Pokud uvažujeme o osvětlení, teď je vhodná doba. Při manipulaci se nám nebudou hýbat dveře a vypadávat jejich ovládací mechanizmy. Já je teď budu muset přelepit páskou a rotunda je při manipulaci zbytečně těžká. Nakonec jsem ale dveře nelepil a manipulace i s takto velkou rotundou byla celkem bez problémů. Pokud děláme méně stání, vadí to ještě méně. A pokud chceme světla spínat zavíracím mechanizmem, stejně je lepší osadit dveře před elektrifikací, aby se mohly nastavit mikrospínače.

    Nejprve se musíme rozhodnout, kolik světel uvnitř bude. Jedno na jedno stání až jedno na všechna stání. To jsou extrémy, zkusím nejprve ob jedno stání, celkem 5 světel. Různé varianty zapojení LED diod nalezneme v článku Stavba 3. Ovšem hned první pokusy ukázaly, že světla je dost málo, tak jsou na první, třetí, páté, sedmé a deváté přepážce vždy dvě diody. Dvě stání, jeden odpor, dvě LEDky (každá svítí do jednoho "svého" stání), dva mikrospínače. Zapojení je na obr.6. Hodnoty použitých součástek jsou v následující tabulce. LEDky jsou na dělících příčkách 1,3,5,7 a 9. Mikrospínače jsou ovládané jednotlivými zavíracími mechanizmy tak, že sepnou, když se otevřou dveře. Takže jakmile mašina vyjede z jednoho stání, toto a sousední se rozsvítí. Některá stání tedy svítí obsazená, některá prázdná. Je to docela efektní a rotunda svítí pokaždé trochu jinak.

Na začátek článku
Menu

LokoPin    22.04.2007