Pokud by se zdálo, že pouze plánuji a skutek utek,
mám k tomu dobrý důvod. Není mi dvacet a kolejiště bude moje první i poslední.
Na nějaké rozebrání, předělání, stavbu několika kolejišť, s poznatky, ke kterým
se modelář propracovává postupně, na to není čas. A že to trvá dlouho? To určitě
nevadí, aspoň budu mít stále co dělat.
Na začátek to podstatné, tedy základní parametry.
No a teď, když jsem odradil většinu těch, kteří se na
podobný přístup dívají s despektem, se do toho klidně můžu dát.
Stavba modelového kolejiště sestává z mnoha jednotlivostí, ale ty základní části jsou dvě. Vlastní kolejiště (kolejivo, krajina, stavby, elektronika, příslušenství, vozidla...) a nosná konstrukce, vhodně uspořádaná. O kolejišti bude řeč jinde, teď ty úvahy konstrukční.
Existují určitá témata a vstupní parametry, od kterých se odvíjí to ostatní.
ad1) Prostor je dán (viz níže). Sice by šel částečně změnit, rozšířit na úkor skříně a pracovního stolu, ale mělo by to vůbec smysl? Negativa by převažovala, detaily rozebírat nebudu.
ad2) Typ kompaktní, modulový, segmentový. I tady je to celkem jasné.
- Kompaktní kolejiště, postavené nedělitelným (nebo obtížně dělitelným) způsobem, je vhodné asi jen pro menší projekty. U těch větších je třeba vyřešit přístup ke všem částem, což bývá někdy dost obtížné a navíc není možno vyloučit práci v poloze "ležícího střelce s nosem vzhůru". To s ohledem na zdravotní stav mé páteře nepřipadá v úvahu.
- Modulovka zase není vhodná pro poměr složitost/prostor. Navíc systém modulových akcí mě naprosto neláká.
- Zbývá tedy konstrukce segmentová. Rozdělení na části, rozebíratelné (poměrně) snadným způsobem. I tady se bude třeba vypořádat s řadou problémů, kde k největším asi patří napojení kolejí při rozdílných vertikálních úrovních, o maskování krajinných předělů nemluvě.
ad3) Přístup musí být shora i zdola. Na horní část lze dosáhnout (bez speciálních pomůcek) tak 80 cm, pracovat v takové vzdálenosti je téměř nemožné. Složitější kolejiště, s větším nádražím, dvojkolejkou a jejími otočnými poloměry, depem s točnou, to vyžaduje aspoň metr. Výsledný tvar kolejiště (viz níže) je pak asi jediným možným řešením. K segmentům (kromě 3) musí být ovšem přístup nejen na straně u zdi, ale i zdola (a tím myslím , ne zespodu, vleže). Mám tedy v plánu takový "popotahovací" a sklopný systém. Jak to bude s realizací, to se uvidí.
Polohy: 1..normální, 2..povytažená, 3..zvednutí,
4..přístup zdola.
Možné polohy a způsoby podepření/zavěšení.
ad4) Materiál bude zřejmě převážně dřevo. Konzole budou samozřejmě z oceli, pevně přišroubované na stěnu. Ta je 30 a 45 cm silná, materiál asi Porotherm. Bude to chtít zřejmě delší hmoždinky a nejspíš chemickou maltu. Na určité části konstrukce kolejiště by se mi líbily slitiny hliníku, ale ceny už se mi tak moc nelíbí. Základní plocha bude asi překližka, včetně extrudovaného polystyrénu. Je škoda, že údajů o rozměrech profilů rámů, detailů stavebních prvků atd., je na webu tak málo, navíc jsou velice odlišné. Pro každého je holt ten vhodný materiál jiný.
Zvažoval jsem, zda má vůbec smysl moji stavební činnost zveřejňovat, neboť nic světoborného neplánuji. Pro mnoho kolegů spíše naopak. Nakonec jsem byl přemluven, že zveřejnění ano. Dobrá, občas se může nějaký postup, způsob, provedení někomu hodit, zvláště je-li to něco dosud neprezentované či jinak neobvyklé.
Také jde o způsob prezentace. Na diskuzi, případně na dalších "úložných" serverech, to zrovna není můj styl. Také to není moc přehledné a je tam většinou málo vypovídajícího textu. Takže pouze u mne na stránkách. Do menu byl přidán další odkaz "Kolejiště". Jednotlivé části budou v seznamu vidět chronologicky, také očíslované, navíc s krátkým popisem, takže se v tom bude lépe hledat.
Plánů je vždy hodně. Teď jen aby se plnily. Říká se, že nejhorší je začátek, tak ten bych měl za sebou. Nějaký postup mám v hlavě, hodíme ho na papír.
A teď postupně...
Plánované prostorové uspořádání.
Některé akce nemají s mašinkami nic společného. Jenže nakonec se ukáže, že přece jen něco.
Nejprve bylo třeba přemístit starožitný nábytek (vlevo). Příprava dlouholetá,
provedení minutové. A je pryč (vpravo).
Staré testovací kolejiště, kterého se zatím nehodlám vzdát, leží však na stole, který patří k odsunovanému nábytku. Způsobů vystěhování stolu je jistě více, nakonec jsem však zvolil variantu sice poněkud neobvyklou, leč "víceúčelovou". Rozhodl jsem se překlenout místnost dvěma překlady. Materiál ocel, jekl 6 x 4 cm. Uvažoval jsem i o jiných materiálech, např. o dřevu, jenže výška by při potřebné nosnosti byla mnohem větší, než u ocelového profilu, takže na "průhlednosti" prostoru by to nemuselo vypadat nejlépe.
