Možná poněkud předčasné zveřejnění tohoto článku. Ale v duchu hesla "informací není nikdy dost" myslím, že mi bude odpuštěno. Zatím jde totiž pouze o teorii. Avšak informace tohoto druhu jsou potřebné už při různých návrzích a při shánění materiálu, a proto toto "předbíhání".

    Přesto, že jsem na internetu našel na toto téma dosti údajů, některé mi nebyly moc jasné, především v souvislosti s normou NEM. Přišlo tedy na přetřes kreslení, měření, porovnávání a výsledek je zde.

Normy

    Průřez kolejovým tělesem řeší norma NEM 122, obr.1. Zde bych jen vysvětlil způsob označení použitých úhlů. Dělalo mi to trochu potíže, tak jsem nahlédl do chytrých knih a současně požádal o pomoc kolegy v konferenci. Výsledek byl jednoznačný a rychlý. Úhly lze popisovat několika způsoby, ten, který je na obr. 1 je poměrem, a třeba 1:1,5 znamená, že na 1,5 m klesne (stoupne) rovina o 1 m. Je to zřejmě způsob, používaný ve stavebnictví, neboť tam si asi s úhloměry moc nehrají. Mistr prostě zapíchne ve vzdálenosti 1,5 m kolík a řekne, tady to bude o metr níž. Protože v našem případě je přece jen lepší ten úhloměr, vězte, že u poměru 1:1,5 je úhel od vodorovné roviny 33,69° a u poměru 1:1,25 je to 38,66°, (tangens úhlu je výška ku vzdálenosti).

Obr.1 - Průřez kolejovým tělesem dle NEM 122.

Obr.2 - Jednotlivé komponenty průřezu (legenda).

Obr.3 - Uspořádání při více kolejích vedle sebe.

Popis

    Norma je tedy jasná. Neřeší už ovšem použitý materiál, natož kde ho seženeme. A variant je mnoho. Tak si to trochu shrneme.

1.    Kolejivo můžeme považovat za stejné. Měl jsem k dispozici kolejivo Tillig a rovněž flexi koleje od stejného výrobce, ale flexi i z jiných zdrojů (asi 3 typy). Rozměrově téměř identické. Kolejnice Tillig mají výšku 2,07 mm, některé kolejnice jiných výrobců jsou vysoké 2 mm. Pro toto téma tedy zanedbatelný rozdíl.

2.    Podloží pod pražce má významů více. Zvedne koleje do požadované výšky, a to v rovině. Jinak by tam musel být třeba štěrk (dodržení roviny a instalaci si takto ale nedovedu představit) nebo něco jiného, co by vytvořilo dojem skutečného náspu. Druhý význam je tlumení přenosu zvuku vlaku do základní desky, které se jinak projeví nemodelovým zvukem. Použijeme-li místo překližky něco měkčího (třeba pěnový polystyrén a třeba jen místy), je tu taky ještě význam zpevňovací. Jako materiál se na podloží dá použít leccos, od korku, pěnového polyetylénu nebo polystyrénu, až třeba po karimatky nebo podložky pod počítačové myši. Ale jako vždy, všechno souvisí se vším. Je to třeba vhodně zkombinovat. Např. pěnový polystyrén a na něj pěnová lepící páska není zrovna kombinace nejvhodnější, zvláště v oblasti výhybek. Někde musí držet přestavníky, případně trubičky jejich torzního ovládání, návěstidla, lampy atd. Ale třeba na širé trati, kde vedou samotné koleje, se dá z pevnosti trochu slevit. Zkrátka, všechno je třeba rozvážit.

3.    Štěrk lze imitovat také nejrůznějším způsobem. Pravým štěrkem počínaje, použitým čajem nebo pilinami konče. Pravý štěrk je trochu pracný, ale levný, ostatní jsem ani nezkoušel. Nejjednodušší (ale nejdražší) jsou kupované modelové štěrky.

4.    Jako základní deska vyhoví překližka, ale dost často se používá pěnový polystyrén, sololit (sololak), dokonce i tvrdý papír (karton). Případně jejich různé kombinace. Každý materiál má některé výhody, některé nevýhody.

    Po stranách kolejového lože je buď svah (na obr.1 vpravo) nebo je tam odvodňovací příkop. To je v případě překližkové základní desky trochu problém, ale může tam být i "ukrytý drenážní odvod vody", takže příkop lze vypustit. A ještě máme k dispozici i variantu na obr.4.

    Na obr.3 je uspořádání pro více kolejí vedle sebe. Čárkovaně je naznačen štěrk, který lze dosypat mezi kolejemi až do roviny. Vzdálenost kolejí řeší NEM 112. Snadno z ní vyčteme těch 43 mm. Je to ale v oblouku, pro nejmenší poloměr 350 mm a pro nejdelší vagony (třídy C). Při rovné trati lze jít v nádraží na 38 mm, na širé trati až na 34 mm. I převýšení kolejí v oblouku bych zde rád zmínil. Je popsáno v NEM 114. Pro TT je doporučováno maximální zvýšení vnější kolejnice v oblouku 0,8 mm. Neuvažuji ale, že bych to používal.

    Zatím se kloním k sestavě: překližka (8 - 10 mm), korek (Litomyský), kupovaný štěrk (Tillig, Auhagen). Praxe možná ještě něco změní. Toto uspořádání má totiž jednu chybu. Zásyp štěrkem, který prolijeme lepidlem, natolik zpevní celou sestavu, že tlumící účinky korku se dost podstatně sníží. Takže ještě rozhodně budu experimentovat s nějakou "mezivrstvou", zřejmě pěnového charakteru. Z několika stran jsem slyšel např. o použití podložky pod plovoucí podlahy. A zase budou zřejmě rozdíly mezi nádražím, depem a širou tratí.

IZONORD

    A protože už se vyskytly novější postupy a množí se v tomto směru dotazy, uvedu varianty, ke kterým se kloním a které co nejdříve vyzkouším i v praxi. Jde prakticky o dvě změny. Korek se nahradí extrudovaným polystyrenem a podkladová deska z překližky se polepí tímto materiálem celá (to je právě ta "mezivrstva") - obr.4.

Obr.4 - Uspořádání s mezivrstvou 4 z IZONORDu. Hned vidíme, jaká je to výhoda třeba při instalaci odvodňovacích příkopů.

Obr.5 - Jednotlivé komponenty průřezu při variantě IZONORD.

Obr.6 - Možné uspořádání při variantě IZONORD a dvoukolejce.

    Extrudovaný polystyren jsem koupil v OBI. Obchodní název IZONORD, tloušťka 3 mm. Byl k mání i 2 mm a na internetu se dá najít i v tloušťce 5 mm. V balení je 10 desek 100 x 50 cm, tedy 5 m² a cena byla pod 200 Kč. Desky jsou z jedné strany lehce vroubkované a v podstatě je to takový trochu pevnější a kompaktnější polystyren. Dobře se opracovává, řeže se skalpelem. Lepil jsem zatím na překližku Herkulesem, v pohodě. Pokud se vrstvy 2 a 4 přejedou smirkem, pochybuju, že by to Herkulesem nedrželo. Zvláště když se ten kolejový pás (2) ještě zasype štěrkem a znovu Herkulesem zalepí. Ale pokud Pattex Wood je lepší, proč ne? Pattex Wood Super 3 oproti Herkulesu je odolný krátkodobě proti vodě (někdy to může být na závadu) a také by měl být odolný proti stárnutí, tzn. že zůstane elastický, časem nezkřehne, což dělá Herkules. Tuhle jsem sledoval debatu na toto téma v konferenci na Pandoře. Cituju Dana Martanoviče: "Pytajucemu mozem poradit len jedno, nech si zoberie 20cm kolaje a vyskusa. A urci si svoju metodu, s ktorou bude spokojny." To podepisuju.

    Tloušťka vrstvy 4. je závislá na tom, jak to vlastně chceme celé uspořádat. Pokud si nelámeme hlavu s odvodňovacími příkopy, určitě postačí 3 mm. Pokud tam příkopy chceme, je ta síla 5 mm akorát, aby se příkopy udělaly přesně podle NEM 122. Je to vidět na obr.4. Taky se to asi bude lišit na širé trati a v nádraží. Rozhodně by tato vrstva 4. měla přispět k podstatnému snížení hluku, což v případech na obr.1 a 3 je asi dost bída.

    A jestli vyhraju ve Sportce, možná si půjčím u nás na nádraží tuhle pěknou pěchovačku, aby mi šla práce pěkně od ruky. Ale i bez ní ze mne snad brzo vypadnou i nějaké fotky .

Na začátek článku
Menu