Pokud rekonstruujete vagony, ať už je to oprava libovolného rozsahu, doporučuji nahradit plastová dvojkolí kovovými. Obnos, který na to vynaložíte, se určitě vyplatí. Rosnička, která má velmi malou tažnou sílu, třeba s čtyřdílnou patrovou soupravou Bp skoro nehnula. Po výměně plastových kol za kovová ji utáhne. Sice s problémy, ale přesto je to značný rozdíl. Běžné dvouosé vagony s plastovým dvojkolím jedou samovolně, jen když jsou koleje jako z lyžařského můstku. Po výměně jezdí i po nepatrném náklonu. Vyzkoušejte, uvidíte. A to máme k dispozici ještě další vylepšení, kterým je osazení kovových ložisek, která dodává Peho, jak uvádím v článku Dodavatelé.
Dvojkolí pro vagony TT se někdy shání trochu s obtížemi, tak jen uvedu své zkušenosti. Nějaká dvojkolí jsem koupil u fy LOCO, pokud je nenajdete v nabídce, jsou v ceníku, který se na těchto stránkách někde ukrývá, obvykle pod Nabídkou PDF. Doporučuji také dvojkolí pod názvem Modmueller (fa. Müller), který dodává nejen všechny potřebné průměry, ale i dvojkolí pro staré vozy BTTB a Zeuke, které nemají ještě uložení hrotové, ale válcové. Všechna tato dvojkolí jsem vyzkoušel a jsem s nimi spokojen, včetně ceny. Mimochodem, jsou zde také k mání tři druhy kovových nárazníků pro vozy i loko, ty ovšem znám pouze z jejich nabídky. Viděl jsem i jiné nabídky, za menší peníz, ale neměl jsem je v ruce. Můžete vyzkoušet.
U dvojkolí jsem také narazil na další problémy. Jaký průměr pro jaký vůz? A kde že se ten průměr na kole vlastně měří?
Průměr
Norma NEM 311 to sice maluje docela hezky, ale moc moudrý z toho nejsem. Podle několika otázek, položených kolegům, nejsem sám. Tato norma ovšem neudává průměr kola. Pochopitelně. Průměry mohou být různé. Horší je, že norma ani neříká, kde se ten průměr má měřit. Ale třeba jen špatně hledám. Pokud to někdo ví, určitě se ozve. Asi by to chtělo skutečnou železnici. Možná jsem opět špatně hledal, ale ani tady jsem neuspěl. Zbývají kolegové a logika. Porovnal jsem dodaná kola Modmueller s uváděným průměrem a došel jsem (logicky) k závěru, že průměr se měří v nejbližším místě k okolku, než začne přecházet v rádius, tedy je to ten "největší" průměr. Je to trochu problém, protože šuplerou se těžko dostaneme "přesně" do tohoto místa. Poloha, kdy jsme ještě na rovné ploše kola a kdy už na zaoblení, kterým přechází do okolku, se zrovna nejlépe neurčí. Pokud to někdo ví a umí lépe, ochotně tyto informace upravím. Ale řekl bych, že pro naše účely to takto postačí.
Vhodnost použití
Druhý problém je, jaký průměr do jakého vozu. Podle různých dotazů (na mne i jinam) se s tím potýkají i další kolegové. Možná jsou na to i jiné metody, ta moje je následující.
Jeden konkrétní případ poslouží jako příklad. Koupil jsem vagon Faccs. Bez kol (jsou plastová), bez spřáhel (byla stará). Kinematiky se osadí Peho. Předtím však je třeba osadit dvojkolí. Pohled na výkres (třeba Parostroj), "Průměr dvojkolí je 920 mm". Měřítko TT je 1:120, tedy 920/120=7,67 mm. K dispozici jsou kola 7,5 nebo 7,7 mm. Osadím tedy dvojkolí s průměrem 7,7 mm. I těch 7,5 mm by ušlo, neboť rozdíl na výšce spřáhla je 0,1 mm, a to je asi přece jen zanedbatelné.
Chtěl bych jen upozornit, že rozdíly v průměrech kol sice nejsou příliš velké, ale pokud osadíme do starého vozu s plastovým dvojkolím průměru 8,3 mm nové spřáhlo Tillig 08840, třeba s kinematikou Peho, pěkně nastavíme výšku šachty, všechno to zalepíme, a pak přezujeme kola na kov o průměru 7 mm, nestačíme se divit, jak bude spřáhlo o tři čtvrtě milimetru níž a při sunutí se bude rozpřahovat. Takže POZOR na to !!! Napřed vyměnit kola, pak teprve spřáhla !!!
A ještě jedno upozornění!!! Obě kola dvojkolí jsou od sebe pochopitelně izolovaná. Mám dvojkolí, která mají na hřídel nasazeno jedno kolo izolovaně, ale také dvojkolí, která mají izolována obě kola. Je to jedno, pokud jsou zasazena v plastu. Nebo pokud jsou zasazena v kovu, ale každé dvojkolí je usazeno ve zvláštním kovovém držáku. Nebo pokud jsou orientována stejně. Nebo pokud jsou izolována obě kola. Třeba taková patra Bp mají jeden kovový držák pro dvě nebo tři dvojkolí společný. Pokud osadíme jednostranně izolovaná dvojkolí sem a dáme je opačně proti sobě, tzn. jedno bude mít s hřídelkou spojené levé a druhé pravé kolo, uděláme si krásný zkrat na kolejích. Tato problematika přijde na přetřes také při osvětlování některých vagonů (snímání napájení z koleje právě pomocí hřídelky u jednostranně izolovaného dvojkolí), takže se k ní ještě vrátíme.
A nakonec...!!! Objednal jsem si nějaká kovová dvojkolí na výměnu. Dal jsem je třeba do pater Bp. Velký rozdíl. Čtyřdílnou soupravu utáhla i Rosnička, která s ní s plastovými koly skoro nehnula. Ale sotva jsem přijel do prvního oblouku, už vyskakovala z kolejí. Po prohlídce podvozků, jsem začal kontrolovat i nová dvojkolí a nestačil jsem se divit. Rozhodně není možno spoléhat na to, že budou rozměry odpovídat normě NEM 310. Při osazení nových kol je to třeba vždy kontrolovat (měrkou nebo posuvným měřítkem) a také při každých problémech s vykolejováním, špatným přejížděním výhybek a pod. Hlavní jsou rozměry B a K dle této normy a pomoc je snadná. Do každé ruky jedno kolo, lehce pokroutíme a tlakem nebo tahem kolo poněkud posuneme. Lehce pokroutíme! Když budeme točit jako na kolotoči, nebude nám tam za chvíli kolo držet!
Někdy i krátký článek ušetří spoustu hledání a času. Nebo zklamání z nevhodně objednaného výrobku. Já to musím vědět, jsem na to expert .
Na začátek
článku
LokoPin
01.12.2007
06.01.2008
doplnění