Staré kolejiště se na překlady zavěsí a stůl se snadno vytáhne. Později se na jekly ke stěnám položí dvě police. Ty se hodí vždy, potřebného materiálu je spousta a místa není nikdy dost. A mít k dispozici závěsný systém, to se taky může hodit. Na osvětlení, závěs kolejiště...
Jekly jsou na stěně zasunuty do držáků (vymyslel a udělal zeť). Uchycení na zdi lze ovšem udělat nejrůzněji, toto je výhodné z toho důvodu, že překlad lze lehce vyjmout. Držáky jsou nastříkané či natřené barvou, nátěr jeklů přijde až později. Rozebírat detaily povrchové úpravy raději nebudu. LokoPin není "lakýrnický" web a já nejsem natěrač. Naštěstí mi tady na vzhledu nijak zvlášť nezáleželo.
Nosnost jeklů je vyhovující, při zatížení uprostřed silou 500 N (raději uvedu, že je to tělesem o hmotnosti 50 kg) je průhyb sotva 1 cm.
Zavěšeno (nahoře), zvednuto (vlevo), nový stůl (vpravo).
Pokud by se vám zdála změť kabeláže příliš
odstrašující, vězte, že je to dílem zdání, dílem účel. U testovacího kolejiště
jsou všechny elektronické prvky (dekodéry) umístěny na kraji a veškerá kabeláž
je vedena stromově. Svazek vepředu slouží k propojení s dalšími částmi a slouží
také pouze pro testovací účely. Veškerá kabeláž je vedena pod kolejištěm také
zcela neuspořádaně a není upevněna. Nemá cenu se s tím prostě
babrat, navíc se spíš projeví nějaká případná
rušení. Ve skutečnosti bude vše podstatně jinak.
Testovací (dočasné) kolejiště bych rád používal do té doby, než začnu dělat to "ostré". Aby na něj šel připojit i skryťák. Tak ho budu mít před hlavní stavbou aspoň řádně otestovaný.
Po manipulaci s řetízky je možno jekly natřít. Jak už jsem uvedl, natěrač ze mne tedy nebude určitě. No, mám to za sebou, bílé to je a pod lupou to nikdo prohlížet nebude.
Police jsou z lamina (cenově a funkčně
vyhovujícího), dle přání uříznuté v OBI. Aby se neprohýbaly, nechal jsem si také
uříznout ještě úzký pás (5 cm), který přišroubován a přilepen na kraj,
bude tvořit nejen
"zábradlí", ale především (jako výztuha) měl eliminovat průhyb.
Měl. Tady se ovšem objevila chyba!!! Lamino, postavené na výšku (18 x 50
mm), se prohýbá ostošest. Když jsem si následně uvědomil, jakou technologií je
lamino vyráběné, je to celkem logické. Jenže, protože jsem v "dřevovýrobě" zcela
nezkušený, nedocvaklo mi to dřív. Uvádím to proto, aby se následní
"konstruktéři" nespoléhali na pevnost tohoto materiálu, třeba coby různých
výztuh. No, chybička se vloudí. Ještě, že jsem to celé nepřidělal. To bych se
pak divil, že se to prohýbá. Takže teď to musím něčím nahradit. Ale čím?
L-profil? Překližka? Dřevěný hranol? Před koupí bude třeba vyzkoušet tuhost v
potřebné délce (přes 2 m), což může být problém. Také vyvstává
otázka, jak podpůrný prvek přidělat. Nahoru, dolů, z boku...? Další natírání mě
asi nemine, už se těším.
Nakonec jako výztuha byla použita spárovka. Poradil mi truhlář, byla to deska o síle asi 2,5 cm, nařezaná na 6 cm pásy. Nakonec, obrázky budou opět lepší...
Lištování, natírání, měření, vrtání, lepení, šroubování... a hotovo.
Krajní lišty, výztuhy ze spárovky, jsou přišroubovány vruty,
před stažením byly styčné plochy natřeny lepidlem Chemoprén Extrém. Jako obvykle,
asi bych příště použil nějaký jiný systém. Jekly jsou ok, ale ty police jsou
dost těžké. Vhodnější by byl nějaký rošt a tenká plocha. Jenže to, co jsem
objevil, bylo všechno příliš drahé. No, třeba to nespadne, až na to nastrkám
všechny krámy.
V každém případě je to do mašinkárny vynikající úložný a případně i závěsný
systém.
Místnost je tedy připravena, je možno začít s vlastní stavbou. Otázka zní, se kterou. Zatím jsem na 99% rozhodnut, že to bude skryťák. Hovoří pro to řada důvodů. Nebo máte jiný názor?
Systém zveřejňování, rozdělení do částí a článků, to je zde poněkud problematičtější. Že nelze napsat jeden ucelený článek, to je asi jasné. Šlo by to, jen ta doba by byla poněkud delší. Nechci-li napínat ostatní kolegy příliš, musím občas vypustit aspoň něco. Editace, doplňování a opravy se čtenářům nikdy moc nelíbily. Chápu. Vytisknou si to a já jim tam posléze něco změním. Budu se tedy snažit vždy prezentovat nějakou ucelenou část. Snad to tak bude vyhovovat.
Mám místo, prostor pro TT celkem slušný. Mám čas, jak to tak u důchodců bývá.
Horší je to s financemi (jak to tak u důchodců bývá
). Sám
jsem zvědav, kam to dotáhnu. Ale v každém případě, je to lepší, než sedět s
rukama v klíně, nemyslíte?
Na začátek
článku
LokoPin
02.09.2014
12.08.2015
poslední editace
Spolupracovali: