Stavba 2

Rotunda   

Úvod

     Pokud chci mít točnu, musím mít i rotundu. Stačí koupit stavebnici, slepit a je to. Předesílám, že toto je návod pro naprosté a nenáročné začátečníky. Jako jsem já. Dokonalosti Houmra se ani nebudu snažit přiblížit. Jemu se tam po zemi snad i válí nějaké šrouby a popel z cigaret dělníků, stačí se podívat na jeho obrázky. A také nechci podat nějaký podrobný, postupný návod typu: "Vezmi díl (1), přilep na díl (2), ...". Myslím totiž, že kdo chce modelařit, musí to zvládnout. Chtěl bych jen poznamenat pár detailů, které se snad můžou někomu hodit, a které v návodu nenajdeme.

    Koupil jsem tedy základ (tj. 3 stání) od fy Auhagen, číslo výrobku 13280. Lze koupit na mnoha místech, já: Modelová železnice. Tři je ovšem dost málo, chcete-li si tam alespoň částečně chránit mašiny před prachem. Další jednotlivá stání lze koupit zvlášť (č.13281). Skončil jsem u deseti. Pokud jste takovou stavebnici nikdy nesestavovali (a i kdyby ano), doporučuji před započetím prostudovat některé pracovní postupy, rady a triky, hodí se nejen na lepty.

    Mnohojazyčný návod, který klidně mohu opsat sem. Sestává z jediné věty: "Očíslované díly se podle návodu k montáži sestaví." Návod k montáži jsou obrázky. Nejsou špatné, ale detaily jsou z nich patrné jen místy.

 

Začínáme...

     První problém, kde začít? V "návodu" nalezneme slovo Start, ale co přesně znamená, to už tak jasné není. Druhý problém, jak se překrývají sousední díly?

Protože z návodu jsem to nevyčetl, bylo třeba postupovat obezřetně, což znamená: málo lepidla, trhání na obzoru. Slepit to později důkladněji je možné, ale odtrhnout bez poškození to důkladně slepené, to je dost obtížné. Překrývání je naznačeno na obr.1, 2 a 3.

    Lepidlo jsem používal nějaké běžné sekundové a během sestavování těchto základních dílů jsem neměl celkem žádné problémy. Teprve časem jsem přešel na lepidla FLASH, jejichž použití mi práci podstatně zpříjemnilo. Rozhodně doporučuji.

    Začal jsem spodním dílem (1), přilepil levou stěnu(2), pak střední nosník (9) s dalším spodním dílem (1), zadní stěnu (7), přední stěnu (8). Když jsem měl pět stání, uvědomil jsem si, že nepatrné chyby mezi sousedními stáními by na konci taky nemusely být přesně násobek 15°.

    Lepší je slepit nejdříve všechny spodní díly, a to na nějaké šabloně (stačí na papíru nakreslené čáry), podle které kontrolujeme tu správnou úhlovou pozici (obr.4). Potřebnou pevnost získáme přilepením nosníků (9), které lepíme přesně na střed mezi spodní díly (1) (obr.1) a přilepením zadních stěn (7). Teprve po sestavení všech stání osadíme přední stěny. Jako šablonu můžeme použít soubor ve formátu PDF. Musím ale podotknout, že jsem si s tím moc starostí nedělal, lepil jsem dál stejně, jako zpočátku, jen jsem na šabloně kontroloval po každém dílu stav a ten se mi zdál dobrý. Ve finále sice může dojít k nějakým úhlovým nepřesnostem, ale ty jsou při "napojení" na koleje z točny zanedbatelné. Přilepením druhé bočnice (2) zakončíme spodní základní díly (obr.5). Nyní můžeme odstranit také dvě spojky v prostoru pro kolej, jinak by se při potřebě zvednutí točny musely demontovat i koleje. Musím ale říct, že po vyřezání těchto spojek se mi rotunda mírně "rozjela" do stran. Dělá to sice asi jen 1 až 2 mm, ale přesto jsem pak měl trochu potíže s mezerou v polovině střechy. Rozhodně je lepší tyto spojky odstranit až po přilepení celé rotundy k základu. Taky trvale přilepené všechny střešní díly celou rotundu patřičně zpevní. Nic z toho jsem ale nedělal, i když to lze udělat až nakonec. Chci prostě s celou stavbou volně manipulovat.

 

Obr.5 - Základ je hotov, dveře se zavíracím mechanizmem jsou tam (při instalaci osvětlení) navíc.

 

Elektrifikace

     Pokud uvažujeme o osvětlení, teď je vhodná doba. Při manipulaci se nám nebudou hýbat dveře a vypadávat jejich ovládací mechanizmy. Já je teď budu muset přelepit páskou a rotunda je při manipulaci zbytečně těžká. Nakonec jsem ale dveře nelepil a manipulace i s takto velkou rotundou byla celkem bez problémů. Pokud děláme méně stání, vadí to ještě méně. A pokud chceme světla spínat zavíracím mechanizmem, stejně je lepší osadit dveře před elektrifikací, aby se mohly nastavit mikrospínače.

    Nejprve se musíme rozhodnout, kolik světel uvnitř bude. Jedno na jedno stání až jedno na všechna stání. To jsou extrémy, zkusím nejprve ob jedno stání, celkem 5 světel. Různé varianty zapojení LED diod nalezneme v článku Stavba 3. Ovšem hned první pokusy ukázaly, že světla je dost málo, tak jsou na první, třetí, páté, sedmé a deváté přepážce vždy dvě diody. Dvě stání, jeden odpor, dvě LEDky (každá svítí do jednoho "svého" stání), dva mikrospínače. Zapojení je na obr.6. Hodnoty použitých součástek jsou v následující tabulce. LEDky jsou na dělících příčkách 1,3,5,7 a 9. Mikrospínače jsou ovládané jednotlivými zavíracími mechanizmy tak, že sepnou, když se otevřou dveře. Takže jakmile mašina vyjede z jednoho stání, toto a sousední se rozsvítí. Některá stání tedy svítí obsazená, některá prázdná. Je to docela efektní a rotunda svítí pokaždé trochu jinak.

 

Název Znak Hodnota Počet Poznámka
odpor R 560 Ω 5 R0414 2 W
LED D L934SYC 10 LED dioda Ř 3 mm, barva světla žlutá, barva pouzdra čirá, 4000 mCd/20mA, vyzařovací úhel 50°,
Mikrospínač S   10  

 

Obr.6 - Zapojení s LED diodami, ovládanými mikrospínači.

 

    LEDky v tomto zapojení přece jen trochu blikají (Stavba 3). Komu to vadí, použije zapojení z obr.7. Součástky v následující tabulce:

 

Název Znak Hodnota Počet Poznámka
odpor R 270 Ω  1) 2) 5 R0414 2 W
LED D L934SYC 10 LED dioda Ř 3 mm, barva světla žlutá, barva pouzdra čirá, 4000 mCd/20mA, vyzařovací úhel 50°
Mikrospínač S   10  
usměrňovač U B40R 1 Libovolný diodový můstek (Graetz), třeba B40V1,5A-R

1) Proud LEDkami je zde nastaven poměrně vysoko asi na 50 mA (více Stavba 3). 

2) Odpor 270 Ω jsem nakonec nahradil paralelním spojením dvou odporů 560 Ω, protože jsem jich měl stovku. 

 

Obr.7 - A takhle je to zapojené, aby LEDky neblikaly.

 

    Mikrospínače S1 až S10 jsou přitaženy k trámu přepážky dvojmaticí, kterou jsem udělal z kovového plíšku síly 1,5mm. Plíšek z nějakého třmenu, šroubky M2x15, maticový závitník, vše z běžného železářství. Poslední krajní mikrospínač je přitažen stejným způsobem na jednoduchý držák, přilepený na zadní stěnu (obr.17). Dráty jsou přilepené vteřiňákem. Tady superřídké FLASH opravdu zabodovalo. Přichytí se to pinetkami na vlasy (vynikající nástroj) a jen se kápne. Drží to během pár vteřin. Inu, vteřiňák (obr.8). Odpor a LEDky drží mírným zatavením při letování. Z obrázků (8, 9, 10, 11, 12) je všechno snad jasné.

Obr.8 - Takhle se lepí dráty.

 

Obr.9 - LEDky a odpor jsou přichycené jen lehkým zatavením do trámů přepážky.

 

Obr.10 - Přichycení mikrospínače na trám.

 

Obr.11 - Poslední krajní mikrospínač je přitažen stejným způsobem na jednoduchý držák, přilepený na zadní stěnu. Nad ním je přilepen na stěnu usměrňovací můstek.

 

Obr.12 - Elektroinstalace není zvenku téměř vidět.

 

Dveře, zavírání

     Teď doděláme dveře a jejich ovládací mechanizmus. Pokud na dveře chceme dát nějaké značení (kusá kolej, žlutočerné pruhy), dělá se to lépe před osazením dveří, než po něm. Vyskytl se problém se zavíráním dveří, které se v některých případech nezavíraly správně. Myslím tím levé a pravé křídlo správně přes sebe. Snažil jsem se objevit nějaký jednoduchý trik, kterým bych mohl vzájemnou polohu obou křídel dveří při zavírání ovlivnit. Zkoušel jsem upravit polohu otvoru ve dveřích, do kterého zapadá zavírací táhlo (20) nebo měnit délku táhla jeho přeříznutím a opětovným slepením (obr.13), takže bylo o řez kratší.

 

   

Obr.13 - Zkrácení táhla (20) jeho přeříznutím a opětovným slepením.

 

    I když to všechno fungovalo, nezdálo se mi to zrovna jednoduché, ale hlavně byl problém v tom, že ve chvíli, kdy jsem to potřeboval udělat, byly už dveře a zavírací táhla zajištěné dílem (19), takže třeba přeříznutí a slepení táhla bylo poměrně obtížné. Jako nejlepší se mi osvědčilo posunutí zavíracích táhel (20) do strany, a to jednoduchým uříznutím části na dílu (22) a jeho přilepením na druhou stranu (obr.14, 15 a 16).

 

Obr.14 - Odřízneme z jedné strany...

 

Obr.15 - ...a přilepíme na druhou. Samozřejmě stejně u obou výstupků.

 

Obr.16 - Vlevo originál bez úpravy, vpravo jsou upravené výstupky.

 

    Tím se celý segment (20) se zavíracími táhly posune do strany, a pokud to je málo, dá se to udělat znovu. Výhoda tohoto způsobu je v tom, že díl (22) se dá lehce vyjmout a upravit kdykoli. Taky jsem na dílu (22) jen zúžil části zapadající do dílu (20) a tam jsem jejich požadovanou polohu vymezil přilepením dorazů (obr.17). To můžete ale udělat jen bez střechy, s tím uříznutím a přilepením na dílu 22 to uděláte i se střechou. Ovšem podpěru (22) vytáhneme jen spodem, dveřmi neprojde, takže musíme celou rotundu zvednout ze "základů". Jen ještě dodám, že by asi nebyl problém udělat nějaký šroubem ovládaný mechanizmus, který by trochu měnil délku jednoho táhla, ale to už se mi zdálo zbytečně moc komplikované. Tohle se panu Auhagenovi moc nepovedlo nebo jsem jeho "podrobný návod" nepochopil správně. Vám, kteří už máte slepeno, se dveře zavírají dobře?

 

Obr.17 -  Vymezení požadované polohy přilepením dorazů.

 

Střecha

     Nyní přijde na řadu střecha. Otázka je, zda ji přilepit "natvrdo". Co když bude třeba vevnitř něco opravit, předělat (např. zavírání dveří)? Rozhodně bychom měli na to myslet a lepidlem moc neplýtvat. Napřed jsem slepil jen díly střechy vždy pro jedno stání (vždy v krajní pozici, tam to aspoň trochu drží a taky se tomu může pomoci lepící páskou). Potom jsem slepil střechy k sobě, pět a pět. Pak přišly na řadu střešní doplňky (okapy, komíny). Okapní svody nejsou (kvůli demontáži střechy) na okapy přilepené. Kompletní střešní díly je výhodnější přilepit až po celkovém nainstalování do kolejiště, lépe se manipuluje s kolejemi uvnitř. Také můžeme použít třeba jen oboustrannou lepící pásku a střechu nelepit lepidlem nebo slepit střechy jen k sobě (v půlce nelepíme, aby šly zvednout) nebo to různě kombinovat. Nejvýhodnější se mi zdála varianta 5 + 5 a uprostřed jsem udělal upevnění pomocí magnetů (obr.18, 19). A ještě zbývají dolepit detaily (lampy, žebřík, cedule, značení...) a případné patinování, ke kterému jsem se ještě nepropracoval.

 

Obr.18 -  Magnet (z papírnictví), jednoduše vlepený do rohu, přidržuje střechu dostatečně...

 

Obr.19 -  ...a protějšek přilepený zespodu na střechu.

 

    Na konec pár "žánrových" obrázků. Ragulin z mého loga nesmí chybět.

 

 

 

 

 

Rotunda vám na kolejišti rozhodně ostudu neudělá.

Na začátek článku
Menu

LokoPin    22.04.2007